Vianočné želanie
Christmas Wish
Režie:
Peter BebjakScénář:
Tomáš DušičkaKamera:
Martin RauHudba:
Juraj DobrakovHrají:
Richard Autner, Simona Kollárová, Tomáš Maštalír, Lukáš Vaculík, Ján Gallovič, Tomáš Mischura, Csongor Kassai, Judita Hansman, Peter Oszlík, Ondřej Malý (více)Obsahy(1)
Král je těžce nemocný a když se jeho jediná dcera, princezna Michaela, dozví o zázračné koruně krále Svaroga, která by mohla jejího otce uzdravit, vydá se najít Svarogovo začarované království. Cestou se zastaví v jedné vesnici, protože potřebuje okovat koně a nabrousit meč. Kovářem je tu Martin, dobrosrdečný a pracovitý mládenec, který se princezně na první pohled líbí. Když pochopí, že je slepý, o to větší obdiv k němu pocítí. Po pár dnech se ve vsi objeví kůň bez jezdce a Martinovi dojde, že princezně se něco zlého přihodilo. Vezme koně a vypraví se hledat princeznu Michaelu. Cestou se k němu přidá šikovný skřítek, který mu za sladkou buchtu poskytne dobré rady a veselou společnost. Přestože Martin nevidí, dokáže si poradit se všemi překážkami, které mu mají zabránit dojít až do Svarogova království, se zákeřnou ježibabou i se svým největším protivníkem, mocným čarodějem Vlkanem, původcem všeho zla. Martinův handicap se v rozhodující chvíli paradoxně stane výhodou... (Česká televize)
(více)Recenze (260)
Na začátku jsem se opravdu bála, co to zase bude za výkal, ovšem nakonec to nebyla taková tragédie. Rozhodně příjemná změna, každopádně klasika to nejspíše nebude. ()
Rádoby legrační, ale moc se to nedaří. Romantika? Nějak chybí, až najednou na konci, ale ten konec je skoro trapný. U mě 50% a 3* jen s odřenýma ušima. ()
Přesně tento typ pohádek mám nejraději. Temný nádech, mystičnost a trocha melancholie s výpravou prostého kováře nádhernou krajinou do zakletého království. O statečném kováři a Nebojsa jsou moje doposud nejoblíbenější pohádky a tato se tomuto žánru velmi blíží, i když v mnoha aspektech oproti těmto legendárním osmdesátkám zaostává a ve finále to bylo až moc jednoduché. Přesto vše hodnotím kladně, jelikož kromě příjemné výpravy přibyla i krásná hudba a skvěle zpracovaná kostymérie. Mnohem lepší než kouzelník Žito. Více tohoto žánru do budoucnosti. ()
Tento kousek byl opět lepší, než pohádka na Štědrý den. Celkově byla pohádka bez zbytečných složitostí a efektů pro efekt (mlhovina M 57 místo zrcdala do světa lidí). Trpaslík mi připomněl Joxera z Xeny. Prostředí bylo krásné a hudba též. Bez českého dabingu by byla myslím si ještě o stupeň lepší a i děti by to snesly. Musím jen doufat, že bude podobně kvalitních kousků přibývat. ()
To už radši Žito. ()
Opravdu milé překvapení! Pohádka se hladcea srozumitelně odvíjí, bez zbytečných berliček a absurdních exkursů, krásné umění zkratky. Žádné pitvoření, žádné ječení, fajn obsazení. Postavy jsou uvěřitelné, kovář je velmi milý, vše dělá s úsměvem a optimismem, prostě mu fandím. To vše zarámováno zimou a Vánocemi, jen s lehkým nádechem slovenského folkloru. Laskavou atmosféru dokreslovala milá hudba. Představovala bych si větší interakci mezi kovářem a princeznou, zvláště v závěru, kde tento dialog chybí. A lépe propracovat ten Vaculíkův monolog, bylo to na nás nějaké moc rychlé. Určitě si poslechnu i ve slovenském znění. (Určitě je nutné, aby slovenské pohádky ČT dabovala? Za sebe říkám, že ne.) Pane Bebjaku, díky, máte za jedna mínus (ale to mínus je vážně malé)! ()
