Vzpomínky na hvězdný prach

Tak jako se mnohdy nečekaně mění lidé a jejich povaha, může se zcela převrátit i názor na film. Vzpomínky pro mě dlouhou dobu znamenaly nejhorší film mého tvůrčího idolu a když jsem jim dal druhou šanci, nestačil jsem se divit, jak je najednou všechno jinak. Woody ukazuje drobnou část svého života a to souboj s producenty. Může říkat jak dlouho chce, že nepsal scénář jako autobiografickou výpověď, ale když jsem četl jeho vyprávění o tom, jak publikum, kritika ani studio nemohlo pochopit, proč tak nadaný komik točí filmy typu Interiéry, bylo mi jasné, že dal do filmu velký kus sebe. A když už byl v ráži, tak se pořádně rozjel, protože se nepamatuji, že by někdy takhle divoce přeskakoval od životní filozofie k ironickým poznámkám a ze zamyšlených pohledů do nitra vztahu až k nenápadné kritice společnosti. Končí ale přeci jenom v klidu, ať už na svém plátně jako hrdina filmu nebo v kině jako zamyšlený samotář. Protože všichni komici jsou nakonec sentimentální. A k tomuto hvězdnému prachu je třeba pořádně dospět. (23.04.2006)

Jedinečnost a bizarnost tohoto filmu je slovy jen těžko popsatelná. Stejně tak jeho děj. Velmi, velmi zjednodušeně se dá hovořit o režisérovi prožívajícím osobní i pracovní krizi a vzpomínajícím na ty lepší časy. Jenže co je přítomnost a co minulost, co záběr z režisérova filmu a co pouze jeho snová představa (od patnácté minuty všechno), už budete rozlišovat dost těžko. Metafora střídá metaforu a ti, kterým dělalo problém naslouchat Allenovým předchozím dílům, buď utečou nebo usnou – až tak je to osobní film. Naopak, pokud Allena dobře znáte, resp. uznáváte, užijete si ten nejallenovštější zážitek pod sluncem. Je to o tolik jiné než třeba Manhattan a přitom tak podobné a podobně skvělé... 90% Zajímavé komentáře: betelgeuse, anais, jojinecko, Bláža (01.11.2005)

Woody Allen to jistě udělal schválně. Aby si kritika i recenze myslela, že je to film o něm. Myslí si to i někteří diváci. Mám jeden dotaz: proč by si to myslet nemohli? Ničemu a nikomu to neuškodí. Ostatně: tenhle příběh, problémy režisérů, potažmo celého Hollywoodu, profesní i soukromé, by se daly aplikovat na mnoho tamních tvůrců. Takže zbývá jediné: užít si to! (25.10.2005)

Ne špatné, ale příliš roztříštěné a ano, Woody se začíná opakovat. Děj se zmítá mezi osobními a profesními problémy režiséra, objeví se tu několik ženských postav, ale ty spíše jen tak prosviští a jsou nezjímavé, pak kritika Hollywoodu, zase ženy, problémy z mládí, filmy, existenciální problémy, Fellini, no prostě zmatek. (31.10.2005)

Trosku slabsi Allen. Problem je, ze to je cely takovy silene zmateny, jak kdyby Allen nevedel poradne o cem vypravet. Seka tam jednu scenu za druhou, kolikrat to na sebe ani nenavazuje a fakt sem mel problem se orientovat, jesli zrovna sleduju normalni zivot hlavni postavy a nebo sceny z natacenyho filmu. Do toho sem tam nejaka vtipna scena, vetsinou zabery z natocenejch filmu, nejaka ta romantika a perfektne natoceny zabery patrne z premier filmu, kde naprosto skvele natocil chaos, jak ho vsichni divaci, novinari atd. otravujou se vsim moznym. Navic je tohle prvni film, kde se objevila Sharon Stone, ale popravde, fakt nevim, kde tu byla. Celkove obcas zabavny, obcas lehce nudny az mimo, ale hlavne naprosto zmateny. (26.01.2009)