Konec starých časů

Poetický návrat do starých časů. Až nadpozemsky poklidná atmosféra, jemný humor, Josef Abrhám v jedné ze svých nejlepších rolí, výborný Josef Somr. Zajímavá paralela k době vzniku filmu - konec starých časů aneb konec jedné éry tuzemského filmu. Jiří Menzel a jeho na dlouhou dobu poslední mistrovské dílo. 95%. (19.12.2006)

Šarmantní a švihácký kníže, zbohatlík postrádající grácii aristokratů, ženy okouzlené nově příchozím svůdníkem a sluha vzpomínající na ony staré dobré časy. Josef Abrhám svým razantním přístupem zcela obrací zámecký život naruby, znepřáteluje si nudné a namyšlené muže a navozuje tu pravou zavátou atmosféru minulých dob. Vynikající herecké výkony přítomných a humor, s jakým hlavní postava jedná s druhými, vás (snad) jako mne naprosto uchvátí. (27.11.2006)

Postupné vyznívání éry pozdně komunistické kinematografie hraného filmu je datovatelné do let 1988/89-1991/93. Je to období nostalgie a lítosti, vyklízení pracně dobytých pozic, likvidace její technické základny (např. laboratoří) a nosných částí filmové výroby i tvorby a tím vším i neodůvodněný, chorobný ústup kvality. KONEC STARÝCH ČASŮ, tato vančurovská reflexe jednoho z nejlyričtějších a nejhlubších českých režisérů, je podobně truchlivou bilancí prasečkářství prvorepublikového agrárnictví. Bláznivý kníže, jehož nejsilnějším rysem je přesvědčivá nepřesvědčivost, sám o sobě figura prolezlá úpadkem ve všech jeho představitelných polohách a projevech, je jakýmsi kontrapunktem hrdinů děl jako MARKÉTA LAZAROVÁ, v nichž v minulosti svého šlechtického rodu hledá levicový intelektuál, komunistický socialista a zbraslavský lékař záchytné body opačného typu. To všechno včetně v posunu zpracované výrazné vančurovské češtiny dokázali autoři Jiří Blažek a Jiří Menzel dostat do pozoruhodného díla, která poprávu patří do galerie špiček tohoto českého oskarového režiséra. Jedno jeho gesto dokonale splývá se světem hrdinů KONCE: o několik let později na filmovém festivalu, zachráněném po několikaletém úsilí pro Karlovy Vary, okázale ztluče producenta, neschopného vyhovět potřebám dvou předních českých režisérů (Menzela a Kachyni) usilujících o zfilmování pro změnu hrabalovského literárního tématu. (24.02.2008)

Práce s knižní předlohou je v tomto filmu vcelku vynalézavá a přestože smysl a základní kostru předlohy na plátno převádí celkem věrně, nebojí se s nimi tvůrčím způsobem pracovat, doplňovat a měnit. Ve filmovém podání působí ovšem vyznění příběhu daleko bezstarostněji a rozmarněji. Film je satirou namířenou vůči buranským zbohatlíkům, racionální době jež odhazuje tradice jako nepotřebnou veteš a také partajním hrátkám v nichž jde především o to, jak druhého využít k vlastnímu prospěchu nebo naopak a ze stejného důvodu jej elegantně dostat ze hry. Naproti tomu je kniha, ač se to zpočátku nezdá, daleko zásadnější existenciální výpovědí o lidském životě a jeho bezvýchodnosti. Kníže Megalrogov je v závěru líčen ne jako šibal, ale jako ztroskotanec, byť ne bez stopy obdivu. Jednotlivé postavy příběhu jsou ve filmu obsazeny poměrně přesně. Samozřejmě pomineme-li ne nepodstatný fakt, že v knize sice Jeho Jasnost kromě ruštiny, francouzštiny, italštiny a angličtiny vskutku hovoří také česky, ovšem se silným ruským přízvukem a sluha Váňa jiným jazykům než ruštině nevládne vůbec. Herecké výkony jsou opravdu nadprůměrné, prakticky bez slabších míst. Za všechny stačí zmínit například skvostně zahraný part Jiřího Adamíry. Šofrova kamera je tradičně nadprůměrná a exteriéry podzimního parku i prosvětlené zámecké interiéry filmu svědčí opravdu mimořádně. Konec starých časů není film nikterak omračující, nýbrž spíše tichý a civilní. Rozhodně je však řemeslně velmi slušně natočený. Je otázka, byl-li by někdo z našich režisérů schopen lépe vystihnout onu temnou a existenciální stránku děje jíž Menzel zcela pomíjí... Možná František Vláčil, pokud by měl tu příležitost a také, pokud by se toho po martyriu s Markétou odvážil... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Tosim, jatamansi, Lewaso (20.08.2008)

V snahe nepopudiť si proti sebe obľúbených i ostatných užívateľov napíšem iba stručne a bez odôvodnenia, že sa mi Konec starých časů vôbec nepáčil a nespôsobila to iba moja alergia na Josefa Abrháma, ale najmä to, že na jeho obľubu (obdobne ako na obľubu Saturnina, Rozmarného leta a Obsluhoval jsem anglického krále) mi chýba nejaký enzým. Nič s tým nespravím a ani nebudem predstierať opak, aby som konvenoval s väčšinou. (31.03.2012)