• Willy Kufalt
    *****

    (2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů)(29.8.2017)

  • derryl
    ****

    Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách.(26.7.2006)

  • fragre
    ***

    Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, když na úvahy britských činitelů přemítajících, zda Holub není rakousko-uherský špion a nechce založit kolonii Holubii, odvěti: „Když Holubie, tak britská!“ (citováno dle vlastní, chabé paměti).(22.3.2011)

  • Horak
    ***

    Krejca je solidnim Holubem, Kopecky vybornym Rhodesem a 18ti lety Vlada Brabec je ve sve prvni roli zapalenym levicovym studentikem. Pres obdivuhodne zvladnuti africkych exterieru, je film precijenom poznamenan dobou, takze nektere pateticke a naivni promluvy filmoveho Holuba by ten skutecny urcite nikdy nerekl. Zvlast v otazce kolonizace a pohledu na puvodni obyvatele byly jeho nazory vice poplatne konci 19.stoleti nez komunisticke dekolonizacni linii 50.let 20. stoleti.(27.9.2006)

  • Crocuta
    ***

    Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví.(19.1.2012)

  • - Africké domorodce hráli v komparzu studenti z Paříže, černošští herci z NDR a několik amerických občanů, žijících v Československu. (lausik)

  • - Film o cestovateli Emilu Holubovi se točil v Československu (slepé rameno Dunaje, Biskupice). Palmy byly malé makety z kůry, krokodýli byli vypůjčeni z německého filmu. (M.B)

  • - V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Bedřich Karen hraje belgického krále Leopolda III., ve skutečnosti jde o Leopolda II. Leopold III. se narodil až v roce 1901. Leopold II. financoval Stanleyovu výpravu. (lausik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace