Those Wonderful Men with a Crank
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Vlasta Fabianová, Blažena Holišová, Hana Burešová, Jaromíra Mílová, Josef Kemr, Oldřich Vlček, Josef Somr (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Geniální návrat k adamovským létům naší kinematografie. A vlastně víc než jen návrat. Vynikající Menzelova práce, v níž se záhadným způsobem snoubí režisérova poetická melancholie s Menšíkovým bodrým člověčenstvím a tragikomickou existencí Rudolfa Hrušínského. Krásně poskládané kinematografické obrázky. Opravdu krásně. ()
Báječní muži s klikou jsou nádherný film, který si čas od času stále rád pouštím, od režiséra Jiřího Menzela asi můj nejoblíbenější. Umělecky stylizovaná hříčka vypráví o počátcích naší kinematografie na pozadí fiktivního příběhu. Zajímavé střídání melancholických, komických i uměleckých scén, krásná postava průkopníka Pasparteho, který ač chudý kočovník, dělal vše pro rozvoj kinematografie v nelehkých počátcích... a ještě v krásnějším podání pana Hrušínského. Jiří Menzel se dodnes stydí, že obsadil sám seba do jedné z hlavních rolí, myslím, že nemá proč. Film vyzdvihuje také krásná hudba Jiřího Šusta, herecký koncert Vlasty Fabiánové, pobaví Vladimír Menšík v roli kabaretního zpěváka se svou lidskou komikou... 95% ()
Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. ()
Roztomilý film, který si tempem vyprávění ničím nezadá se snímky popisovaného období. Z nich čerpá také barevnou stylizaci a nepochybně i řadu dějových motivů. Rozhodně potěší herecké umění zúčastněných, především Rudolfa Hrušínského. Příjemně překvapí i herecká kreace pana režiséra, který se zde chová přecejenom o poznání méně prkenně než v jiných svých filmech. Za zmínku stojí fakt, že veškeré ve filmu promítané grotesky jsou též dílem Jiřího Menzela a pak také to, že samotný děj je čistou fabulací (proto se také posavy jmenují jinak než jejich reálné předobrazy). Kongeniální je pak řada roztomilých gagů, například ten s dcerou neustále připravenou k odchodu. Nenápadný a milý film, který rozhodně neurazí, o didaktické slože přitom nemluvě... Zajímavé komentáře: Oskar, Renton ()
Hezká poklona počátkům kinematografie v Čechách, ale jako film mě to nikdy nechytlo - rozvláčné, bez většího děje. ()
Jedna z pozapomenutých perel české kinematografie. Povinné pro každého, kdo to s filmem myslí alespoň trochu vážně. ()
Dechberoucí výtvarná stylizace, krásné herecké výkony, nostalgie čišící z každého záběru a řada roztomilých gagů na straně jedné - na straně druhé však bohužel stojí nevýrazný scénář. Přesto je z tohoto filmu nádherně cítit láska ke kinematografii, a tak je film snad pro každého filmového milovníka nezbytným doplňkem sbírky. Skvělá je jedna z mála hlavních rolí skvělé Blaženy Holišové, stejně jako dokonalá paní Fabianová. A za pozornost stojí také pěkné grotesky, z nichž obzvlášť "Tragedie v Boulognském lesíku" mě dostala do kolen. ()
Ak máte nakukané čo to z praveku kinematografie, táto sympatická veselohra vám pohladí dušu. Ako sa na začiatku 20. storočia ľudia dostávajú k vynálezu biografu a ako ,,šikovný´´ biznismeni ich dopyt oceňujú. Príjemný snímok. ()
Jiří Menzel o sobě tvrdil, že je zakázkový režisér točící scénáře, které jsou mu zadané. To ale nebyla moc pravda, protože si látky spíš vybíral sám z okruhu svých oblíbených autorů. Báječní muži s klikou ale ukazují, jaká je škoda, že podobných méně autorských projektů nezkusil víc. Více viz: https://normanbloom.blogspot.com/2020/11/bajecni-muzi-s-klikou-1978.html ()
Nostalgicko-melancholická vzpomínka zabalená v pečlivě fetišistickém závoji a s charismatickými hereckými výkony, které velmi pomáhají statickým postavám a velmi stagnujícímu ději. Po dramaturgické stránce tento film skutečně hodně skřípe. ()
Menzel vzdal hold průkopníkům české kinematografie. Zpracování bylo hodně zajímavé. Mě film ale příliš nesedl a odnesla jsem si z něho i rozporuplné dojmy. Asi za to mohlo i minimum dialogů. Postava dcery pana Hrušínského a postava dcery pana Kemra toho moc nenamluvily, nebo spíše nemluvily vůbec. ()
