Moje tlustá řecká svatba 2

Už jako děti školou povinní jsme s oblibou kontrovali: "opakovaný vtip, není vtipem". Kouzlo řeckého řádění již dávno opustilo rodinný dům Nii Vardalos a vrátilo se šmahem zpět na Balkánský poloostrov. Všechno to Hujerství, řeckost, léčení Okenou, baklava a další atributy, které udělali z První svatby jednu z nejvýnosnějších romantických komedií dějin, už jednoduše nefungují. A to, že svou romantickou hru rozjede rovnou na tři generační strany už beru jenom jako takové chytání se stébla, které má zakrýt fakt, že scénář nepřišel z žádnou nosnou zápletkou. A tak slavíme, ženíme se, hlučíme a jsme Řekové.....a není to málo, Antone Pavloviči? (11.01.2018)

Pokračování nejvýdělečnější romantické komedie všech dob se v nudné a tupé režii Kirka Jonese nese v duchu útrpné přehlídky nepodařených vtipů (udělat po každé potenciálně vtipné hlášce střih na někoho, kdo se kření, chytá za hlavu nebo vyvaluje bulvy, ji spolehlivě zadupe do země) a praštěných postaviček, které se pod heslem "víc křiku, víc smíchu" změnili z roztomile svérázných řeckých podivínů v nesympatické hysterické idioty. Příběh se tentokrát soustředí nikoli na Toulu a jejího manžela Iana, nýbrž na její rodiče (nechybí scénka s nahým důchodcem zaseklým ve vaně) a na její dceru, která si hledá vysokou školu (zoufalá snaha celé rodiny přesvědčit třicetiletou hlavní hrdinku, že by si co nejdřív měla najít ženicha, měla v prvním filmu své opodstatnění, ale když se nyní snaží do toho samého natlačit osmnáctiletou studentku, tak už je to jen a jen divné). Děj ale často stojí bez hnutí na místě a celkově Moje tlustá řecká svatba 2 působí jako epizoda nějakého průměrného půlhodinového sitkomu, roztaženého na devadesát minut. Delší recenze ZDE. (03.04.2016)

Sequel po 12 rokoch? Prvotne som bol ohľadom toho skôr skeptický, ale napokon podľa mňa celkom obstojné. Zo všetkých tých desiatok rodinných komédií ma táto rodinka bavila ako pred 12 rokmi, tak aj teraz. Kopa vtipných a často až ironických narážok na grécke tradície tomu zároveň dodávajú aj kus originality, a hoci po dejovej stránke to je do veľkej miery šablóna, tak sa nedá povedať, že by ma to ubíjalo ako pri väčšine iných filmov tohto žánru. Práve naopak, celkom dobre som sa bavil, hoci na "jednotku" to zrejme nemalo (aj keď už si ju až tak nepamätám). (20.10.2016)

To, čo jednotku robilo takou výnimočnou a spravilo z nej legendu, dvojka už proste nedosahuje. Nič, čoho by sa dalo chytiť a vypichnúť. Pokusy o vtip utlačila tona nezmyselných dialógov a opakujúcich sa scén. Prišlo mi to neskutočne dlhé, nudné a nezáživné. Ale aspoň som vďaka tomu spoznal grécku komunitu žijúcu a študujúcu v Bratislave. Tí na ten film chodilo skoro povinne. 1 z 5 (06.11.2016)

Asi to nesahá na kvality prvního dílu, ale rozhodně nám to dokazuje, že hlavní hrdinové, kteří mají na konci prvního filmu šťastný konec, nemusejí procházet v díle druhém peklem, aby se na konci mohli zase dát šťastně dohromady, jako to dělá většina romantických komedií. Některé myšlenky jsou možná přímočaré, ale je důležité si je připomínat. A navíc Nia Vardalos je umí skvěle napsat a napasovat do námi známých oblíbených charakterů. (16.09.2023)