Cesta do zatracení

Tahle atmosférická gangsterka má díky Mendesovi docela netradiční vizuál (pro žánr, ne pro Sama) a je barevnější než je zvykem. Tak nějak až nezvykle "krásná", ale přesto temná. Herecky vynikající a ta odporná kreatura Jude Law předvádí moji parádičku s mincí opravdu pěkně. V RTP je několik výjmečných scén, ale z Thompsonu v dešti se vám zastaví srdce. (07.01.2012)

Nejlepší film Sama Mendese a naprostá špička v žánru gangsterek. Netypické obsazení Hankse jako temného hrdiny je ideálním protipólem k Newmanovu tragickému bossovi a jeho cesta, na které neohroženě kosí nepřátele v čele s dokonale slizkým Lawem, je navíc nasnímaná úžasnou kamerou (viz nezapomenutelný příjezd do Chicaga) a podpořena působivou hudbou. Nedoceněný film. (19.12.2005)

Tento film dokazuje, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. Sam Mendes natočil film o gangsterech a to byla trefa do černého...jelikož těchto filmů je v dnešní době m....teda vlastně žádný. Za tento snímek bych dal jedničku s hvězdičkou za kameru, scénář i režii. Každá scéna ve vás vyvolá různé pocity (smutek, hněv, radost - tu ale jen minimálně), a tak to má být. (31.10.2004)

Pochmurná vizuální gangsterka. Sam Mendes okouzlil i napodruhé, a tak trochu na delší dobu (s jeho dalšími filmovými zastaveními jsem měl vždy menší či větší problémy). Jsou to takové švýcarské hodinky – všechno šlape, jen tomu lehce chybí výraznější emoce. Jsou tam, ale dávkování bych si představoval trochu jinak. Mendes zažil úspěch hned na začátku, kdy očichl filmovou branži, a samozřejmě si tím zkomplikoval profesní život. Napodruhé se rozhodl pro bezpečnější vody (přeci jenom úžasně kritizující Americká krása byla depresivnější káva). Dvanáctiletý hoch si určitě představoval lepší způsob, jak zjistit, čím zaopatřuje jeho rezervovaný otec čtyřčlennou rodinu. Stalo se, vyšlo pár kulek, a z elitního zabijáka, který pracuje pro vlivného šéfa irské mafie, je záhy lovná zvěř. A nejen vdovec k tomu. Zbytek asi netřeba vysvětlovat. Až rodinná tragédie dokáže otce se synem sblížit, k závěrečným titulkům je ale cesta ještě dlouhá. Co potěší? A/ Předně obrazová stylizace. Trojnásobný držitel Oscara (poslední právě za Road to Perdition) Conrad L. Hall kouzlí, vymýšlí, je kreativní, osobitý, kombinuje temné momenty s vlídnou atmosférou, Road to Perdition je hlavně jeho film. B/ Výtečná hudba Thomase Newmana. I díky němu není výsledek až tak odtažitou podívanou, na kterou aspiruje. C/ Herecká sestava. Tom Hanks je sice nevytížený běda, ale zbytek osazenstva je skvělý (asi nejvíc potěší Jude Law a jeho neúnavně spolehlivý zabiják). Samotnou kapitolou je Paul Newman, hvězda bez manýrů, který získal roli hodnou gentlemana jeho věku. Navrch se po letech setkal se zmiňovaným fenomenálním kameramanem (důstojná tečka za jeho kariérou), který stál i za hercovými staršími kousky Frajer Luke nebo Butch Cassidy a Sundance Kid. Osvojil si irský přízvuk, před natáčením požadoval pěkně postaru zkoušky, své postavě dodal pocit viny a lítosti. Well done. Co nepotěší? Úlitby masovému vkusu (třeba takový Hanks je zlým mužem jen do té doby, než se z něho stane spravedlivý mstitel), Mendes v druhé půli vyměkne a jakoby chtěl svůj kus zpřístupnit rodinnému publiku. Ač jeho rozhodnutí kráčet ve vyšlapaných cestách respektuji, to temné kouzlo jde nicméně stranou. A celé je to takové kantorské. Ti také za katedrami šetří emocemi. Ve finále ale děkuju: i napočtvrté to náramně fungovalo. (02.11.2015)

Sam Mendes neměl vůbec lehkou úlohu po Americké kráse, ale musím uznat že se s úkolem popasoval přímo skvěle. Herecké obsazení vynikající a ústřední trio je jasnou trefou do černého. Newmanovo: "This is the life we chose,the life we lead and there is only one guarantee...none of us will see heaven" tesat prosím do kamene. 80% (28.11.2013)