Opilý anděl

Film je plný symbolov a alegórií. Špinavý rozkladajúci sa močiar, ktorý oddeľuje doktora od nečistoty mesta je brilantným zobrazením nielen stavu v meste ale aj chaosu povojnového Japonska. Je odrazom korupcie v meste a v jednej z prvých scén vidíme ako sa v ňom hrá skupinka detí (budúca generácia). Doktor ich vyháňa a neskôr jedného z chlapcov upozorňuje, aby hlavne z močiara, do ktorého neustále pribúda nový odpad, nepili vodu, lebo ochorejú. Boj gangstra Macunagu s tuberkulózou je symbolicky zobrazeným bojom s vlastným vnútrom. Boj o vnútro - vlastnú dušu chvíľu prehráva a chvíľu vyhráva, čo sa prejavuje zmenou jeho zdravotného stavu. (09.10.2003)

Veľmi príjemné sociálno-humanistické okienko podfarbené pôvabnými starodávnymi filtrami, čo mi evokuje Renoira a Forda 30-tych rokov. Navyše s vyváženou osobnostnou rozpravou, žiadna postava nemá tú povestnú anjelskú svätožiaru nad hlavou, hoc sa ten kus dobra k mnohým ich činom určite priráta. Ale svet nie je zidealizovaný, čertovské rožky majú väčšiu moc nad našou kontrolou, spôsobmi a zvyklosťami, ktorých sa nevieme zbaviť ako náš prchký hrdina. Napriek tomu, akou tragikou sa obsahový vývin posúval naprieč časovému spádu vysokého štádiu tubery hlavnej postavy, práve tých zopár direktívnych súčiastok, t.j. vtip, expresivita a spomínaný pesimizmus dotvárajú tú správnu empatickú cyklickosť tragiky, z ktorej sa nedá vyjsť. Výkon Takašiho Šimury je obdivuhodný, myslím, že človečinské črty vie pokryť skutočne majstrovsky. Tentokrát možno neoplýval tou rozvahou, ani charizmou drsného muža, ale ľudskými kvalitami skrytými hlboko vo vnútri dozaista... Dostal som sa len k skrátenej verzii, možno sa raz dostanem k tej režisérskej, pokiaľ bude otitulkovaná. (08.06.2015)

První film, kde se ke Kurosawovi přidal jako herec Toshiro Mifune, a je to hned spolupráce velmi dobrá. Nejen, že Mifune ukazuje svoje mistrovství, ale především Kurosawa ukazuje, kde je jeho síla - ve filmu s příběhem, který v sobě mísí lidské prvky s takovými, které nejsou pro obyčejné lidi normální, třeba jako členství v Yakuze. A funguje to skvěle. (04.04.2017)

Vcelku nepůsobivý film od mého oblíbeného režiséra. Zajímavé bylo hlavně vidět mladého Toshirô Mifune. Viděl jsem tu 98min verzi a 150 min director's cut si nedokážu moc představit. I v kratší verzi se to dost táhne. (08.02.2007)

Tak už nastal čas, abych se konečně seznámil s dílem Akiry Kurosawy (a brzo dojde i na Herzoga). Sice jsem to dlouho odkládal, ani nevím přesně proč, asi nebyl úplně nálada, ale teď už ten čas přišel. A nelituji toho. Že Kurosawa je dobrý filmař se mi potvrdilo už v prvních 10 minutách, které jsou nejen zručně natočené a zahrané, ale hnedka mě vtáhly do děje. Bohužel prostřední část byla sice dobrá, ale zbytečně utahaná a u ní mi můj zájem o film tak nějak upadl. Ony obecně ty filmy z 30. - 60. let tímhle dost trpěly, že měli utahanou prostřední část. Naštěstí v poslední půlhodině mě ten film zase začal pořádně bavit, utahané scény byly pryč a dočkal jsem se dvou naprosto skvělých scén, ale jednoznačně vyhrává ta snová sekvence, kterou bych označil za jednu z nejlepších, co jsem kdy viděl. Nakonec se mi Opilý anděl líbil, ale ta prostřední utahaná část mu dost ubližuje. 4* (28.04.2019)

V první polovině poutavý příběh zdoben překrásným kytarovým motivem začíná být s přibližujícím se koncem čím dál tím více zdlouhavý. V nerozšířené verzi chybí vysvětlení některých souvislostí (například doktorův alkoholismus zde zůstává prakticky nerozvinut), nicméně o hodinu déle bych to sledovat už asi nevydržel... Také upozorňuji, že DVD z LK má velice špatnou kvalitu zvuku, především všudypřítomný šum mi dost vadil. (20.01.2008)

