Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Menzel tímto snímkem předvedl jak dokáže odvést poctivou práci co se filmařského umu týče. Výborná retro barva zpracovaného materiálu. Takřka dokumentární vstupy pomocí dlouhých záběrů ze starých prvotin pohyblivých obrázků. Nekompromisní pohled na těžkosti života podnikatelů v rakousko-uherské monarchii jsou dobře podávány běžnými existencionárními problémy hlavních postav. Už to, že film pojednává o filmovém umění mu dává punc artu. už tehdy Menzel ukázal cit pro vyprávění příběhu. Drží tempo, má svůj originální styl a také nezaměnitelnou atmosféru, kterou dokáže vytvořit živočišným pudem v oblastech jídla a lásky. Ač v tuhé době normalizace nenajdeme nikde po celou dobu sebemenší politický podtext či odkaz. Samotné vyprávění kolísá ve své kvalitě minimálně. Herecké vystoupení není potřeba sáhodlouze popisovat či hodnotit. Titány naší kinematografie v podobě Hrušínského, Somra či Menšíka a dalších není potřeba představovat. A tak proč vlastně tedy ode mě lepší tři hvězdy? Protože film sým tématem nedokázal naplno oslovit moji duši a uspokojit tak dosytosti mou filmovou chuť. Ve všem tom výborném povídání mě chyběl nějaký ten větší či hlubší záchytný bod příběhu. Vím sice, že hloubka je právě vtom samotném vyprávění, ale na mě to úplně nezapůsobilo. ()
Průkopníci čehokoliv to neměli nikdy lehké, ale bez nich by to nešlo. A nemusí jít jen o film. Na koleni vyráběná udělátka, velká šikovnost a schopnost s malými prostředky udělat něco velkého, nezdolná touha jít za svým snem. A na každé takové cestě čeká člověka překážka na každém kroku a spousta nečekaných drobných katastrof. Nádherný film, který s typickou menzelovskou poetikou dokázal toto nadšení zachytit a předložit ho divákům v takové podobě, aby na něj nikdy nezapomněl, ba právě naopak, aby si na jeho hrdiny vzpomněl vždy ve chvíli, kdy sám usiluje o něco zajímavého. Mimochodem, atmosférou jako by byl film příbuzný s Jára Cimrman ležící, spící. A na rozdílu mezi těmito filmy lze docela zajímavě vysledovat rozdíl, kdy se látky chopí filmový nebo divadelní režisér (čímž nechci nijak shazovat Smoljakovo dílo, které má zase jiné zbraně, ale u Menzela je tady obrovská přidaná hodnota). ()
Jeden z mála Menzelových filmů, ke kterým nepoužil jako předlohu dílu nějakého našeho význačného autora, nýbrž svůj vlastní scénář. Báječní muži s klikou jsou velmi zajímavé ohlédnutí se do minulosti k úplným prapůvodním počátkům filmového řemesla jako takového, s autentickými reakcemi diváků a společnosti. Poměrně nápaditý snímek protkaný spoustou jakoby dobových záběrů, až radost pohledět. K mužskému obsazení není co vytknout, Hrušínský a Menšík jsou jednoduše neokoukatelní v jakékoliv roli a ani sám Jiří Menzel také není vůbec špatný herec, snad jedinou větší slabinou filmu jsou ženské postavy, které jsou bez výjimky nesympatické. ()
Tak jak psáno, pocta tvůrcům, ale to je vše. Něco tomu chybělo. Nevím, co zcela přesně, ale chybělo. Podruhé ne. ()
