poster

Kurýr

  • Polsko

    Kurier

  • anglický

    The Messenger

Drama / Historický / Válečný

Polsko, 2019, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rigby
    ***

    Začátek byl velmi slibný, už jsem se těšil na moc pěkný válečný film. Nemohu říct, že by nebyl kvalitně natočen. Ale asi pod tou technicky výborně odvedenou prací zmizely veškeré emoce a nakonec i příběh samotný. Ve výsledku jsem byl silně zklamán, protože vůbec nesplnil moje očekávání. Možná to chtělo zapracovat na trochu zajímavějším scénáři. Je to velká škoda.(3.10.2019)

  • Saxos
    ***

    Vyjimka potvrzuje pravidlo. Nějak jsme si zvykli, že každý polský válečný film je absolutní bomba. Kurýr je poklidné válečné drama, bez akce, humoru, náboje. Velmi omezeně a zkresleně se věnuje jedné postavě polského odboje - Zdzisław Antoni Jeziorański. Malá ukázka toho, jak západní spojenci před válkou šoupli nás Německu a ještě před koncem války nás, Poláky a další pěkně Rusákům.(14.10.2019)

  • sigfried
    **

    Ukázkově natočený film, kterému nelze po technické stránce nic vytknout. Na druhou stranu je tu ten nesnesitelný polský patos, který se vždycky přihlásí o slovo, když má být řeč o válečných událostech, zejména těch pro Polsko tragických. Je mi líto, že se nechal Pasikowski chytit do této pasti a natočil brilatní film, který však vyznívá jako laciná politická agitace. Navíc klíčovým způsobem překrucuje historická fakta a tím se dopouští zločinu - pro mě - nejvyššího...(30.4.2019)

  • Volodimir2
    ****

    Keď chceme pochopiť celú podstatu Poliakov v 2. svetovej vojne, musíme ísť pekne po poriadku, Začneme tzv. Cursonou líniou, to boli vymedzené hranice západnými spojencami po 1. svetovej vojne. Podstatný je ale fakt, že Poliaci vo vojne s boľševikmi, túto líniu nerešpektovali a anektovali si podstatne väčší priestor na východe. V skutočnosti sa tieto hranice dostali do podoby Cursonovej línie až v roku 1939 po začatí 2. svetovej vojny. Sovieti z tejto línie už nikdy necúvli, so súhlasom britskej aj americkej vlády. Tak bol pakt Ribentrop – Molotov v tejto podobe zapracovaný do povojnového usporiadania. Tu sa dostávame k udalostiam, ktoré vzťah týchto východných susedov aj naďalej zostroval, udalosti v Katynskom lese a v neposlednej rade aj výmena na poste poľského exilového premiéra (po tragickej leteckej nehode) významného generála Wladyslawa Sikorského), jeho nástupca Mikolajczyk už pripúšťal nútenú spoluprácu so Sovietmi. Dostávame sa do poslednej fázy príprav Varšavského povstania. Vo filme vôbec nie je zvýraznená historická spojitosť. Spojenci pomoc Poľsku odmietli, z politického a vojenského hľadiska išlo o záujem Stalina. A ten zase nesúhlasil s teóriou Krajinskej armády, že si oslobodia a budú spravovať všetky svoje mestá sami. Obdobný scenár mali aj s Varšavou. Na jar 1944 sa z Ruska približoval I. bieloruský front maršala Rokossovského a bolo jasné, že Sovieti ako prví vstúpia na poľskú pôdu. V tejto situácii sa zrodila osobitná stratégia akcie „Burza“ (Búrka). Bol to signál pre asi 40 000 vojakov Krajinskej armády, ktorým velil generál Tadeusz Bór-Komorowski. Nesúhlasné stanovisko exilovej vlády im tlmočil aj kuriér z Varšavy. Generál operáciu „Búrka“ spustil 1.8.1944 v 17,00 hodine. Ale Rokossovski ostal stáť pred Vislou a bez cudzej pomoci bola Varšava zrovnaná zo zemou, padlo 15200 vojakov, 7000 bolo nezvestných, 5000 zranených, 20000 zajatých a zahynulo aj 200000 obyvateľov Varšavy civilistov. Teraz trocha k filmu, v skutočnosti je to životopisný film o Jánovi Nowak-Jezioranskom, skutočne sa volal Zdislaw Antoni Jezioranski, používal pseudonym Janek, Jan Nowak, Jan Zych, kuriér z Varšavy. Film vychádza z autobiografickej knihy Kuriér z Varšavy z roku 1978, ktorú on sám napísal. Historické nezmysly. Veliteľ KA generál Bór, si vypočuje stanovisko exilovej vlády, ale rozhodne sa až po vyslovenom názore poručíka Nowaka?? Prístup k veliteľovi armády bez odporúčania exilovej vlády aj v tomto prípade by bol nemožný. Veliteľ KA nemal priame spojenie s Londýnom ?? Ďalšia fiktívna záhada, kedy ho prenasleduje agent gestapa až do Varšavy?? Ale boli vo Varšavskom povstaní udalosti, ktoré by si zaslúžili byť vo filme. Hneď v prvý deň povstania, kedy po prvom úspechu spievali obyvatelia Varšavy pesničku „Warszawianka“ . Takže zhrnutím ide o Poľsky historický film, ktorý je ale zbierkou rôznych udalosti povyberaných z rôznych zdrojov ale aj napriek tomu sa oplatí pozrieť.(30.10.2019)

  • Enšpígl
    *****

    Ještě teď jsem v euforii nejen z filmu, ale i z krátkého setkání s z hlavním představitelem, nesmírně sympatickým (jak už to tak u polských tvůrců bývá ) Philippe Tłokińskim. Zatímco včera jsem Wladyslawu Psikovskimu a jeho Psům dal čtyři, dneska neváhám a solím plnej počet. Ten film přímo ukázkově pracuje s gradujícím napětím. Za mě jako čecha jsou nejemotivnější chvíle, kdy jsem poslouchal jak Angličani hodili Poláky přes palubu, úplně se mě vybavil náš 38. Pokud jde o žánr, asi ze všeho nejblíž to má k historii, ale bohužel neumím posoudit na kolik je přesně trefená a na kolik filmová. Spousta napínavých scén, ale pozor ne žádný gejzír akce, spíš jde opravdu o snahu co nejvíc se přiblížit realitě a tomu jak osud Varšavského povstaní mohlo ovlivnit několik rozhodnutí a špatně odhanutých lidí. Filmařský je to brilantní záležitost, která tě do sebe vmete. Takhle se dělá moderní, dynamický, chytrý a opravdově vypadající film. Pro tenhle zážitek jsem jel na Kino Granici a jsem šťasten, že se mě dostal. Polská kinematografie možná umí občas zklamat, ale daleko častěji umí absolutně nadchnout.(29.4.2019)