Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Premiéra trezorového televizního filmu s Janem Třískou v hlavní roli. Úspěšný vědec, který se odvážil kritizovat neproduktivní práci ústavu, v němž je zaměstnán, potažmo i celý politický režim. Ustojí jeho kariéra tuto situaci? Vynikající Jan Tříska v hlavní roli snímku o úspěšném vědci, který se odvážil otevřeně a důrazně kritizovat neproduktivní činnost ústavu, v němž působí. Upozorňuje na zastaralé postupy a také na to, že vědecká práce nesmí upadat do propasti průměrnosti a každodenní šedi, tak typické pro celou tehdejší společnost. Divák může sledovat, jak se hlavní hrdina s celou situací vyrovná, a zda ustojí tlaky na svou osobu i kariéru.
Film Klec, natočený v roce 1973, uvádíme v premiéře, jako tzv. „trezorový film". Není v něm nouze především o kritiku celé normalizační společnosti, potažmo i politiky. Proto si jej divák může vychutnat teprve dnes, 6. září 2015. (Česká televize)

(více)

Recenze (27)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Když se člověk zavře do klece, zařídí se tak jak nejlépe umí a potom prská na všechny, kteří ho chtěli vytáhnout na čerstvý vzduch." Hodně dobré. Ani se mi nechce věřit, že tohle bylo u nás oficiálně natočeno v době, kdy už tři roky naplno řádila normalizace. Okamžité uložení filmu do trezoru ve své době mě nepřekvapilo, spíš jsem nepochopil, že ho oprášili poprvé víc než 20 let po Něžné revoluci. Obsahově i svým zpracováním by zapadl film s příznačným názvem Klec mezi slavné snímky 60.let s výraznou společenskou kritkou (např. Obžalovaný, Žert) a coby dílo pod hlavičkou brněnského TV-studia překvapivě nezaostává ani po vizuální stránce. V tomhle sociálním dramatu je obsáhnutý autentický pohled na postavení tehdejší vědecké práce v biologické laboratoři spojený se silnou kritikou nejen na hodnocení samotné práce (,,Mnozí z nás po léta pracují na opakování starých experimentů a v lepším případě na objevování toho, co zveřejní už někdo v cizině. Na našem ústavě se usadila pohodlnost, žije se tady jen z minulosti a chybí nám tvůrčí atmosféra."), ale i tehdejšího pohledu na politický systém (,,Někteří pracovníci ústavu si spíše autoritu vynucují, než aby jí získali přirozenou cestou a přesvědčili své spolupracovníky o svých kvalitách. Při tom se zdá, že není jejich hlavním zaměstnáním vědecká práce, jako spíš boj o pozice..."). Jako stěžejní moment vnímám právě Třískův kritický výstup na schůzi ROH, i když pozoruhodné je taky závěrečné dilema hlavního hrdiny, zda podat všemi toužebně očekávanou výpověď nebo využit možnost zůstat v milovaném pracovišti i za cenu špatné pověsti mezi kolegy... Jan Tříska zde výborně sehrál postavu vědce zasvěceného do své práce, konfrontovaného s těžkou životní zkouškou na začátku normalizace. Obstály i herecké výkony více méně neznámých brněnských protagonistů v celé řadě vedlejších rolí, scénář i kamera dobře přemyšlené i vyměřáky blikají, zapisovače cvakají, psací stroj vyplivuje metry výsledků a sem tam i ten humor je tu přítomen. Nadčasové, svým způsobem vhodné i do dnešní doby. Jsem za tenhle snímek rád, 90% ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Kdo přemýšlí, je vždycky sám. Lidé neradi slyší nepříjemnou pravdu, tím spíš, míří-li do vlastních řad. Brněnská inscenace Zdeňka Čecháčka a Vojtěcha Štursy nepochybně vyvolala silnou averzi u stranických funkcionářů, už proto, že na podobné kritické výpady bylo tehdy zkrátka příliš brzy. Dnes už leccos z toho působí neškodně, unaveně, možná i naivně, přesto vyvrcholení příběhu v podobě kritického projevu Jana Třísky na odborářské schůzi ústavu vzbuzuje jiskřičku naděje, že ne všichni smýšleli konformně a že se občas mezi tím ustrašeným davem našla jedna bílá vrána, jeden odvážný, který se nebál pozvednout svůj hlas. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

