Psí odpoledne

Už od stresového začátku je jasné, že napětí jen tak nepovolí. Dog Day Afternoon je dravý film, který nenechává ani na minutu vydechnout - ať už celkovou atmosférou, nebo bravurním Pacinovým výkonem. Lumet (všechna čest, mistře R.I.P.) si ani nepotřebuje s divákem příliš pohrávat, jen občas vytáhne pár překvapení a povšechně výborný dojem je na světě. Až do konce prostě skvělé. (10.04.2011)

Důkaz toho, že ty nejlepší scénáře občas napíše sám život... Příběh dvou lupičů, z nichž jeden loupí kvůli operaci na změnu pohlaví svého homosexuálního přítele, se totiž od počátku stává víc groteskou s oběma aktéry v hlavních rolích než bankovní loupeží. Zajatci banky se učí nakládat se zbraněmi lupičů, stejně jako volají domů svým známým. "Promiňte! Manžel chce vědět, kdy budete s tou loupeží hotoví." A tak ony dva lupiče nenapadne nic jiného, než si nechat přivézt autobus, odjet na letiště a navždy někam zmizet. "Podívej, jestli odsud odjedeme, už se do Států nikdy nevrátíme... Je nějaká země, kam bys chtěl speciálně jet?" "Wyoming." Pak ale první půli nahradí půle druhá a komedii pomalu nahrazuje drama o přežití. Je to zvláštní, ale i když v tomhle filmu nemáte ani pět minut plánování loupeže, jen čisté dvě hodiny života v jedné přepadené bance, nenudíte se u toho ani minutu. Nejlepší bankovní film, co jsem zatím viděla, ani po těch třiceti letech se mu žádný z novějších kousků nevyrovná. (21.08.2007)

Jestliže Al Pacino s přehledem zahrál drsného mafiána, tady to byl pravý opak. Zejména počátek filmu dává jasné znamení, že postava kterou hraje, je pořádný looser. A Pacino to sehrál se stejnou samozřejmostí a hodnověrností jako v Kmotrovi To svědčí, že byl a je opravdovým Hercem. Sidney Lumet zase dal vzpomenout na svých Dvanáct rozhněvaných mužů. Zde se opět rozehrává drama na velmi malém prosotru, ale čím je prostor stísněnější, tím je film autentičtější a lepší. John Cazale nemá ve filmu moc replik. Ale tenhle člověk hraje především svým zjevem a gesty. I to málo mu stačilo na nominaci na Zlatý Globus. Film samotný je tragikomedie. Dva nepříliš zdatní chlápci chtějí vyloupit banku, ale poserou co mohou. Postupem času vidíme prvky, které by jindy působily trapně, ale v tomto filmu jsou na svém místě. Rukojmí cvičí se zbraní, jsou nadšeni, že jsou v televizi a mají své věznitele pomalu jako kamarády. Jsem nadšen, opravodvý filmový zážitek! (11.05.2009)

Pri tomto filme platí zásada ,,raz nestačí".Nie preto,že by ho nebolo možné dokonale pochopiť na prvý krát,ale jednoducho preto,že je skvelý.Filmový archív je plný hodnotných,časom možno tak trocha prachom zapadnutých skvostov,no a toto je jeden z nich.Mladý,pohľadný a na zjedenie súci Al Pacino tu bezo zbytku vybaľuje svoje geniálne herecké umenie a dáva tým na frak každému,kto si dnes hovorí herec.Aj večne smutná,melancholická tvár nezabudnuteľného Johna Cazala a jeho jedinečný herecký štýl hovoria jasnou rečou.Celý film je veľmi dômyselne prešpikovaný láskavým humorom a divák sa ani pri najsilnejšej vôli nevyhne obrovským sympatiám voči tým dvom amatérskym babrákom,pre ktorých si znenazdania praje šťastný koniec.Bezpochyby je to jeden z najlepších filmov,aké kedy moje oko zhliadlo a vrele ho všetkým odprúčam.P.S.-veľmi dobrý a chytľavý úvodný song. (23.03.2013)

Zub času si nemilosrdně zahlodal na tomto loupežnickém kousku, ve kterém lupiči takřka nevyužívají pobavených rukojmích a poldové zběsile tasí kolty při každém mírovém jednání. Když jsem snímek v dávné minulosti poprvé zaznamenal, tak si mne naprosto získal, ale po mnoha letech se mi líbil maximálně na tři hvězdy, takže tu čtvrtou k hodnocení musela přikutálet paní nostalgie. (04.08.2011)