Režie:
Fritz LangScénář:
Silvia RichardsKamera:
Stanley CortezHudba:
Miklós RózsaHrají:
Joan Bennett, Michael Redgrave, Anne Revere, Barbara O'Neil, Natalie Schafer, Paul Cavanagh, Anabel Shaw, Rosa Rey, James Seay, Donald Kerr, Ralph Brooks (více)Obsahy(1)
Vo freudovskej verzii príbehu o Modrofúzovi mladá Newyorčanka odchádza na dovolenku do Mexika predtým, než si vezme za muža svojho starého priateľa. Ako inak, na dovolenke spoznáva muža svojich snov - pekného, tajomného cudzinca. Počas niekoľkých dní sa vezmú a presťahujú do jeho sídla, v ktorom je krídlo s izbami venovanými známym vraždám. Mladomanželka objavuje mnohé tajomstvá týkajúce sa domu a jej manžela, ale to, čo naozaj chce vedieť, je v neustále uzamknutej miestnosti... (matriosa)
(více)Recenze (21)
Joan Bennettová je velkým plusem tohoto snímku, její monology jsou skvěle napsané i zahrané a vůbec sledovat její postavu bylo zajímavé.. Příběh zamilovaných novomanželů ve velkém domě, kde se některé pokoje zamykají a nikdo tam nesmí, je moc hezky natočený a pro mě byl poutavý.. Hodnotím shovívavě, dobře jsem se bavila, ten úplný závěr byl úsměvný a malinko naivní.. ()
Hudební doprovod Miklose Rozsy, Stanley Cortez (Skvělí Ambersonové) za kamerou a Langova osvědčená dvorní herečka Joan Bennettová v roli ženy, která ve své lehkomyslnosti po pár dnech známosti pojala za manžela podivínského cizince, jenž jí ve svém domě přichystá nemalá překvapení. Největším tahounem jsou zde právě vnitřní monology Bennettové hrdinky, jimž koresponduje skvěle budované napětí a dokonalá gradace story à la Modrovous – ten své nové manželce také zakázal vstup do zapovězené komnaty a ona za svou zvědavost draze zaplatila... Jednoznačně jeden z nejlepších noirů! ()
Srovnání s Mrtvou a živou a Rozdvojenou duší sedí (osobně bych přiřadil ještě Plynové lampy). O něco slabší než prvně jmenovaný film, ale troufám si říci, že co se týče psychologie tak lepší než Hitchův snímek. Lang má ale především skvělý cit pro vizuální uchopení scény, které je v drtivé většině záběrů přímo fascinující. Lehce surrealistické prvky a patalogičnost obou hlavních postav mi dokonale sedla. Nejde o majstrštyk, ale v rámci Langovy filmografie tento snímek rozhodně nezapadá. ()
Vážně potřeboval Fritz Lang takhle lacině vykrást Hitchcocka? Tohle není žádná pocta ani vzdaní holdu Rebecce, je to ve všech směrech její slabší plagiát. Bez gotické výpravy, která mu měla dodat potřebnou tajuplnou atmosferu, s hlavní mužskou postavou bez potřebného charizmatu, s po hříchu nerozpracovanou potenciálně nejzajímavější postavou jeho syna, a s neuspokojivým, banálním závěrečným odhalením. [Noir Film Fest] ()
Čo je za zamknutými dvermi a prečo má Mark chuť zabíjať svoje manželky vždy keď zacíti vôňu orgovánu? Menej typický noir, ktorý podtrhuje aj to, že tu nemáme femme fatale, ale homme fatale. Mysterióznosť nemožno snímku určite upierať, aj keď je zameraná iba na jeden dom a viacmenej iba na jedny zamknuté dvere. Vždy musí byť tma, naskakujú tiene a hudba náhle zosilní...končí to ako-inak ukrutným ženským vreskotom, ktoré ma vo filmoch tak strašne iritujú. ()
Galerie (26)
Photo © Universal Pictures
Reklama