V první třetině film nudí a dnešní divák absolutně netuší, proč šel film do trezoru. Co sakra mohlo soudruhům vadit na nějakém výzkumáku, kde pitvají nebohé myši a králíky? Jenže pak filmový hrdina ztvárněný Třískou dostane infarkt a zvolna se začne rozplétat lecos. Prostřednictvím nespokojeného vědeckého zaměstannce, který má naprůměrné pracovní výsledky a je své práci zcela oddán je kritizováno vedení ústavu a vůbec celkový systém jakým se přistupuje k úkolům, práci, jakým se jedná s mladými lidmi obzvláště s těmi, kteří jsou iniciativní a mají chuť posouvat vědu někam dál. Začínající normalizace společnosti neměla zájem o nějaké dynamické změny ať už ve vedení podniků, tak zejména nahoře ve straně. Husák potřeboval vládu konsolidovat, zbavit těch co nesouhlasili s bratrským vpádem armád. Kritizovat ce může, ale vocaď pocaď. To zaznívá ve filmu zcela jasně. Divák jako by slyšel v odpovědích ředitele ústavu při rozhovoru s Třískou nějakého z tehdejších papalášů jak mele cosi o tom, že se vše daří, vše jde skvěle, ale pravda je třeba se zamyslet i nad lepší efektivitou atd... Prostě kecy, kecy, kecy. Zde je zajímavé a to se soudruhům asi taky moc nelíbilo, že sám ředitel ústavu má vnitřní problém spřípadným odchodem Třísky, tudíž i samotné vedení má v srdci sémě pochybností zda na tom co řekl na schůzi není hodně pravdy... Je zajímavé, že tuto roli dostal zrovna pan Tříska. Je mu na tělo ušitá. O systému si myslel své, Estébáky, kteří se jej snažili zlanařit pro spolupráci v podstatě poslal do prdele... Osobně si myslím, že točit tohle v roce 1973 už byla celkem odvaha od všech. Velmi zajímavý film! Dávám za 4  bílé myšky. * * * * ()

Stegman 

všechny recenze uživatele

Náhodou jsem se pár dní před tímto filmem dostal k vynikajícímu článku o tom, jak je v současnosti nastaven systém hodnocení vědecké práce. Díky tomu jsem byl obohacen o další rozměr filmu: Ve filmu zachycená kritika poměrů na vědeckých pracovištích se totiž ukázala nadčasovější, než by se mohlo na první pohled zdát. _____ O článku ve zkratce: dnes je úspěšnost vědeckých výzkumů měřena pomocí tzv. impakt faktoru, který je vypočítáván v několika vědeckých časopisech a měl by sloužit jako ukazatel kvality (fungující na principu "čím citovanější článek, tím kvalitnější výzkum"). To má za následek, že je na vědce vyvíjen tlak, aby bádali hlavně s ohledem na co nejlepší možný výsledný impakt faktor. Jen tak se stanou finančně a marketingově přínosnými pro své pracoviště. Zájem o koncepční práci je až ve druhém plánu (pokud vůbec). _____ Za socialismu se tedy vědci báli příliš vyčnívat, protože chtěli mít "klid na práci", kdežto za kapitalismu se vědci bojí pustit do čehokoli dlouhodobějšího, protože "time is money". - Myslím, že to stojí za zamyšlení. ... Závěrem jen tolik, že Třískův monolog na schůzi (ROH?) je brilantní, v české či slovenské kinematografii takových najdeme jen pár. Tříska tu odvedl svůj velmi dobrý standard, ale líbil se mi i civilní projev Jaroslava Ravy (stokrát škoda, že nebyl obsazován víc!). Formální zpracování není bůhvíjaké, ale přece nebudu strhávat hvězdičky kvůli televizní kameře. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Výborný televizní film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Jednomu se až nechce věřit, že se na obrazovku dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku - proto když se ke mně náhodou doneslo, že se to bude vysílat, nemohl jsem si nechat ujít možnost vidět film, který přede mnou dosud nikdo neviděl. Film mě zaujal tím, jak - po mém soudu - velmi věrně vystihl obraz celé tehdejší normalizační společnosti - zpočátku jsem ho sledoval dosti vlažně, ale jak začalo "přituhovat", začalo mi docházet, proč vlastně tenhle film "musel" skončit v trezoru - od sekvence s Třískovým projevem na schůzi už není pochyb o kritickém stanovisku vůči celé tehdejší společnosti, s nímž tento film přicházel. Zmínil jsem Třísku, který je pro dnešního diváka zřejmě hlavním lákadlem, proč si pustit tak letitou podívanou - pro svou roli se neobyčejně typově hodil (mj. svou kultivovanou dikcí) a coby mladý idealistický vědecký pracovník je velmi přesvědčivý. Člověk si při pohledu na něj nemůže nevzpomenout na postavu Sokrata, který tak jako Tříska v tomto filmu také sděloval lidem své doby nepříjemné pravdy, aby na to náležitě dojel - ta analogie je myslím dost markantní. Za mě velký dík České televizi za odvysílání tohoto zapomenutého klenotu - víc takových záslužných televizních počinů! ()

Galerie (15)

Zajímavosti (3)

  • Exteriérové scény filmu byly z větší části natáčeny na brněnském sídlišti Lesná, které je známé zejména svým zdařilým urbanistickém rozložením a zasazením domů v zeleni. (Yalka)
  • Film šel po „schvalovačce“ okamžitě do trezoru, na obrazovku se dostal poprvé až po 42 letech od svého vzniku. (sator)

Reklama

Reklama