Ascenseur pour l'échafaud
Výťah na popravisko
Elevator to the Gallows
Lift to the Scaffold
Francie,
1958, 88 min
(Alternativní 91 min)
Režie:
Louis MalleKamera:
Henri DecaëHudba:
Miles DavisHrají:
Jeanne Moreau, Maurice Ronet, Georges Poujouly, Yori Bertin, Iván Petrovich, Elga Andersen, Jean Wall, Lino Ventura, Charles Denner, Jean-Claude Brialy (více)Obsahy(1)
Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby...
Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět.
(Česká televize)
Zajímavosti (37)
- Julien Tavernier (Maurice Ronet) a Florence Carala (Jeanne Moreau) sice tvoří ve filmu pár, ale nemají ani jednu společnou scénu. (Epistemolog)
- Benckerovi (Iván Petrovich a Elga Andersen), německý manželský pár, s nímž se Louis (Georges Poujouly) a Véronique (Yori Bertin) seznámí po honičce na dálnici, pochází podle slov Horsta Benckera (Iván Petrovich) z Mnichova, avšak auto mají registrované v Řezně. (vangobseck)
- Florence Carala (Jeanne Moreau) vysloví jméno "Julien" třiadvacetkrát. (vangobseck)
- Obsazení jazzového kvinteta, které vytvořilo soundtrack filmu, je následující: Kenny Clarke (buben), Miles Davis (trumpeta), Pierre Michelot (kontrabas), René Urtreger (piano) a Barney Wilen (tenorsaxofon). (vangobseck)
- Odcizené auto Friedy (Elga Andersen) a Horsta (Iván Petrovich) Benckerových je 1957 Mercedes-Benz 300 SL Coupé. (vangobseck)
- Odcizené auto Juliena Taverniera (Maurice Ronet) je 1952 Chevrolet Styleline Deluxe Convertible Coupe. (vangobseck)
- Byt Louise (Georges Poujouly) a Véronique (Yori Bertin) je na ulici 55 boulevard de Grenelle v Paříži. (vangobseck)
- Louis (Georges Poujouly) a Véronique (Yori Bertin) nechávají ukradený Mercedes pod mostem Bir-Hakeim v Paříži. (vangobseck)
- Film byl natočen mezi 23. zářím a 15. listopadem 1957. Do distribuce se dostal 29. ledna 1958. (vangobseck)
- V televizním dokumentu The Miles Davis Story (2001) se uvádí, že soundtrack k filmu vznikl v noci z 4. na 5. prosince 1957, přesněji mezi třiadvacátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. (vangobseck)
- Budova, v níž Julien Tavernier (Maurice Ronet) uvízne ve výtahu, se nalézá na ulici 26 Rue de Courcelles v Paříži. (vangobseck)
- Milese Davise k filmu přivedl Jean-Paul Rappeneau, jazzový fanoušek a asistent režiséra Louise Malleho. Miles, který v listopadu 1957 vystupoval v pařížském klubu Saint-Germain, nabídku přijal. (vangobseck)
- Téma soundtracku nebylo předem připravené, Miles Davis jej vytvořil pár chvil před nahráváním v hotelovém pokoji, když mu byla vysvětlena zápletka filmu. Kvintet pak improvizoval u promítání příslušných filmových sekvencí. (vangobseck)
- Původní album „Ascenseur pour l'échafaud“ z roku 1958 obsahuje deset skladeb z filmu. Miles Davis byl v zápětí v roce 1960 nominován za výkon na cenu Grammy za nejlepší jazzové album, jazzového sólistu nebo menší jazzové těleso. (vangobseck)
- Vzťahy medzi postavami sú zrejmé v momente, keď predavač áut v kaviarni osloví Florence ako pani Caralovú, lebo vzťah Juliena a Florence je postavený len na základe telefonátu a tieto postavy sa na plátne vôbec nestretnú. Zmienená scéna posilňuje umiestnenie rozhovoru milencov na samotný začiatok rozprávania, taktiež aj dlhý detail, keď sa z tmy postupne vykreslí tvár Florence. Podobným detailom, no v opačnom garde, sa končí film, Florenceina tvár sa rozplynie v tme. V oboch prípadoch sa tak deje počas rozhovoru s neprítomným Julienom. (Biopler)
- V závere sa obe dejové línie spoja, predtým je podobný priestor venovaný obom líniám. Dejová linka Florence a Juliena je statická – Florence sa prechádza nočným mestom, stále akoby čakajúca na Juliena, ktorý v snahe zahladiť stopy sa zasekol vo výťahu. Zaseknutá akcia v tejto línii je substituovaná dejom s mladými predstaviteľmi, ktorí sú charakterizovaní dynamicky – krádež auta a následný únik z mesta, zrážka s Nemcami, útek z motela, vražda a nakoniec nevydarený pokus o samovraždu na štýl Rómea a Júlie. (Biopler)
- Navrstvenie moderného jazzového soundtracku bol jeden zo spôsobov, ktorý sa film odlišoval od mainstreamu. Vďaka tomu a hlavne nakrúcaniu na lokáciách, taktiež svojskému použitiu noirového materiálu, je film považovaný za predchodcu novej vlny. (Biopler)
- Dokonalý filmový zločin má symetrickú formu, prehľadnú postupnosť a aj najmenšiu chybu trestá na konci nesprávnym výpočtom. Z tohto dôvodu sa páchatelia zákonite vracajú na miesto činu kvôli odstráneniu chýb a opraveniu riešenia. Julien Tavernier sa musí vrátiť pre zabudnuté lano, Louis sa musí vrátiť pre kompromitujúci dôkaz v podobe nevyvolaného fotografického filmu. (Biopler)
- Véronique v replike: „Tá tvoja bunda je smiešna.“ upozorní na Louisovu spoločenskú príslušnosť k tzv. blousons noir, ktorých charakterizovali čierne kožené bundy. (Biopler)
- Hudba k filmu vyšla na albume Columbie, ktorý sa menoval "Jazz Track". (Biopler)