Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Premiéra trezorového televizního filmu s Janem Třískou v hlavní roli. Úspěšný vědec, který se odvážil kritizovat neproduktivní práci ústavu, v němž je zaměstnán, potažmo i celý politický režim. Ustojí jeho kariéra tuto situaci? Vynikající Jan Tříska v hlavní roli snímku o úspěšném vědci, který se odvážil otevřeně a důrazně kritizovat neproduktivní činnost ústavu, v němž působí. Upozorňuje na zastaralé postupy a také na to, že vědecká práce nesmí upadat do propasti průměrnosti a každodenní šedi, tak typické pro celou tehdejší společnost. Divák může sledovat, jak se hlavní hrdina s celou situací vyrovná, a zda ustojí tlaky na svou osobu i kariéru.
Film Klec, natočený v roce 1973, uvádíme v premiéře, jako tzv. „trezorový film". Není v něm nouze především o kritiku celé normalizační společnosti, potažmo i politiky. Proto si jej divák může vychutnat teprve dnes, 6. září 2015. (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

brumbrum 

všechny recenze uživatele

Kto si mysli, ze tento film bol aktualny len v dobe vzniku, tak toho zatial vela nezazil. Film je uplne nadcasovy. "Kto premysli, je vdyzcky sam". Infarkt, porazka, burn-out.. Boj so systemom, chut vylepsovat svet a potom pad na hubu, odpisany a sam. Clovek sa nauci intelektualny naskok vyuzit na prezitie medzi idiotmi v idiotskom systeme. Firmy presieraju miliony, manazuju nas debili. Prezit do penzie bez dalsieho infarktu, motto nielen filmu, i celej dnesnej doby. 4* za neskutocnu aktualnost a plastickost podania. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Výborný televizní film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Jednomu se až nechce věřit, že se na obrazovku dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku - proto když se ke mně náhodou doneslo, že se to bude vysílat, nemohl jsem si nechat ujít možnost vidět film, který přede mnou dosud nikdo neviděl. Film mě zaujal tím, jak - po mém soudu - velmi věrně vystihl obraz celé tehdejší normalizační společnosti - zpočátku jsem ho sledoval dosti vlažně, ale jak začalo "přituhovat", začalo mi docházet, proč vlastně tenhle film "musel" skončit v trezoru - od sekvence s Třískovým projevem na schůzi už není pochyb o kritickém stanovisku vůči celé tehdejší společnosti, s nímž tento film přicházel. Zmínil jsem Třísku, který je pro dnešního diváka zřejmě hlavním lákadlem, proč si pustit tak letitou podívanou - pro svou roli se neobyčejně typově hodil (mj. svou kultivovanou dikcí) a coby mladý idealistický vědecký pracovník je velmi přesvědčivý. Člověk si při pohledu na něj nemůže nevzpomenout na postavu Sokrata, který tak jako Tříska v tomto filmu také sděloval lidem své doby nepříjemné pravdy, aby na to náležitě dojel - ta analogie je myslím dost markantní. Za mě velký dík České televizi za odvysílání tohoto zapomenutého klenotu - víc takových záslužných televizních počinů! ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Názorný snímek o tom, jak dopadne pracovník hlasitě vyjádřující kritiku a hlavně pravdu o pracovní náplni svého pracoviště. A jak jinak, následky zasahují až na politické mínění. Není divu že se stal snímek tzv. trezorovým, neboť ve své době byli na toto opravdu velmi hákliví. Neřekl bych ale, že by se něco do dnešního dne změnilo. Příběh se odehrává ve výzkumném ústavu. Dialogy jsou tedy na dnešní dobu trochu náročné, takže současný mladý divák bude mít asi krapet problém porozumět všemu vyřčenému, ale na druhou stranu se jedná o lidi ve vědeckých pozicích, funkcionáře a na vedoucích místech, takže je vlastně všechno v pořádku. Je to snímek televizní, tedy převážně konverzační a velmi stabilní. Striktně se drží tématu a nezachází do žádných vedlejších motivů. Myšlenka příběhu byla trefena velice dobře a jak se dříve říkalo, velice příkladně. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kdo přemýšlí, je vždycky sám. Lidé neradi slyší nepříjemnou pravdu, tím spíš, míří-li do vlastních řad. Brněnská inscenace Zdeňka Čecháčka a Vojtěcha Štursy nepochybně vyvolala silnou averzi u stranických funkcionářů, už proto, že na podobné kritické výpady bylo tehdy zkrátka příliš brzy. Dnes už leccos z toho působí neškodně, unaveně, možná i naivně, přesto vyvrcholení příběhu v podobě kritického projevu Jana Třísky na odborářské schůzi ústavu vzbuzuje jiskřičku naděje, že ne všichni smýšleli konformně a že se občas mezi tím ustrašeným davem našla jedna bílá vrána, jeden odvážný, který se nebál pozvednout svůj hlas. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

V první třetině film nudí a dnešní divák absolutně netuší, proč šel film do trezoru. Co sakra mohlo soudruhům vadit na nějakém výzkumáku, kde pitvají nebohé myši a králíky? Jenže pak filmový hrdina ztvárněný Třískou dostane infarkt a zvolna se začne rozplétat lecos. Prostřednictvím nespokojeného vědeckého zaměstannce, který má naprůměrné pracovní výsledky a je své práci zcela oddán je kritizováno vedení ústavu a vůbec celkový systém jakým se přistupuje k úkolům, práci, jakým se jedná s mladými lidmi obzvláště s těmi, kteří jsou iniciativní a mají chuť posouvat vědu někam dál. Začínající normalizace společnosti neměla zájem o nějaké dynamické změny ať už ve vedení podniků, tak zejména nahoře ve straně. Husák potřeboval vládu konsolidovat, zbavit těch co nesouhlasili s bratrským vpádem armád. Kritizovat ce může, ale vocaď pocaď. To zaznívá ve filmu zcela jasně. Divák jako by slyšel v odpovědích ředitele ústavu při rozhovoru s Třískou nějakého z tehdejších papalášů jak mele cosi o tom, že se vše daří, vše jde skvěle, ale pravda je třeba se zamyslet i nad lepší efektivitou atd... Prostě kecy, kecy, kecy. Zde je zajímavé a to se soudruhům asi taky moc nelíbilo, že sám ředitel ústavu má vnitřní problém spřípadným odchodem Třísky, tudíž i samotné vedení má v srdci sémě pochybností zda na tom co řekl na schůzi není hodně pravdy... Je zajímavé, že tuto roli dostal zrovna pan Tříska. Je mu na tělo ušitá. O systému si myslel své, Estébáky, kteří se jej snažili zlanařit pro spolupráci v podstatě poslal do prdele... Osobně si myslím, že točit tohle v roce 1973 už byla celkem odvaha od všech. Velmi zajímavý film! Dávám za 4  bílé myšky. * * * * ()

Galerie (15)

Zajímavosti (3)

  • Exteriérové scény filmu byly z větší části natáčeny na brněnském sídlišti Lesná, které je známé zejména svým zdařilým urbanistickém rozložením a zasazením domů v zeleni. (Yalka)
  • Film šel po „schvalovačce“ okamžitě do trezoru, na obrazovku se dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku. (sator)

Reklama

Reklama