Vzhledem k letošnímu Žitu má Martin mnohem lepší příběh a spád. Žito však byl vtipnější a měl více jiskřící ústřední dvojici. Naproti tomu Michaela a Martin jsou jako bezpohlavní mloci. Vlasy zlého kouzelníka jsou nakreslený děs běs. Úvodní scénka vypadá jako z nějakého fantasy / PC hry / Pán prstenu a vůbec se do pozdější pohádky nehodí. Hlas vypravěče zní jako z reklamy. Co je naprosto nejhorší je nedomyšlená postava kováře Martina. Jak může slepý kovář někam jít lesem, kde nikdy nebyl. Jak ví, kterým směrem vůbec jít? Jak to, že se nepřizabije o první větev nebo kámen na zemi? A tak dále, a tak dále.. Dotáhnout to do konce, mohla to být úžasná pohádka. V tom ztvárnění jí to nevěřím ani zlomenou grešli a o prsa vyhrává žito. Martin dostává jen 45%. ()
Konecne prvni "nova" pohadka, na kterou se dalo koukat. At uz to zpusobila pohadka nebo neco jineho, ja se moc bavila. ()
Konečně pohádka hodna vánoc ne ten fujtajbl ze štědrého večera :) super ()
Jsem ráda, že mě naši bratři přesvědčili o tom, že ještě umíme natočit pohádku. Ta je o pár hercích, milá, jednoduchá, přímočará a efektivní. Kostýmy zapadají do prostředí, prostředí je nádherné. Hlavním hrdinům jsem uvěřila, a o to v pohádkách jde. ()
Vydarená vianočná rozprávka, ktorá ma bavila i napriek svojej jednoduchosti. Dobre vybraní predstavitelia (u mňa hlavne Richard Autner a Judita Hansman), krásne prostredie, vynikajúci veršujúci škriatok s buchtami a ježibaba – to nemalo chybu! A oceňujem to, že sa dej zaobišiel bez čertov!! Nádherná hudba, s prekrásnou piesňou na záver – moji obľúbení Sima Martausová a Adam Ďurica. Ten mal doslova dvojníka v hlavnej postave kováča Martina... Skrátka rozprávka, ktorá pohladí dušu – klobúk dolu, pán režisér Bebjak! ()
Teď si nemohu vzpomenout, jestli jsem ještě někdy viděl nějakou slovenskou pohádku, ale nemohu říct, že by mě toto dílo nějak zvlášť nadchlo. Viděl jsem ji s českým dabingem, který mně u některých postav moc neseděl a jistým způsobem tedy ovlivnil mé hodnocení. Rýmování toho malého mužíčka bylo zajímavé, občasný vtip také dobrý, ale děj byl takový nijaký, ne moc zajímavý a některé scény na mě působily hodně naivně. Jinak herecké výkony dobré, prostředí bylo taky vhodně vybráno (jen jsem nepochopil, proč za tou bránou bylo jiné roční období než před). ()
Nečekaně koukatelná pohádka. Pravda, temná kouzla pro děti trochu strašidelná a příliš inspirovaná světem fantasy. Ale pohádka měla děj, sympatické hrdiny a docela slušné zpracování. Rozhodně se mže měřit s některými klasikami. Jako hlavní výtku bych měl konec - příliš happy end, prostě hrdina splnil co bylo třeba a kromě hlavní výhry (princezna a zrak) vyhrál i jackpot (splněná tajná přání všech okolo). K pohádce to patří, ale přišlo mi to až příliš deus-ex-machina ()
to jsme v hodně velké pr...,pardon,závěji vánočního sněhu,když Slovensko natočí lepší pohádku než my....Slovensko,které pohádky vyloženě neumělo a neumí...je mi do pláče...+ čarodějnice okopírovaná z bratří Grimmů, malej tajtrdlík,uvěřitelný kovář a přirozená princezna a krásné exteriéry....- Vaculík coby Gandalf odporné, počáteční souboj alá Harry Potter a spol., otřesná digitalizace,ale opravdu otřesná ()
70 % | Ten konec byl tak strašně přeplácaně šťastný - dobře dopadlo úplně vše co mohlo i nemohlo, všichni dosáhli toho, po čem toužili, všem se vše splnilo, vše bylo tak pozitivní, až mi to trošku i pokazilo závěr jinak celkově vzato velice solidní pohádky. ()
po dlhych rokoch rozpravka, co ma hlavu a patu, nie je prihlupla a hrdina je naozaj sympaticky. Nepoviem, ze je to best, ale poviem, ze je to skvely restart do buducnosti tvorenia rozpravok, uz len zlepsovat. Od zaciatku su dane ulohy a kazdy si ju plni naplno, dej prebieha plynule a bez zbytocnych ci rusivych scen. ()
Slabé velmi slabé.Jednoduchý provařený příběh,nesmysl se slepým kovářem a slabé herecké výkony. ()
