Nibelungové: Smrt bohatýra

No není Nibelungská legenda jednou z nejkrásnějších? V režii Fritze Langa jde o úchvatnou podívanou, kombinovanou skvělým hudebním doprovodem. Samozřejmě, není to pro dnešního líného diváka, akcí se docela šetří, přesto jde o jedno z nejlepších děl 20. let minulého století. K vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=z3AK5LgnlvA i s druhým dílem. (25.08.2011)

Režisérsky štýl Fritza Langa bol trochu iný, ako jeho expresionistických kolegov a v Nibelungoch je to značne cítiť. Osová symetria skoro v každom zábere (v každom, kde sú stavby) je rozdiel najväčší. Maximálne statické, ale vizuálne utriedené, držiace pokope s ucelenou atmosférou, s jasným príbehom a niekoľkými úchvatnými davovými scénami. Príťažlivosť filmu je daná aj témou, ale Langovi treba kvitovať, že pred 90timi rokmi natočil príťažlivejší film ako mnoho dnešných historických a fantasy snímok s omnoho prepracovanejšími trikmi. Jemu sa to podarilo bez jedinej bojovej scény. (06.03.2014)

Komentoval by som to ako celok, ale dobre. Prvá časť je z rodu klasických fantasy, monumentálna, trikovo úchvatná a nákladná. Je nepopierateľné koľko fantasy filmov sa inšpirovalo jeho dizajnom a vlastne aj spôsobom vyrozprávania príbehu. Na vašom mieste by som si nenechal újsť túto nemú lahôdku. Celá sága totižto patrí k najväčším nemým filmom vôbec. (24.10.2010)

3,5 První část Langova eposu o Nibelunzích, tragický osud hrdiny Siegfrieda, se pyšní skvělou výpravou, majestátnými kulisami, pěknými kostýmy atd., ale bohužel by vůbec neškodilo, kdyby nebyla tak roztahaná, neboť asi půl hodiny před koncem jsem se začal nudit. Film totiž nemá zde uvedených 100 minut, ale 142 minut, což je u němého filmu opravdu darda. 100 - 110 minut by bylo úplně optimálních, aby vynikla velikost a výpravnost tohoto němého díla a stejně tak, aby to nenudilo. (02.07.2012)

Expresionistcká báj o hrdinovi Siegfriedovi - od chvíle kdy se vydal do světa po jeho smrt. Fritz Lang, původním povoláním architekt, navrhl pro tento film úžasné kostými i architekturu. Film jsem viděla na Letni filmové škole až po shlédnutí Ivana Hrozného a neubránila jsem se srovnávání. Lang nepracuje s kamerou tak zajímavě jako Eizenstein a nevytváří zdaleka tak působivé záběry. Srovnání je to však nespravedlivé, protože oba filmy dělí dvacet let. Ale i tak si myslím, že Lang dosáhl na svůj vrchol až filmem Metropolis. (28.01.2004)