Darebáčci

Velmi solidní komedie se spoustu dobrých hlášek. V první půl hodině to vypadá na jednodušší taškařiči o nešikovných zlodějíčcích kopajících tunel do banky. Pak se to rázem zhoupne do zcela jiné, ale neméně podařené roviny o životě v přepychu a touze po "lepší" společnosti. Vše působí lehce, vtipně a příjemně a 90 minut uplyne jako nic. (23.09.2006)

Velká legrace, místy navíc až dojemná. Woody Allen v lehce netypické roli ("Mozek?" - "Tak mi říkali!" - "To byl sarkasmus!") tradičně neselhává a navíc má po boku skvělé partnery - především tedy partnerky. Darebáčci jsou zkrátka ohromně příjemná komedie. O rok mladší Prokletí žlutozeleného škorpióna se mi ale líbilo ještě víc. (03.05.2014)

KONVERZUJ, ALE NEMLUV! Woody Allen žádné své poslání nezradil, tyhle filmy a tamty ony filmy jsou tak fifty-fifty. A přímo tento? Brilantní. Dialogy, (dokonce i ty, kde se Woody "jen" hádá s další babou ;-), postavy, celková myšlenka, Tracey Ullman, a to, co by se mohlo zdát jako moralizování, působí v celém kontextu skvěle zahraných figur docela plynule. Allen má prostě pravdu a basta a scéna na večírku a s "předpovědí počasí" vejde do dějin :-) POŘÁD PODPALUJEŠ DOMY KVŮLI POJISTKÁM? POŘÁD. DVĚ DĚTI MI ZA TO VYSTUDOVALY! (24.09.2003)

Na Darebáčky sem si zašel do kina někdy v roce 2001, bylo to celkem v pohodě, říkal sem si, nic extra, ale docela dobrý, první půlka připomínala Take the money and run, druhá půlka byla zase naprosto šílená crazy satire, nicméně, že by to byl buhvíjak novej experiment po 30 letech natáčení? Neřekl bych, že by byl wůdy jako herec zajímavější až po roce 2000? Také ne, je jenom starší, to z něj ale lepšího herece nedělá. Woody je herec furt stejnej, umí zahrát jen určitý omezený typ role, nedokázal by zahrát seriózní roli, na druhý straně, jinej herec by nedokázal zahrát wůdyho komický typ (částečně se to podařilu K.Branaghovi v Celebritách). Takže napsat, že Woody je dobrej teprv od roku 2000 je taky naprosto zcestný názor, jako vůbec celé chápaní Woodyho Allena a jeho filmů uživatelem GodComplex, na něhož je tento kometář reakcí, jakož i některé další moje allenovské monetáře. (01.12.2006)

Woody Allen zas a znovu.. nezklamal. Sic přiznám, že jsem mu pro tentokrát tak úplně nevěřil, nicméně výsledek, ve kterém jde profesionální outsider Ray Winkler za svým snem, ho vrací ke kořenům – a hlavně na výslunní. Pro tentokrát bohatne a doslova trpí. A to nejprve tím, jak po něm manželka Frenchy šlape pro jeho flek umyvače nádobí, posléze proto, že mu chybí vkus a kulturní vzdělání dostačující nárokům manhattanské smetánky.. ale to jsme trochu napřed. Protože nejprve se kolem nich prožene nebývale štědrý osud. Se svými neschopnými kumpány se Ray rozhodne k (ne)dokonalé loupeži, ve které je má jeden tunel dovést až k trezoru s pohádkovým obsahem. Zatímco oni dole mapují terén, Frenchy nahoře naoko peče sušenky. A ne ledajaké. Desítky metrů dlouhé fronty nakonec Winklerovým udělají čáru přes rozpočet – a zaplní jejich rodinnou kasu. Se zbohatlíky to ale nebudou mít vůbec snadné.. Allen opět výborně kormidluje vytříbenou slovní komiku. Každou scénu zásobuje trefnými gagy, a opět rozdmýchává onu permanentní diskusi, zda už není umělecky vyčerpaný. Osobně si vyčpělého autora představuji jinak. Na hořce vtipné moralitce (v druhé polovině trochu drhnoucí) se vyřádili nejen výtvarníci (zdivočelý byt, křiklavé oblečky), ale také herecká sestava (vedle Allena třeba Hugh Grant, Jon Lovitz nebo Tracey Ullman).. 75%. (19.06.2010)