Yojimbo

No popravde receno, od tohohle legendarniho kousku jsem cekal vic. Navic uz jsem predtim videl Pro par dolaru a Posledni zustava a Yojimbo mi z nich prisel nejslabsi. Dej je vcelku jednoduchej, zvlast kdyz jsem vlastne to samy videl uz dvakrat a navic tu je motivace hlavniho hrdiny krapet nejasna. Taky mi vadilo, ze je tu Toshiro jako strasnej master a pritom toho zas tak moc nepredved a vetsina ostatnich tu je vyobrazena jak parta blbecku. A ty souboje, co to jako melo bejt, Mifune poskakuje jak s prujmem a mava mecem tak pul metru od kazdyho, kterej pak s revem padne na zem. A hudba byla taky dost priserna. Ale precejen nemuzu rict, ze bych se nejak vyrazne nudil, Mifune urcity charisma ma a zrezirovany to je taky slusne, takze lepsi 3*. (13.02.2007)

Konečně Akira Kurosawa ukazuje, že se umí dostat i pod dvě hodiny a natočit přesto skvělý film. Ochránce je tím zdárným příkladem, i když jeho příběh je trochu podivný a nijak extrémně mě nesedl. Samurajové obecně jsou však látkou velmi silnou a Kurosawa ji předkládá velmi reálně a zajímavě. To, že v několika scénách divák ucítí "westernovský feeling" je už jen malá drobnost. Toshiro Mifune se opět předvádí velmi skvěle a jeho charizma se do Kurosawových filmů dokonale hodí ( i do samotné postavy samuraje, takhle bych si to totiž vždy představoval:). (31.12.2008)

Yojimbo je výnimočný filmový zážitok dvojice ovenčených spolupracovníkov režisér Kurosawa / herec Mifune. Mifune si zahral samuraja, ktorý sa pripletie do dvoch gangov, keď ich chce poštvať proti sebe, tak hrá na dve strany, len aby spustil konflikt, bitku, krviprelievanie, ale stane sa to, že sa z neho stane štvaná zver, pričom nakoniec bude čeliť proti presile, ale jeho katana bude extrémne účinná. Obdivujem u Akiru prácu s čiernobielou kamerou + atmosféra, tvorca dokáže tie dve podstatné filmové zložky previesť do obdivuhodnej podoby. Je až bravúrne ako postava Toširá Mifuneho chodí z miesta na miesto, navštevuje obidva znepriateľené tábory, kde sa chce najať ako telesná stráž, buď k jednému, alebo k druhému gangu, popíja saké, stále niečo je ( ryžu ), má z toho neuveriteľnú pasiu, keď sa smeje na plné ústa, chytá si bradu, stále niečo namieta, je dôležitý, lebo každý v mestečku vie, ako dokáže zaobchádzať s katanou, tak si len tak nedovolia mu protirečiť, ale aj majster tesár sa utne a prídu krušné chvíle. Jednoducho majster Kurosawa u mňa trafil bezchybne klinček po hlavičke, veľmi pekne Vám za to ďakujem. (09.09.2015)

Můj třetí Kurosawa. Ani tento snímek mě však nedokázal přesvědčit. Na vrchol zatím stále stavím Rašomona. Tělesná stráž má výbornou formální kvalitu, ostatně jako spousta východoasijských snímků. Má svou poetiku, ta je ovšem západnímu divákovi včetně mě většinou na hony vzdálená. Příběh je díky mnoha intrikám trochu zmatečný a celkově je Tělesná stráž často spíše nudná než plná napětí, jak by to asi u samurajských filmů mělo být. (07.04.2012)

Pustil som si Yojimba hneď po Dodes' ka-den, aby som sa zotavil. Yojimbo je dobrý film, i keď si v trojke mojich obľúbencov od Kurosawu miesto nezískal. Okrem iného aj preto, že tí smiešno-trápni jakuzáci z toho robili komédiu. Pri pohľade na pištoľníka s výzorom Elvisa som si uvedomil, že kolty, ktoré pomohli dobyť Západ obrali v Japonsku o prácu a dôstojnosť majstrov meča. Je to škoda, pretože meč podporoval prirodzený výber, zatiaľ čo kohútik stisne ktokoľvek. (05.02.2010)