Neměli tehdejší filmaři na růžích ustláno. Film byl něco nového. Jak sledujeme, nevěřili mu jak umělci, tak úředníci ani samo publikum. Svou slávu si museli teprve získávat. A neměli to zrovna jednoduché. Kinematograf stál peníze, lidé jich navíc sami moc vydat nemohli a získat filmy také nebylo snadné. Byli to odvážní muži, kteří měli jen víru a odhodlání. Jiří Menzel film natočil tak nějak po svém. Tedy s dobrými herci prostě mile. On to skoro ani jinak neuměl. Snímek se nevyhýbá černobílým záběrům a nostalgii přidává krásná, ještě starobylá Praha. ()
To charizma zašlé éry je skvělé a ta nostalgie tomu patří!! ()
Obrazově to bylo super, ovšem herecky a scénářem to mohlo být lepší, slavní herci byli svázáni ne moc vydařeným scénářem a celkově se z toho dalo vytěžit více. Menzelovy filmy mi prostě nesedí a to skoro všechny až na výjimky. Hodnocení: 55 % ()
skvělá groteska, která ukazuje jak to všechno vznikalo a bez čeho bychom dnes neměli CSFD:-) ()
Jo to byla paráda. Hrušinský, Menšík, Menzel, Fabianová - a spousta dalších.No a hlavně Hana Burešová - už jen kvůli ní stálo za to ten film vidět. Škoda, že se vykašlala na herectví a věnuje se skoro výhradně divadelní režii. Myslím, že pan Menzel se v tomto filmu velmi angažoval a film vznikl skvělý. Bohužel už jsem ho dlouho neviděl v našich televizích. Tenhle film by si to zasloužil. 80 % plus 10 % za paní Burešovou (to mohla být další O. Schoberová). ()
Mám pro tento film určitou srdeční slabost. A je to i díky dvěma hereckým géniům, kteří se v tomto filmu potkali. Ryzí herectví pánů Hrušínského a Menšíka je prostě darem z nebes!! 89% ()
Jiří Menzel udělal mnohem lepší filmy, přesto je i zde jeho cit pro poetiku velmi dobře čitelný. ()
Humorný příběh o průkopnících kinematografie v Česku. Toho humoru v něm ale vlastně moc není a děj je poměrně plytký. Plusem filmu Jiřího Menzela ja krásně navozená atmosféra staré Prahy a herecká představení mistrů Rudolfa Hrušínského a Vladimíra Menšíka. 55 %. ()
Pôvabný film o počiatku kinematografie v Čechách prostredníctvom zinscenovaného príbehu kúzelníka Viléma Pasparteho. Produkcia výborne sprostredkuje atmosféru s nádychom nostalgie a scenáru sa darí nenápadne do príbehu vpašovať typický český humor. Každý z hercov a herečiek podal vynikajúci výkon. Trojici Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel sedia role ako uliate s kontruje im Blažena Holišová. 75% ()
Ano, moc hezké Menzlovy obrázky...moc pěkně natočeno. ()
Prvorepublikové reálie , režie p. Menzel a o scénář se podělil s hercem ND panem Vlčkem , kupodivu není to sice p. Hrabal , ale výsledek víc než uspokojivý , a jako bonus představitelka dcerky Pepičky, naše paní Mílová. ()
Film o filmu od filmaře pro filmové fanoušky. Lehce depresivní, smutné, místy nezáživné, ale je vidět, že točené s láskou. ()
I přes výbrovné obsazení a krásnou straobilou Prahu, mě film nijak zvlášť neoslnil.... Možná za pár let bych mu mohl dát ještě šanci, ale příběhově pro mě nikterak zajímavé 57% ()
Krásný obrázek staré Prahy, pěkný příběh, trochu rozumné legrace, zkrátka dobře namíchaný koktejl a dobře odvedená práce. 75%. ()
Poklona, pomníček, hold průkopníkům filmařiny? Ano. Zajímavý film sám o sobě? Ani moc ne. Atmosféra milá poetická, pár skečů povedených, ale všichni zúčastnění během svých kariér mnohokrát ukázali, že umí mnohem víc. Tenhle pomníček je sice důstojnej, ale zároveň takovej nevýraznej a placatej jako pamětní deska umístěná na baráku někde mimo zorné pole. ()
Takový milý a nostalgický film. ()