Kramerová versus Kramer

Jeden z filmů, který pomohl pozměnit svět. Do počátku dvacátých let dvacátého století zůstávaly děti téměř automaticky při rozchodu partnerů u otce. Teprve feministické hnutí spolu s jinými "výdobytky" postupně docílilo toho, že soudci(kyně!) šmahem přidělovaly děti matce, pokud matička aspoň pila jen doma, fetovala jen občas a chlapy střídala přiměřeně. Jestliže se dnes situace zvolna mění, je to také důsledek tohoto filmu. Hoffman, Streepová i ten kluk jsou skvělí, příběh je dokonale vystavěný a režijně zvládnutý. Film - jedna báseň. (27.10.2005)

Obsahová delikatesa, ktorá poteší všetkých priaznivcov manželských sporov a konfliktov prenesených na filmové plátno. Dustin Hoffman a Meryl Streep predvádzajú strhujúce výkony a scenár je postavený tak, že ani samotný divák nevie, na ktorú stranu - či zúfalej matky alebo zodpovedného otca - sa prikloniť. (29.04.2010)

Možný spoiler: Film, na který se nedá zapomenout z mnoha důvodů, možná z osobních důvodů a nebo z úžasného hereckého projevu Meryl a Dustina, těch důvodů může být pochopitelně daleko víc. Po závěrečném monologu ve mně zanechal smutnou a trpkou pachuť hořkosti, protože takových pravdivých příběhů by se mohly psát statisíce. Chrlil na mě silnou dávku emocí snad z každého filmového záběru a díky za to, že "tento" příběh byl jen knižní předlohou. " Máma odešla, protože zlobím, že je to tak? Ne, ne, tak to není, máma tě moc miluje a důvod proč odešla s tebou nemá co dělat. Nevím, jestli to bude mít nějaký smysl, ale já se ti to zkusím vysvětlit, ano? Myslím, že důvod proč máma odešla byl ten, že jsem se dlouho snažil z ní udělat jiný druh člověka, takový druh ženy, jak jsem si myslel, že by měla být, víš? A ona taková nebyla....... Teď, když o tom přemýšlím, myslím, že se dlouho snažila udělat mě šťastným, opravdu chtěla, ale když nemohla, chtěla o tom se mnou mluvit, ale já jsem jí neposlouchal, protože jsem měl hodně práce a byl jsem zabraný do myšlenek jen o sobě a myslel jsem, že když já jsem šťastným, že ona musí být také, ale myslím, že ve skutečnosti byla moc smutná.........ona odešla kvůli mně, ne kvůli tobě." (30.11.2015)

Nádherné a dojemné drama, které bylo podpořeno reálným námětem a dneska poměrně aktuálním, i když je to 25 let starý film. Hoffman umí dobře dělat tousty ve vajíčku:-) Akorát mi vadilo, že celý příběh sledujeme ze strany Kramera a to je příčina, že divák stojí při něm, ač to není zas tak jednoznačné. (23.02.2004)

Skvělý film, u kterého se myslím povedla ta výjimečná věc, že je autentickou zprávou své doby (aniž by jí byl neblaze poznamenán, jak se často říká o českých filmech ze stejné doby), a přitom je nadčasový a nestárnoucí. Film si mě získal již od prvních záběrů a nepustil až do velmi působivého konce. Jako vynikající hodnotím herecké výkony obou představitelů titulních rolí, režii, kameru, hudbu i střih. Jediné, co mě trochu mrzelo, byl zmatek kolem motivace odchodu Joanny Kramer od rodiny. Tady se sice píše něco o ženské emancipaci, ale mně to spíše přišlo jako psychická labilita hraničící s hysterií - ta postava mi byla skoro protivná, a v reálném životě bych se s někým takovým asi setkat nechtěl (natož s ním mít nedejbože dítě). Příliš sympatií ve mě nevyvolalo ani to jejich děcko, jehož věčnou ufňukanost a depresivní obličej jsem shledal téměř nesnesitelným. Naopak Ted Kramer je po mém soudu vysloveně sympaťák, který se neleká nečekaných výzev a který i ve vypjatých situacích vždy chladnokrevně najde nejlepší řešení. Skoro jako bych v něm viděl mladého Bena Braddocka, kterého si Hoffman zahrál o 12 let dříve ve svém debutu ABSOLVENT. Jak moc nemusím filmy ze 70. let ani tu éru jako takovou, tento si mě získal na celé čáře - za mě jasných 5 *. (10.12.2013)