Nevím, proč jsem pohádku nehodnotil už při její české premiéře na Vánoce, když jsem ji už evidentně viděl... Nicméně jde o krásnou pohádku, která má všechny kladné vlastnosti hlavního hrdiny jako statečnost, moudrost, Lásku... :) Za tyhle hodnoty a dojemný konec dávám i 4. *. :) ()
Zajímavý námět, neotřelí herci, příběh občas pokulhává, ale jinak celkově v pohodě, graficky nadstandard a herec Richard Autner je hodně interesantní. V celkovém hodnocení tak lehce slabší 4*. ()
Tato pohádka mne velmi mile překvapila, a proto jí věnuji o něco delší komentář i v reakci na některé zdejší komentáře. Inspirace jinými díly je zjevná, možná ne ani tolik Pánem prstenů, kterého evokuje Ludvík Vaculík oděný v Sarumanově stylu, stromový trůn jako ten Thranduilův a stálezelená krajina à la Lorien (byť v posledním případě je pravda, že motiv zakleté krajiny po průchodu do jeskyně se vyskytuje i jinde, a to nejen v Evropě). Na mne dýchl lehce spíše Voldemort, smrtijedi a kletba cruciatus, na druhém místě pak Mrazík, což zřejmě způsobil sníh, skřítek a čarodejnice-baba jaga (Zdejšího kocourka bych Mrazíkovi nepřičítala, vzhledem k závěru jde o motiv, který se vyskytuje např. i v Kocourovi v botách). Nicméně zde se musím trochu ohradit vůči výtkám, že je tato pohádka jen splácaná z motivů z jiných pohádek. Podíváme-li se totiž na pohádky a jejich dochovanou literární podobu, tak samy jsou ve skutečnosti kompilátem několika stále dokola se opakujících motivů, které lidoví vypravěči různě kombinovali-tři bratři/sestry (Popolvár, Stratený chlapec, některé verze Popelky, O troch bratoch), zlá sestra/sestry (např. Popelka, Pamodaj šťastia, lavička!, Sůl nad zlato, Dvanáct měsíčků) či proradní přátelé (O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce, Baláž, Loktibrada), zlá královna, čaroděj/nice (Perníková chaloupka, Marinka a Janko, Dvaja šibali, Zakliata hora atd.), porážka draka a zisk ruky princezny a královské vlády (velmi častý a zároveň opravdu prastarý motiv), čerti sloužící či pokoušející, 100. či jiná místnost, do níž se nesmí vstoupit (Pamodaj šťastia, lavička!, slovenská Zlatovláska, Dalajláma), zakletí do zvířete (Braček jelenček, Sedmero krkavců/Zhavranelí bratia), nutnost mlčet pro vysvobození či přetrpět mlčky bolest (Sedmero krkavců/Zhavranelí bratia, Dalajláma, Nebojsa, slovenská Zlatovláska), neobyčejní přátelé (Loktibrada, Baláž, Tri zlaté hrušky, Dlouhý, Široký a Bystrozraký aj.), plnění různých úkolů a takto by se dalo pokračovat dále. U Vánočního přání naopak oceňuji poměrně originální nápad se slepým hlavním hrdinou, z filmových pohádek si na jiného hrdinu s podobně těžkým handikapem nevzpomínám. Ponechme stranou, že slepec by těžko mohl sekat dříví a ještě hůře dělat kováře, když ten se potřebuje např. při kalení a popouštění řídit i barvou kovu. To je prostě základní premisa této pohádky a je nutno ji přijmout tak, jak je. Pohádka působí velmi mile, neboť kovář Martin je neskutečně laskavý, čiší z něj radost ze života navzdory jeho postižení, které snáší s neuvěřitelným optimismem a statečností, a jeho poctivost, víra a snaha navzdory slepotě udělat správnou věc je doslova dojemná. Hlavnímu hrdinovi to divák prostě všechno věří. Přitom nejde na první pohled o typického krasavce (to až na druhý), ale sálá z něj určitá opravdovost, prostě takový sympatický nekomplikovaný chalan zo slovenskej dediny. Vyčítat této pohádce, že je do značné míry postavena na výkonu Richarda Autnera však postrádá smysl, vždyť i Anděl Páně 2 je postaven primárně na výkonech Ivana Trojana a Jiřího Dvořáka. Casting ve Vánočním přání vyšel dle mého na výbornou celkově, nikdo mne tu nijak neiritoval, byť vztah mezi trojicí Martin-jeho