Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

Skvělá satyra na blížící se jadernou válku, která se dá brát skoro jako parodie na Selhání vyloučeno, s tou zvláštností, že Divnoláska vznikl dříve. Peter Sellers je zde samozřejmě skvělý, ale nejvíce mě zaujal naprosto do té doby neznámý George C. Scott. Jeho postava je naprosto hypnotizující. Stanley natočil předpokládaný skvost. 85% (29.07.2011)

Jak už někteří zde podotkli, tak Divnoláska není komedie v tom smyslu, že byste se váleli smíchy po zemi. Je to spíše o té satiře na tehdejší poměry mezi USA a Ruskem (např. telefonát, kdy prezident USA oznamuje prezidentu Ruska, že je zřejmě "omylem vybombardují" mě dostal). Je to chladná, britská satira, kterou já ale mám rád. A proto volím jednoznačně za pět! P. S. George C. Scott a jeho "tak trochu" vzrušený generál na vše, co připomíná válku, je mimo hodnotící stupnici, to se prostě musí vidět! (18.08.2010)

Nadčasová komedie, při které , přestože je studená válka dávno za námi, dodnes stydne krev v žilách. A co teprve v době svého vzniku, kdy rozhodně nebylo zvykem dělat si legraci z tak vážných věcí. Z hereckých výkonů rozhodně nejvíc uchvátí výkony Petera Sellerse, Petera Sellerse a Petera Sellerse. Určitě se na to někdy podívám zas. Zdravíme Dimitrije! (23.10.2003)

Komedie od Kubricka? Tak na to jsem byl hrozně zvědav, ale neubránil jsem se pochybám. Po zhlédnutí říkám, že oprávněně. Něco takhle zoufale nevtipného jsem už dlouho neviděl, u toho filmu jsem se akorát jednou usmál při rodeu na bombě a jinak je to fakt hrozně suchý. Aspoň že vzhledem k tomu kdo seděl na režisérské stoličce se na to dá koukat, protože vizuálně to není úplně k zahození a ta militaristická hudba co hraje v letadle je dobrá. (20.12.2006)