Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (26)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví. ()

derryl 

všechny recenze uživatele

Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,NO, KEĎ NEPRIŠLA HORA K MOHAMEDOVI, MUSÍ MOHAMED K HORE." ,,HORA JE VEĽMI POTEŠENÁ." __ Spomínam si, ako mi kedysi dávno ešte ako malému chlapcovi kúpil otec nádherne ilustrovanú knížku ,,Obrázky z dejín zemepisných objavov" (stále ju opatrujem vo svojej knihovníčke), kde som sa prvý krát dočítal o úžasných objavných dobrodružstvách a okrem iného sa v nej líčila aj cesta Emila Holuba. Krátko nato vysielali jedno poobedie v TV tento film, čo som si samozrejme nemohol nechať ujsť. Hlboko sa mi vryl do pamäte predovšetkým lepkami obvešaný strom na území nepriateľských Mošokulumbov, pretože ani v knihe nechýbala veľmi podobná ilustrácia. Až s odstupom mnohých rokov sa mi podarilo toto na naše pomery nevídané dobrodružstvo opäť vidieť. Neviem, či zato môže fakt, že televízie do svojho programu toto dielo príliš nezaraďujú (o čom by svedčil aj nízky počet hodnotení), no jednak aj z môjho pohľadu nepríliš vhodne zvolený univerzálny názov (snímka pritom nie je len o Holubovej expedícií v Afrike) spôsobil, že sa mi veľmi dlho nepodarilo vypátrať názov tohto filmu. Hodnotiť môžem len kladne, síce som občas už sťažka prehĺtal reči o veľkých činoch malého českého národa a mierne citeľná tiež bola aj spoločenská klíma v ktorej film vznikal, no nevychádzal som tiež z údivu ako verne vie oblasť mŕtveho ramena Dunaja pri Bratislave napodobniť kraje nám tak vzdialené. Táto lokalita bola určite vynikajúco zvolená a tvorcovia majú zato u mňa obrovské plus. Páčilo sa mi tiež, že film nie je žiadnou oslavnou ódou a snaží sa ukázať všetky príkoria, ktoré musel Emil Holub pri svojej snahe o financovanie expedície pretrpieť a rozhodne sa nekončí žiadnym happy endom. Vedenie verejnoprávnej poprosím, aby film nabudúce nevysielali v strede týždňa v noci, ale zaradili ho radšej na nedeľné poobedie pre pamätníkov. (94. hodnotenie, 9. komentár k filmu) ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()

Zajímavosti (5)

  • Film o cestovateli Emilu Holubovi se točil v Československu (slepé rameno Dunaje, Biskupice). Palmy byly malé makety z kůry, krokodýli byli vypůjčeni z německého filmu. (M.B)
  • Ve filmu je zmíněna takzvaná Pacltova aféra. Čeněk Paclt byl český cestovatel a prospektor. Ze začátku s cestami do zahraničí Holubovi (Otomar Krejča st.) pomáhal, pak ale mezi nimi došlo ke konfliktu, který média ještě přiživovala. Pravá příčina nepřátelství obou cestovatelů zůstává skrytá. Korespondence obou cestovatelů ukazuje dva naprosto odlišné pohledy na jejich neshody. (sator)
  • V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Bedřich Karen hraje belgického krále Leopolda III., ve skutečnosti jde o Leopolda II. Leopold III. se narodil až v roce 1901. Leopold II. financoval Stanleyovu výpravu. (lausik)

Reklama

Reklama