Zaujímavý film od Akira Kurosawu s Toširó Mifunem a Takaši Šimurom. Zo spomenutej trojice to najlepšie zvládol jednoznačne Takaši a celý tento film herecky potiahol. Mifune je pre mňa jeden z najlepších hercov všetkých čias, ale musím uznať, že tu ešte nevie tak dobre hrať, ako v neskorších jeho adaptáciách. Necítil som ani rukopis Kurosawu (videl som k dátumu napísania tohto komentáru 16 jeho filmov), ale film ma bavil (98 minútová verzia). V podstate ide o stret dvoch mužov, ktorý si nemôžu za svoju povahu a momentálne postavenie rozumieť, ale aj tak sa o to pokúšajú. Tieto dve postavy majú k sebe tak isto blízko aj ďaleko, záleží od uhľa pohľadu. Obaja sú jednoznačne veľmi tvrdohlavý a rázny. Dobré zobrazenie mafie a jej kódexu. Mafiánsky kódex je len "zbraň", ktorú môžu využívať tí čo držia opraty a sú šéfmi. (30.07.2015)

Prvy Kurosawov film, ktorym vyraznejsie prerazil do sveta. pribeh nie je ekstra originalny, ale plne funguje, Tosiro Mifune /Rivalove pod Rudym Sluncem, Peklo v Pacifiku/ bol dokonca v roli pacienta, ktory zautocil na osetrujuceho lekara. V roli lekara sa objavil vyborny Takasi Simura. Pribeh filmu dava zmysel, le Kurosawa je znamy svojim pomalym tempom a nikam sa neponahla. To mi akurat vyhovuje, take pomale a kludne tempo filmu. Napriek pacientovmu utoku sa obaja postupne skamaratia a obaja to boli herci na urovni, takze divak sa docka aj obdivuhodnych hereckych koncertov. Kurosawa ukazal svoj megatalent pre reziu, kazda scena je vypiplana a v kazdom zabere divak spozna talentovaneho rezisera. Nechybaju ani filmove symboly a alegorie. Kazdopadne az tymto si ma Kurosawa ziskal za velkeho fundu, Velka Legenda Judo bol sice dobry film, ale nicim vynimocny. 90 % (12.04.2016)

Přepsáno v srpnu 2018. Opilý anděl je existencionalistický filmový hymnus. Decentní hold ušmudlanému hrdinovi je proset rozpolceností existencionálních pohnutek v ruinách rozpadu velké ideje. Rozsáhlost ponurého prostředí vyniká ve schématech koncipovaných obrazů, rozervanost jedince vystupuje na povrch a svléká svůj strach do naha. Hledá se naděje a optimistická vize očištěné duše. Prostředkem strachu jsou souchotiny, napětí je ve znaku nebezpečného balancování na ostří nože kriminálního světa. Únikem před realitou je alkohol a jím přeměněné vnímání života. Hlavní postavou existencionální roviny je Macunaga (pozoruhodný Toširó Mifune), mladý vůdce místní zločinecké skupinky. Život na výsluní povznáší pocitem neohroženosti, nepřestávající pálení na hrudi stahuje dech v křeči a lihové opojení nechává na chvilku zapomenout na vlastní úzkost. Řešením je nalezení sebeúcty. Hlavní postavou oslavující roviny je Sanada (dobrý Takaši Šimura), osobitý lékař a specialista na tuberkulózu s vlastním démonem v mysli. Jistý pocit ublíženosti se zahání douškem lihoviny, burácí se při střetech. Léčení je jeho poslání. Důležitou postavou je Okada (zajímavý Reizaburó Jamamoto), z vězení propuštěný Macunagův předchůdce. Pomalu se rozkoukává a s písní zabijáka na rtech pomalu a jistě navazuje na svou velkou minulost. Hlavní ženskou postavou je Miyo (decentní Čieko Nakakita), plachá žena, Sanadova družka a zdravotní sestra a bývalá Okadova milenka. Strach chvěje její křehkou duší. Z dalších rolí: nestálá Macunagova přítelkyně Nanae (Mičijo Kogure), do Macunaga zamilovaná barmanka Gin (Noriko Sengoku), kabaretní zpěvačka (Shizuko Kasagi), Sanadova vzorná pacientka (Jošiko Kuga), či neúnavný kytarista (Sachio Sakai). Opilý anděl potěší hereckou stránkou i kompozicí obrazů, existencionální opar je přidanou hodnotou, která zásadním způsobem dotváří celkové ponuřejší vyznění. Ukázková rozervanost duše. (26.06.2009)

Banální příběh o mladém gangsterovi, který po odchodu šéfa do vězení na chvíli převzal moc nad jednou špinavou louží v chudinské čtvrti, Kurosawa svým mistrovstvím pozvedl velice vysoko nad průměr. Právě jemná charakterizace jednotlivých postav činí příběh, i přes určitou schématičnost, velice uvěřitelným. A v uších mi zní Sanadova věta milence gangstera: "Za to, že ti muži jsou tím, čím jsou, můžete hlavně vy." (17.09.2008)

