TY - Série 1

V porovnání s knižní předlohou má TV zpracování obroušenější hrany. Joe je psychopatický stalker, ale jeho myšlenkové pochody jsou méně vulgární, zobrazování sexu není tak explicitní jako v knize a na devianta vykazuje Joe i jisté náznaky empatického chování. Finální pocity mám podobné jako u předlohy – celkově fajn, ale k charakterům se mi vztah navázat nepodařilo. Další řadu stejně jako druhý díl knihy již absolvovat nebudu. (31.01.2023)

První série mě vyloženě nadchla a všech 10 epizod jsem dal skoro na jeden zátah, protože se od toho skoro nešlo odlepit (což je - řekněme si to - poněkud vysilující). Postava Joe Goldberga mě vyloženě fascinovala a hodně se mi líbilo, jakým způsobem ten seriál dávkuje informace o něm i dalších postavách. Btw. přišlo mi ale, že tam je poněkud rozpor mezi jeho vnitřními monology a tím, jak se choval navenek, protože zatímco z hlediska jeho myšlenkového světa se jevil až nečekaně bystře, cynicky a vypočítavě/chladnokrevně, navenek to "objektivně" byl vlastně jen nezajímavý loser bez přátel, co má hluboko do kapsy, je bez jakýchkoli zájmů (snad s výjimkou kalhotkového fetišismu a snahy chránit postavu malého Paca), a jediným středobodem a smyslem jeho života je absolutní fixace na Guinevere. Přijde mi, že ten rozpor tu postavu poněkud zatěžuje nevěrohodností, protože podle mě by někdo takový měl mít výrazně jednodušší myšlenky, nebo by naopak neměl působit jako takový loser. Současně jsem byl čím dál víc zhrozený z toho, jakých děsivých věcí se postupem času dopouští, a jak mu to všechno neuvěřitelně snadno prochází! V některých scénách mi přišlo, že se scenáristi už úplně utrhli ze řetězu, protože děj je občas daleko za hranicí jakékoli uvěřitelnosti či pravděpodobnosti, ale samozřejmě reflektuji, že je zde vše podřízeno výslednému účinku na diváka, a ten je prostě - alespoň v mém případě - velmi intenzivní. Pokud jde o hlavní ženskou postavu, Guinevere Beck, přišla mi neuvěřitelně fádní a nezajímavá (herecky i tím, jak je napsaná), a nechápal jsem, proč se Joe tak upnul zrovna na ni, protože Guinevere mi byla s každou další epizodou míň a míň sympatická, a osobně bych od někoho takového dávno utekl. Každopádně moc mě bavilo pokoušet se odtušit další vývoj, a celkově jsem to strašně prožíval, a po zhlédnutí poslední epizody mi je jasné, že musím vidět i další 2 série, ačkoli jsem na ně už slyšel nepěkné reference, ale když musíš, tak prostě musíš. (17.02.2022)

Stejně jako v knížce to Joeovi všechno vychází až příliš jednoduše. Jenomže stejně jako v knížce děj fantasticky šlape, social media stalking je nesmírně zábavnej a vy hltáte každej Joeův monolog, co si kvalitou nezadá s těma nejlepšíma momentama z Dextera. Pátou hvězdičku tu vybarvuje Penn Badgley. Díky němu je seriálovej Joe Goldberg v sympatiích o kilák před tím knižním. Beckalicious! 🍏 (01.01.2019)

Své mouchy to samozřejmě má, ale chápu, že coby náběh k dalším sériím to mnohým stačí. Mazaný manažer newyorského knihkupectví Joe a jeho jediný cíl: srdce krásné začínající spisovatelky Beck. Přítel internet mu dal řadu indicií. Kdo bude stát v cestě, okusí obří terárium. Nejprve ale musí naše naivní blondýnka spadnout do kolejiště. A ona je vlastně docela prospěchářská koketka. Nevadí. Joe má jasno. Rozjezd je fajn, včetně vnitřních satirických monologů. Baví i vysmívání se narcistickému a sebestřednému životu nejen na sociálních sítích. Jenže postupně sklouzáváme k povrchní zábavě, kdy jsou v popředí šílené náhody a pořádná dávka štěstíčka. Co třeba ten táborák uprostřed lesa? Nebo zbavování se ukradených „talismanů“ během předehry? Nebo „půjčování si“ tašky s osobními věcmi během literární akce? Nebo producírování se po domě na venkově? Mohl bych pokračovat, ale tyhle „adrenalinové“ momenty prostě do reálného světa nepatří. Míra uvěřitelnosti v polovině první série klesá. S blížícím se finále ale tenhle sociopat na bílém koni zase začíná bavit. Ozve se minulost. Nejednou. Holt závislost je monstrum. (04.01.2022)

1. série: Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mě tohle téma dostatečně chytí, aby mě to bavilo. Nakonec jsem docela příjemně překvapená, ač to nějaké mouchy pro mou osobu mělo. Za první velkou považuji hlavně absolutní tupost a přelétavost hlavní hrdinky, sice své chování často objasňuje, to mi ale nepřidávalo na tom nějak více si jí oblíbit a soucítit s ní tak, jak se ode mě asi očekávalo a byly momenty, kdy jsem si jí její osud přála. Celkově je to ale stavěné na velmi zajímavé formě, ne jednou jsem si vzpomněla na román Collector od Johna Fowlese, kde byly i podobné symboly a prvky co se týče prostředí a zájmů hlavních postav. Tím, že jsme v podstatě neustále v Joeově hlavě, dodává to příběhu svižnost a opravdu to nenudí. Prvních pár dílů jsem sice musela jak se říká překonat, ale to mám ostatně téměř u všech nových seriálů. Druhou mouchou pro mě byla ta veškerá romantika, občas jsem jí byla až znechucená :D Ale naštěstí to potom vyvážil nějaký ten útok nebo vražda, tudíž to se dá taky překročit, protože tvůrci se opravdu snaží udržet divákovu pozornost a jsem ráda, že jsem zrovna měla víc času na to, abych si dala půl série naráz. Suma sumárum hodnotím velmi kladně, jen doufám, že druhá série už bude mít o hodně rozumnější hlavní hrdinku, se kterou se bude dát i sympatizovat. (25.04.2021)