9/10 Nepravem opomijeny film vzniknuvsi k 80. vyroci kinematografie u nas. Amici maji Singing in the rain, Cesi muze s klikou - hrany "dokument" o pocatcich ceskoslovenske kinematografie, ktery se za pouziti zcela mystifikujicich jmen {Pasparte-Ponrepo, Slapeta - Svab, Kolenatý - Krizenecky,...} docela verne drzi historickych faktu. Super jsou i filmy ve filmu simulujici originalni dobovou produkci. ()
Normalizacna kvalita v plnej krase, herci ako Hrusinsky a Mensik vedia vzdy zabezpecit plnohodnotne herecke vykony. Bajecni Muzi s Klikou su dalsim krasnym dokazom, ze kvalitne a pamataniahodne diela vznikali aj za normalizacie. 88 % ()
Mám z toho dost podobné pocity jako z Rozmarného léta. Je to krásně a s citem natočené, skvěle zahrané, poetické a nejedna scéna se mi líbila, jenže celkově mě to bůhvíjak nevzalo, podruhé už to vidět nemusím a víc jak průměrné dojmy z toho taky nemám. I přes to, že je to příjemná pocta počátkům kinematografie u nás a i přes to, že i na Jana Kříženeckého se zde vzpomene. Třeba to víc docením časem, ale teďka mě to fakt moc nevzalo. 3* ()
Začátek filmu mi připomíná má mladá léta - konkrétně shánění a sbírání filmů před nalezením dostačujících zdrojů. Zbytek je pro mne přesně takový, který jsem z kosého popisu čekal - film o lidech od filmu pro lidi od filmu plný krájitelné nostalgie. . ()
Jelikož mě filmy velice baví, (proto mám tady také svůj profil), tak si velice vážím tohoto snímku, který ukazuje počátky kinematografie v Čechách, respektive v Praze. i když třeba idealizovaně. Ke spokojenosti mi tak stačily ukázky starých filmů, grotesek (přestože nebyly původní) a persóna Rudolfa Hrušínského, který by snad zvládl zahrát cokoliv. ()
Dlouho jsem se tomuhle vyhýbal a viděl vždy jen pár minut a nějak mě to nechytilo až teď jsem to viděl od začátku a dal tomu šanci. A není to vůbec špatné, ale víc jak na tři jít nemůžu (aspoň zatím). Humoru tam moc není a je třeba si ho tam najít. Herecké výkony jsou velmi dobré hlavně vidět v jednom filmu naše dva nejlepší herce druhé poloviny 20. století Hrušínského a Menšíka je velká událost . V mnoha filmech jsem je spolu hrát neviděl spíš to snad byla první možnost obvykle se spolu před kamerou míjeli i když to byl společný film. Osobně si je vybavím jen tady pak Zlatý úhoři a Dobří holubi se vracejí. ()
Nádherná nostalgie čiší z filmu na míle daleko. Lepší postu si tito průkopníci nového umění přát nemohli ()
Příjemný a romantický příběh z počátku kinematografie v Čechách. Dalo by se říci až dobrodružný ve svém novátorském chtěním v době ne tolik globalizované, s volnější atmosférou, lidštější a přesto v lecčem stejné. Energický kouzelník a potulný promítač prvních filmů Vilém Pasparte (dobrý Rudolf Hrušínský) má velký sen o otevření prvního stálého biografu v Praze. Neváhá se ve jménu tohoto snu dokonce oženit s s bohatou vdovou Evženií Slavíkovou (dobrá Blažena Holišová), občasnou nesnesitelnou semetrikou a generálem v sukni. Neváhá dávat energii do spojení s nadějným filmařem Jakubem Kolenatým (sám pan režisér Jiří Menzel), nadšeného prvního dokumentaristy a mistra zábavy, kabaretiéra Járy Šlapety (Vladimír Menšík), který jako velká voda občas zkazí dobrý úmysl. Jako při prvním natáčení s velkou herečkou divadelní Emilií Kolářovou-Mladou (dobrá Vlasta Fabiánová), která se nakonec stane z odpůrkyně nečekaným spojencem při utváření velkého snu. Z dalčích postav stojí za zmínku Paspartova dcera Pepička (Jaromíra Mílová), Paspartova půvabná schovanka Aloisie (Hana Burečová), která slintavce hromadně odhání, obchodník s filmy Berousek (Oldřich Vlček), oddaný sluha Kolářové Hynek (Vladimír Huber), a úředník pro vydávání živnostenských koncesí (Josef Somr). Nevšední působivá kamera, příjemný příběh. ()
Film v Menzelově filmografii schovaný až ve spodním regále, ale zde se jedná o perličku na dně. Moc pěkně se na něj kouká, i když ho zas až tak často nepouštím, jak by si určitě zasloužil. Evidentně pomník průkopníkům biografu dělaný s láskou k tématu. Menzel je odborníkem na lidské povahy a tady zase vykreslil pár dobrých typů. Aloisie v podání Hany Burešové je úchvatná. Hrušínský je opět středem všehomíra, jak to dokáže jen on.....85% ()