Mifunemu sadla rola šéfa gangu a frajera ako uliata. Zbytok dosť zaostáva. Chýba akási gradácia, nejaká pomyselná nit, ktorá by ťahala príbeh dopredu. Hodnotenie: 60% (28.02.2013)

Kurosawův významný počin, zde si asi poprvé oblíbil Mufineho a ani se mu nedivím. Své role se zhostil, jak je tomu zvykem ve všech filmech, které jsem s ním viděla, výborně. Mifunovi sednou takové výbušné "tvrďácké" role, sice ho mám raději v samurajských rolích, ale on asi dokáže zahrát vše. A Shimura také není pozadu. Film provází napjatá atmosféra, dvě hlavní postavy spolu určitým způsobem soucítí, Shimura se snaží Mifunemu pomoct, ale on, ač by rád, nedokáže přemoci svoji povahu a i přes snahu mnoha lidí kolem dopadá tak, jak dopadá. A divák celou dobu čeká a doufá, že to dobře dopadne :) Zajímala by mě rozšířená verze, původní délka mi přišla tak akorát, aby nenudila, ale možná by nebylo špatné ještě více nastínit charaktery hlavních postav. 9/10 (10.06.2008)

Silny pribeh i forma, pocatek spoluprace dvou legend. (05.06.2017)

Ve své přímočaré prostotě, jednoduché, ale funkční symbolice a atmosféře budované neméně střídmými prostředky u mě několik koňských délek před Rudovousem. (27.08.2013)

Kurosawa začíná zostra .-) Shimura i Mifune jsou řízci (=kvalitní herci), jako vždycky. Výborná kritika rozmařilého, zločinného života, zamyšlení nad kontrastem vnějšek / vnitřek osobnosti, krásné, čisté charaktery, rozjančená kytara, souboj na nože na podlaze ubleptané od barvy - zkrátka jeden z nej filmů japonské kinematografie. - "Nemůžete mi poslat nějaký líh?" - "Pro vás?" - "Ne, pro mé pacienty." - "Copak jste nedostal příděl?" - "Všechen jsem vypil..." :D (13.05.2009)

Ne tak mistrovské jako další spojení Akiry a Toshira, ale jelikož jde o jejich první věc, tak i tak je tento snímek dostatečně kvalitní a dává tušit jaké jejich další filmy ponesou ovoce. Celkově tedy velmi kvalitní záležitost. 80% (10.03.2011)

Skvělá noirovka v japonském stylu, a vlastně můj první film od Kurosawy (a věřím, že ne poslední). Jednoduchý příběh o tom, jak se vesnický doktor snaží vyléčit mladého frajírka, člena gangu a dámského miláčka - tedy vyléčit nejen fyzicky od tuberkulózy, ale i vyléčit duši, která se zmítá mezi dvěma světy. Nádhera, dýchá z toho rozmanitá atmosféra, kterou v evropských ani amerických filmech nepoznáme, přitom je to film s velkým poselstvím.. Toho doktora bručouna, ale člověka s dobrým srdcem jsem si prostě zamiloval, a závěrečná scéná (spoiler), kde přiběhne mladá dívka, s tím, že je vyléčena z TBC, je prostě luxusní a zároveň je kompenzací za předchozí nezdar. Jinak podotýkám, že scéna z japonského kabaretu, kde zpívá zpěvačka a tančí mafiáni, tak ta opravdu stojí za to. :) (27.01.2016)

Komorní "film noir" v lehce americkém hávu o známosti postaršího přímého doktora-pruďase-násosky (ale se srdcem na pravém místě) a mladého ješitného gangstera, který jen stěží přemáhá hrdost (a strach), aby se nechal léčit s tuberkulózou. Na zapadlém smetišti polochudinské čtvrti reprezentují oba svým způsobem poražené, marně tu (= v poválečném Japonsku) hledajíce naději a morálku. Uvedení do příběhu se mi zamlouvalo, od půlky se ovšem dost vlekl a ve zděšených tvářích expresivní, zato v křečovitých pohybech nemotorná bitka na nože vyvolala spíš úsměv. On celkově (nejen) začínající Mifune hodně přehrával. Nedokážu si představit, jak by režisérský sestřih mohl dosáhnout 150 minut. [Napoprvé ale za ****.] (09.03.2018)

Prvni doktorskej noir...nebo si teda alespon na jinej nevzpominam. Japonci to umej, to je bez debat. Dalsi asijskej poklad. (ted uz vim, ze jedinej doktorskej noir to neni, uz jsem videl dalsi paradni kousek - nemci.) (30.12.2013)

Nemám moc, co k tomu říci. Kurosawské drama s trochu neobvyklou zápletkou nebo spíš bych řekla s neobvyklou postavičkou dr.Sanadou. Zvláštní chlap. o.O Každopádně výkon Toshiho je tu naprosto excelentní, což mě až překvapilo. Tudíž spojení mých oblíbenců ve skvělém dramatu. :) (18.02.2016)