K smíchu

„To vás baví být pořád za dobráka?“ Kým je hlavní hrdina? Panem Picklesem, veřejností milovanou a obdivovanou postavou z pořadu pro děti? Nebo Jeffem, o kterém se dá říct téměř přesný opak? Jsou to 2 tváře téhož člověka, který v soukromí truchlí nad smrtí syna, potýká se s rozpadem manželství a vrávorá nad propastí šílenství, aby před kamerou dál rozdával smích a naději. Kidding je zvláštní seriál. Je těžké ho zařadit, jakkoliv ho můžete odbýt označením „tragikomedie“. Dojímavý, úsměvný, infantilní, vážný, fantazijní, zábavný, depresivní, mimózní…a všechny tyhle stavy se mnohdy mění během okamžiku. Skvělý Carrey jednoznačně táhne celý seriál, ale kupř. i Gondryho příležitostnou režii rozpoznáte, ačkoliv v 2. sérii už méně často. Vůbec je druhá řada dokonce ještě podivnější. I po ní zůstávám na slabších 5*. „Jmenuje se Vivian.“ - „Pěkný jméno pro pěknou holku. Jsem napnutej jak kšandy!“ - „Je o něco mladší.“ - „To nevadí, pokud teda neprodává skautský sušenky.“ - „Krásně se směje.“ - „Ty klikaři!“ - „A doktoři jí dávají 6 týdnů.“ (14.07.2019)

V Kidding je snad nejlépe popsána ta nezřetelná hranice mezi genialitou a bláznovstvím, Mr. Pickles je naprostý psychopat a zároveň odzbrojující dobrá duše, milující manžel i stalker v jedné osobě, těžko se to zamotané klubko jeho charakteru rozplétá... Žánrově je to chvílemi komedie s naprosto černým humorem a chvílemi až tragicky vyznívající silně depresivní drama. Humor však vítězí...depresi a bolest nepřebíjí však úplně, jen ji milosrdně zacloňuje. Zvláštně smutnodivnočarokrásně neuchopitelné...prostě Gondry... :-) (18.11.2018)

1. série: Tenhle seriál se nepodobá žádnému jinému a těžko popsat slovy, čím to je. Na jednu stranu na vás dýchá pozitivností, ale na druhou vám láme srdce. Jim Carrey exceluje ve své po dlouhé době dramatické roli a je vidět, že přesně tohle potřeboval a v jeho životní fázi si chtěl pomocí postavy dětského vzoru vystřihnout částečnou reflexi svého života alespoň v seriálové podobě.  Scénář je sám o sobě hrozně zvláštní, často jsem nevěděla, co si o něm myslet, i ta forma na mě působila hrozně zvláštně a vůbec ne seriálově. Gondryho styl je zkrátka extrémně nezařaditelný a osobitý a proto mi i trvalo se ke Kidding dostat a opravdu si to pustit. Nicméně, ty dialogy a promluvy jsou tak oduševnělé, lidské, tragické, ale i nevídaně vtipné a každá z postav působí jako z jiné planety, proto si mě Kidding získává i na druhou sérii, přesto, že z nějakého důvodu mám rozpaky. Svět Mr. Picklese je totiž naprosto z jiného vesmíru a já nevím proč.2. série Kidding je ještě víc out of this world než ta první, což už si fakt vysvětlit nedokážu. Začíná se tu zapojovat hodně mysteriózních až fantasy prvků - třeba linie se synem Willem pro mě byla strašně zajímavá, ale druhá série byla takový mess, že vůbec nevím, jestli se dá veškeré dění nějak odůvodnit či objasnit. Twisty ale nabírají na obrátkách, víří tu ještě mnohem více emocí a každá postava řeší palčivé životní strasti. Líbila se mi tu postava Justina Kirka, která děj obohatila o zajímavou linku. Sice je nutno říct, že jednotlivá kvalita dílů dosti skáče, při čemž hlavně prostředek zeje tvůrčí prázdnotou a ten pátý s Arianou Grande byl totální mindfuck, ale ty tři poslední díly byly neskutečně brilantně napsané, absolutně mě strhly po emocionální stránce a promluvily mi do duše několika filozofiemi o životním štěstí a neštěstí. Každá postava dostala svůj prostor na zakončení své linky a dlouho jsem neviděla lepší závěr seriálu. Bohužel to ale nevykompenzuje ty předešlé nudné díly. I tak se mi ale tento seriál vryje do paměti svou lidskou stránkou. (28.06.2022)

Reálně-absurdní, hořko-sladký, mrazivě-hřející, temně-barevný, optimisticko-pesimistický, nadějně-beznadějný, láskyplná krutost, snová radost, přes všudypřítomnou bolest. Ne každý skousne Gondryho fantazie. Ne každý má rád Jima. Já můžu oba. A Jima? Toho pokládám za jednoho z nejlepších protagonistů, kterého jsme měli možnost poznat. Jeho Muž na Měsíci je jedna z nejkrásnějších rolí, která vznikla a tady mě dostává opět. Jak často říkám: obsadit excelentního komika do vážné role je teprve biják, který chytí za srdce. V těchto případech je vidět, jak jsou mnozí, (divákem často shazovaní) komikové talentovaní a výjimeční. Ať už je to Robin Williams v Čas probuzení, Adam Sandler ve Volání o pomoc, Bolek v Zapomenutém světle, Bohdalka ve Fany nebo Jim Carrey ve K smíchu. (21.10.2019)

První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* (29.01.2024)