Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby... Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět.(Česká televize)
V černobílém, „nově" civilním Výtahu na popraviště nechal režisér svoji hrdinku bezcílně procházet ulicemi nočního města a kameraman dlouze ulpíval na její tváři, nejdříve napjaté, pak unavené a zklamané. Milenec (Maurice Ronet) nepřišel na smluvenou schůzku: buď jejího manžela zabít nedokázal, nebo byl přistižen při činu. Hudební doprovod se mísí s reálnými zvuky ulice, žena bloudí v smutném očekávání a muž, uvězněný v nehybném výtahu v blízkosti místa činu, mobilizuje svoji sílu i um, aby se k ní dostal – nikoli včas, ale vůbec. Vizualita šerosvitné kamery Henriho Decaë v kombinaci s melancholií hudební energie jazzového hudebníka Milese Davise – film noir pur.(NFA)
Debut francúzskeho režiséra L. Malla, predstaviteľa novej francúzskej vlny. Kultový film svojho obdobia, nakrútený podľa románu Noëla Kalefa, s vynikajúcou hudbou Davisa Milesa. Hneď vo svojom prvom samostatnom diele prejavil majstrovstvo dramatickej výstavby a zmysel pre vnútorné napätie, postavené na detailoch. Ideálne naplánovaný a uskutočnený zločin sa skoro prezradil, doslovne sa rúti ako domček z karát. Julien Tavernier (Maurice Ronet) sa musí vrátiť do domu, kde pred malou chvíľou vraždil a ... zasekne sa vo výťahu. Jeho milenka a spoločníčka Florence Carala (Jeanne Moreau) si ide nohy zodrať pri hľadaní nečakane nezvestného milenca...(oficiální text distributora)
Florence Carala je manželkou majetného podnikateľa Simona Caralu. Julien je Florencin Florence a zároveň Simonov podriadený. Milenci spoločne naplánujú Simonovu vraždu, ktorej vykonávateľom má byť sám Julien. Všetko prebieha podľa plánu až do chvíle, keď sa im postaví do cesty osud. Julien, v snahe odstrániť zabudnutý usvedčujúci dôkaz z miesta činu, ostane uväznený v kabínke výťahu… Celovečerný debut Louisa Malla stavia na pôsobivej atmosfére utváranej krásnymi obrazmi Paríža, hereckými výkonmi (v úlohe Florence žiari Jeanne Moreau) a v neposlednom rade vynikajúcim hudobným sprievodom Milesa Davisa.(MFF Cinematik Piešťany)
Já chápu, že starý filmy jsou z dnešního pohledu tak trochu naivní a hloupý, ale tohle je fakt moc. Chování některých postav hraničí s těžkou debilitou nebo je úplně mimo realitu. Hlavně ten páreček mladýho zlodějíčka a prodavačky květin a pak ten skopčák z filmu dělali nechtěnou parodii. Představte si, že do někoho nabouráte a ten člověk vyskočí z auta celej vysmátej a řekne něco jako: "Jééé, vy jste mi naboural auto. Tak to vás zvu na skleničku a společně to oslavíme." Nebo rozhodnutí o spáchání sebevraždy proběhne asi takto: "Policie nás nedostane. Mám tady nějaký prášky na spaní, tak radši spácháme sebevraždu. - A to musíme? - Jo, musíme. - Hmm, tak jo." To si snad museli i ty herci připadat jako idioti, když to natáčeli. Jinak třeba klaustrofobický scény z výtahu mi špatný nepřišly a sledovat Jeanne Moreau, jak bloumá po nočních ulicích Paříže, mě taky docela bavilo, ale od takhle slavnýho filmu jsem čekal víc. Připadá mi, že ty filmy označovaný jako francouzská nová vlna jsou celkově strašně přeceňovaný. Ale pořád mě to teda bavilo víc než ještě slavnější U konce s dechem. Je to horko těžko na 3 hvězdy. A tu třetí hvězdu dávám hlavně za skvělou Jeanne Moreau a za Lino Venturu, kterej se teda ve filmu objeví až na pár minut na konci.(31.8.2020)
Celkem dobře se na to dívalo, byla to taková jednoduchá detektivka s uměleckým pozadím. Trochu mi vadily ty podivné herecké výkony, moc jednoduché vyřešení celého případu tří vražd a hlavně ty charaktery postav, především u mladé dvojice, která byla chvíli naprosto bezstarostná a vzápětí strašně vystrašená a celé to nepůsobilo nijak přesvědčivým dojmem.(9.1.2007)
Jen mě mrzí to, že potenciál tohoto snímku byl určitě velký(hlavní nápad a příběh, to oboje je výborné, dokonce hlavní zápletka trochu přípomíná geniální film Muž, který nebyl), ale Malle toho nedokázal dostatečně využít, což bylo možná dáno jeho nezkušeností, protože toto byl jeho první film. Mohl to být fantastický, napínavý thriller u kterého byste se báli i mrknout, abyste náhodou o něco nepřišli. Takhle je to vcelku napínavé, ale některá místa jsou prostě nezáživná a tím pádem film nemá takový spád, jaký by potřeboval. Herci jsou také spíše sterilní a celově takový nepřesvědčivý až umělý. Snímek za 3 plus geniálí hudba Milese Davise za půl bod, čili dohromady je to za 3,5 za nápad a vcelku přesvědčivou atmosféru Francie konce 50. let.(14.1.2007)
Po mírném přimhouření očí nad podivně uspěchaným koncem, samoúčelně zmatkující mladé dvojici a dalšími drobnými nelogičnostmi (jak mě asi může rozmačkat výtah, kterému jsem odklopil dno?!??), se mi ovšem dostává zamotaná, ale pěkná detektivka. Místy jsou emoce vygradovány docela pěkně (téměř Hitchcockovým stylem) a pár vtípků film i pěkně oživuje. Pro mě příjemná podívaná.(10.1.2007)
Bez těch pískajících gum a klaksonů na dálnici by to byl asi nejtišší noirek v historii. Moc se mi líbil způsob střihu resp.. vyprávění - třeba vražda pana Caralu. Nechápu, proč Česká televize nenapíše minimálně KAPITÁLKAMA, že film pustila v původním, nikdy nevysílaném dabingu. To je počin hodný chvály, výjimečná práce. Excelují tu Bohdanová, Brousek st., Satoranský a Potměšil.(13.5.2017)
-
Byt Louise (Georges Poujouly) a Véronique (Yori Bertin) je na ulici 55 boulevard de Grenelle v Paříži.