maminka-princezna Michaela funguje asi nejsilněji. Skřítek byl vcelku vtipný a ježibaba v sobě kombinovala komičnost se strašidelností v odpovídající míře. Neplatí, že by Vianočné želanie bylo bez chyb-např. snad až příliš rychlý konec čaroděje, král cestující v noci po své zemi v obřadním rouchu a korunovačních klenotech (ale to dělají králové v našich pohádkách, zdá se, dost často, akorát zde to působilo v kontrastu s realističností ostatních věcí trošku nepatřičně jako snaha o rychlý závěr) či dojení blech (to už na mne bylo trochu moc), ale klady je převýší a člověku po shlédnutí zůstane příjemný pocit a úsměv na tváři. Mezi tyto klady patří zvláště některé krásně udělané momenty jako první setkání Martina s princeznou či jeho uzdravení, které bylo opravdu perfektní, dále pak vánoční atmosféra a kolorit slovenského skanzenu. Jediné nebezpečí tkví v tom, že dostanete chuť na buchty, které se spolu s koláči v některých regionech Slovenska na Vánoce pečou místo našeho cukroví. Vyzdvihnout musím ještě jednu věc, kterou si divák lépe uvědomí při opakovaném shlédnutí, a sice skutečně pěknou hudbu, kterou tu asi ještě nikdo nezmínil a z níž na člověka dýchne vesnický život, vzdáleně atmosféra Pána prstenů (v zakletém hradě a irské melodie v průběhu) i Vánoce v podobě prvních tónů Tiché noci doprovázejících pohled na spící zasněženou vesničku. Ani špetička nenásilného humoru nechybí. Potěší rovněž logická výstavba některých prvků-samotná slepota hlavního hrdiny, kocourek, nápoj z dřímovníku-žádný z nich zde není bezúčelný, všechny mají svůj smysl. A to až po závěrečnou pointu-skřítkovo vysvětlení a nádherně nezištné Martinovo vánoční přání. Jestliže Sedmero krkavců mne potěšilo fantasy nádechem, Anděl Páně 1 vánočně naladil, Anděl Páně 2 rozesmál a Nejlepší přítel příjemně překvapil, tak Vianočné želanie mne zahřálo u srdce a při prvním shlédnutí dojalo téměř k slzám, což už se mi dlouho u nějakého filmu, natož pohádky, nestalo. Za to si tvůrci filmu zaslouží dík. A minimálně s posledními třemi zmíněnými pohádkami pak má Vianočné želanie společnou i krásnou kameru, očividně na filmu pracovali lidé s uměleckým cítěním, protože některé záběry jsou zde z výtvarného hlediska vynikající, ať už jde o vyváženost kompozice, barvy či světlo. Poslední poznámka na okraj-film je lepší v originálním znění. Naprosto nechápu, proč by měly být slovenské filmy předabovávány do češtiny, zvlášť když odlišná slova bych tu snad spočítala na prstech jedné ruky a drtivá většina z nich byla známá. Stejně tak je absurdní argumentovat, že mladší generace a děti už nerozumí slovenštině, a pak jim sebrat jakoukoli šanci se ji vůbec někde naučit. Výtka platí i pro slovenskou stranu, která kvůli hloupému zákonu předabovává řadu věcí včetně Večerníčka, a zkuste si pak poslechnout třeba Křemílka a Vochomůrku či Králíky z klobouku, hrůza. Ostatně proč ve filmech nenechat československé znění, nyní člověk musí za lepší originál zaplatit ztrátou hlasu některých českých herců, v této pohádce mi to u Vaculíka tolik nevadilo, ale v Zázračném nose u Ivy Janžurové už ano. A co teprve ten ,, doslovný“ překlad názvu této pohádky? Tak krkolomný se nedá pomalu zapamovat. Ale zpět k hodnocení-sečteno a podtrženo jde o kvalitní pohádku (kvalitní samu o sobě a nejen díky srovnání s oním obilným průšvihem ze Štědrého večera), která zaslouží nejméně 4 hvězdičky, něco málo přidám za to, že se ráda podívám kdykoli znovu, takže konečný verdikt bude 4,5. Poslední půlhvězdičku si přece jen schovám pro tu naši dokonalou starou klasiku, které se dosud nic nevyrovnalo a už, bohužel, nejspíš ani nikdy nevyrovná. () (méně) (více)