Psí odpoledne

Sidney Lumet se s ničím nepáře a hned v úvodu pošle do role ponořeného Al Pacina do banky a s dalším veteránem z Vietnamu doufá v hladký průběh loupeže. Jenže brzy začnou řinčet telefony, dělat se interview do televize, šaškovat před přihlížejícími a na obou stranách chybovat. Přepadení banky totiž vzápětí praskne a okolo budovy se budou tísnit stovky policistů. Přihlížející dav našeho Sonnyho ovšem zbožňuje, a tak to má policie o to víc obtížnější. Škoda, že zajímavé události a hlavně solidní tempo tvůrci neudrží po celou délku, v té druhé se zbytečně moc žvaní a mnohé natahuje. Samotný závěr je už ale zase solidní nervák. (05.10.2019)

Svěží a originální scénář (opět potvrzující, že nejlepší historky píše život sám), ve kterém nechybí místo pro vtip i napětí, vynikající Al Pacino a John Cazale. Ale hlavně poselství nacházející se spíše v podtextu: média jsou ne třetí, ale první velmoc, a kdo s nimi umí pracovat, má sympatie dokonce i vlastních rukojmí v hrsti! Sidney Lumet mistrně kombinuje krimidrama dvou amatérských lupičů s kritickou sondou dobové společnosti (odbory, postoj k jinak sexuálně orientovaným menšinám atd.). Vynikající záležitost 70. let :8) (04.08.2008)

Opravdu dobrý film a kupodivu s parádním dabingem, Jiří Prager a hlavně Miroslav Moravec nikdy nezklamou. Docela mě překvapila ta linka se Sonnyho (Pacino) přítelem, to bylo pro mě nečekané. Naštěstí nedošlo na žádné karikování, toho jsem se bál. I když, řekněme si to upřímně, Dvanáct rozhněvaných mužů a Serpico mě strhli mnohem víc, pokud jde o Lumetovy filmy. Ale rozhodně nelituju, že jsem Psí odpoledne viděl. (27.04.2020)

Mladý lupič Sonny (Al Pacino) se společně se dvěma kumpány (Cazale, Springer) pokusí vyloupit banku. Plán se však začne bortit hned na samém začátku a tak musí Sonny čím dál častěji improvizovat, až se dostává do situace, kdy není cesty nazpět. Al Pacino podává další ze svých výborných výkonů, ale film je tentokrát pouze lehce nadprůměrný. Je zde prostě příliš mnoho povídání, minimum akce a na dvouhodinovou stopáž několik hlušších míst. (08.03.2011)

Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? (09.06.2015)