(vangobseck)
-
Florence Carala (Jeanne Moreau) vysloví jméno "Julien" třiadvacetkrát.
(vangobseck)
-
Původní album „Ascenseur pour l'échafaud“ z roku 1958 obsahuje deset skladeb z filmu. Miles Davis byl v zápětí v roce 1960 nominován za výkon na cenu Grammy za nejlepší jazzové album, jazzového sólistu nebo menší jazzové těleso.
(vangobseck)
dobytek
Já chápu, že starý filmy jsou z dnešního pohledu tak trochu naivní a hloupý, ale tohle je fakt moc. Chování některých postav hraničí s těžkou debilitou nebo je úplně mimo realitu. Hlavně ten páreček mladýho zlodějíčka a prodavačky květin a pak ten skopčák z filmu dělali nechtěnou parodii. Představte si, že do někoho nabouráte a ten člověk vyskočí z auta celej vysmátej a řekne něco jako: "Jééé, vy jste mi naboural auto. Tak to vás zvu na skleničku a společně to oslavíme." Nebo rozhodnutí o spáchání sebevraždy proběhne asi takto: "Policie nás nedostane. Mám tady nějaký prášky na spaní, tak radši spácháme sebevraždu. - A to musíme? - Jo, musíme. - Hmm, tak jo." To si snad museli i ty herci připadat jako idioti, když to natáčeli. Jinak třeba klaustrofobický scény z výtahu mi špatný nepřišly a sledovat Jeanne Moreau, jak bloumá po nočních ulicích Paříže, mě taky docela bavilo, ale od takhle slavnýho filmu jsem čekal víc. Připadá mi, že ty filmy označovaný jako francouzská nová vlna jsou celkově strašně přeceňovaný. Ale pořád mě to teda bavilo víc než ještě slavnější U konce s dechem. Je to horko těžko na 3 hvězdy. A tu třetí hvězdu dávám hlavně za skvělou Jeanne Moreau a za Lino Venturu, kterej se teda ve filmu objeví až na pár minut na konci.(31.8.2020)
Jossie
Celkem dobře se na to dívalo, byla to taková jednoduchá detektivka s uměleckým pozadím. Trochu mi vadily ty podivné herecké výkony, moc jednoduché vyřešení celého případu tří vražd a hlavně ty charaktery postav, především u mladé dvojice, která byla chvíli naprosto bezstarostná a vzápětí strašně vystrašená a celé to nepůsobilo nijak přesvědčivým dojmem.(9.1.2007)
lsd
Jen mě mrzí to, že potenciál tohoto snímku byl určitě velký(hlavní nápad a příběh, to oboje je výborné, dokonce hlavní zápletka trochu přípomíná geniální film Muž, který nebyl), ale Malle toho nedokázal dostatečně využít, což bylo možná dáno jeho nezkušeností, protože toto byl jeho první film. Mohl to být fantastický, napínavý thriller u kterého byste se báli i mrknout, abyste náhodou o něco nepřišli. Takhle je to vcelku napínavé, ale některá místa jsou prostě nezáživná a tím pádem film nemá takový spád, jaký by potřeboval. Herci jsou také spíše sterilní a celově takový nepřesvědčivý až umělý. Snímek za 3 plus geniálí hudba Milese Davise za půl bod, čili dohromady je to za 3,5 za nápad a vcelku přesvědčivou atmosféru Francie konce 50. let.(14.1.2007)
Master19
Po mírném přimhouření očí nad podivně uspěchaným koncem, samoúčelně zmatkující mladé dvojici a dalšími drobnými nelogičnostmi (jak mě asi může rozmačkat výtah, kterému jsem odklopil dno?!??), se mi ovšem dostává zamotaná, ale pěkná detektivka. Místy jsou emoce vygradovány docela pěkně (téměř Hitchcockovým stylem) a pár vtípků film i pěkně oživuje. Pro mě příjemná podívaná.(10.1.2007)
dopitak
Bez těch pískajících gum a klaksonů na dálnici by to byl asi nejtišší noirek v historii. Moc se mi líbil způsob střihu resp.. vyprávění - třeba vražda pana Caralu. Nechápu, proč Česká televize nenapíše minimálně KAPITÁLKAMA, že film pustila v původním, nikdy nevysílaném dabingu. To je počin hodný chvály, výjimečná práce. Excelují tu Bohdanová, Brousek st., Satoranský a Potměšil.(13.5.2017)