Léto

Viděl jsem na hudebním multižánrovém hudebním festivalu Opener v Gdyni v Polsku. Film o svobodě a revoluci. Léto 1981, Leningrad žije rockem ze západu inspirovaným ze západu umělci jako David Bowie, Blondie, Lou Reed, T-Rex czy Sex Pistols. Majk je hvězda undergroundové hudební scény a králem rockového klubu, kde má mládež zakázané poslouchat koncerty. Je to film o lásce mladíků ke krásné Nataše a rozkvětu hudby. Filmu tleskal festival v Cannes, ale ruský režisér Kirill Serebrennikov seděl v domácím vězení. O to více z plátna dýchá nálada nadějí počátku 80. let, kdy se v Leningradu potkají lídr skupiny Zoopark s příští rockovou legendou kapely Kino. Dob, kdy ideologicky podezřelý rock voněl zakázaným ovocem neoficiální kultury, kdy na koncerty připomínající „bytový bigbít“ lezly fanynky oknem a statečnější kluboví činovníci se zmítali v obavách, kdy si na ně strana došlápne. Postavy se baví o Jaggerovi, Dylanovi či Blondie a vesele šokují své okolí, třebaže schytají pár ran, když marně vysvětlují, že Sex Pistols jsou dělníci, nikoli nepřátelská muzika. Právě v době vyhrocených protiruských nálad je dobré si prostřednictvím Léta připomenout, že všude, tedy i na sovětské půdě, žili Plastici a Sklepáci svého druhu, nadšenci, kteří pracně lovili drobty angličtiny z textů svých západních idolů a jejich desky na burzách. Kteří zažívali před komisí ponižující schvalování vlastních písní, neboť „sovětský rocker musí hledat v lidech to dobré“, takže je vydávali za satirickou kritiku opilství a příživnictví. odkazy k muzikálu Vlasy.Škoda, že nadmíru nastavovaný snímek ztratí v druhé půli energii. Ale gradaci mu mimo plátno dal život sám. Viktor Coj zahynul roku 1990 v pouhých 28 letech za volantem (rok nato zemřel i Naumenko). Tehdy v Cojově nekrologu stálo: „Znamenal pro naši mládež víc než jakýkoli politik, celebrita či spisovatel. Nikdy nelhal, nikdy se nezaprodal, žil tak, jak zpíval. Coj je poslední rockový hrdina.“ (09.07.2019)

Skúsil som tento vysoko hodnotený film, ale nedopadlo to dobre. Nič mi nehovorí tá hudba, ani leningradská rocková scéna, ani tá umelá atmosféra. Naviac sa tvorcovia snažili byť zaujímaví čiernobielym obrazom. Nemám nič proti starým čb filmom, ale vysoko kvalitný full HD čiernobiely obraz nenavodí atmosféru starého filmu, ani svet nebol v osemdesiatych rokoch takto čiernobiely. Oproti českým a slovenským filmom je tento len takým slabučkým bezzubým hryzkaním do minulej doby, ktorá sa na tom prekliatom východe dnes vracia v ešte horšej forme. (14.04.2023)

Tak to neboli Vesiolye rebyata alebo Алла Пугачева (Миллион алых роз) ktorých som kedysi dáááávno videl na Bratislavskej lýre.  Hlavní protagonisti sú Viktor Coj (Ви́ктор  Цой) frontman kapelky Кино a Mike Naumenko (Майк Науменко) frontman skupiny Зоопарк ktorá sa pokladá za priekopníka ruského rocku. Keď niekto očakával celý príbeh Coja bol sklamaný. Toto bol len začiatok jeho skvelej kariéry. Zomrel tragicky pri autonehode ako 28 ročný, jeho Moskvič bol na šrot. (Mark Bolan z T-Rex  v Mini 1275GT ako 29 ročný. Vo filme je prezentovaný skladbou Children Of The Revolution https://www.youtube.com/watch?v=VcCQCYok3pg). Výstih doby podfarbený v čierno-bielom formáte nemá chybu. Asi chýba len viac vodečky ktorá sa stala pliagou pre Mika Neumenka. Rád by som spomenul ešte jednu výraznú Ruskú skupinu ktorá začala s Rock na konci ´70 rokov. Je to Nautilus Pompilius (Наутилус Помпилиус) ktorej hudbu mnohí možno poznajú s kultového filmu Brat. A text  skladby "Зверь" je k tomuto filmu ako šitý na mieru. https://www.youtube.com/watch?v=Oo2VqW4zamE (03.01.2022)

Leningrad, jedno léto na začátku 80. let, sovětský pre-perestrojkový rock-underground zfilmovaný černobíle s vybranými barevnými akcenty a vloženými Scratch-animacemi. Důraz je kladen především na vztahy v hudební komunitě. Politika přichází do popředí velmi málo a pak se s ní zachází decentně, není to žádná agitka jak ji známe z hřebejkových takyfilmů. V roli Nataši je vycházející hvězda ruského filmu Irina Staršenbaum. Můžeme tedy Rusům závidět nejen šikovnou režii. Ostatně pokud chcete vidět v českém filmu trochu schopnou mladou herečku, která trhne sexappeal hvězdy současného českého filmu Simony Babčákové, musí tato být ze Slovenska, z Maďarska nebo třeba z Tatarstánu (Elizaveta Maximová). (04.07.2020)

Punkerský film o alternativní hudební scéně, která nepotřebuje být ani tak hudební, jako právě a jedině alternativní. Alternativní ke všemu svazujícímu, státnímu, stádnímu, ke všemu okolo. Léto po vás bude stékat podobně jako jeho jednoduché animace, nebo se rovnou usadí ve vás, sedne na klín vaší touze po svobodě, pomiluje ji a jen tak ji neopustí. Určité nedostatky, především poměrně časté zbloudění a následné točení se v kruhu, jsou kompenzovány několika naprosto mimořádnými sekvencemi, za všechny bych připomněla tu, v níž Mike čeká v dešti, až bude moci odejít, nebo tedy spíše přijít. (18.11.2022)