Režie:
Antonín MoskalykScénář:
František PavlíčekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Luboš FišerHrají:
Jarmila Kurandová, Zdeněk Matouš, Míla Myslíková, Libuše Šafránková, Erik Pardus, Jaroslav Moučka, Lenka Kolegarová, Libuše Geprtová, Květa Fialová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I "Babičku" Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka... Pavlíčkův a Moskalykův dvoudílný přepis Babičky dokonale překládá a tlumočí řeč prózy do řeči filmu. To znamená, že nepřekládá otrocky a tedy špatně, proti duchu jazyka, ale překládá a tlumočí obrazem i rytmus, který je v těchto slovech skryt. Překládá a tlumočí i prázdné místo, tu bludičku stesku, která tu nakonec po babičce zbývá ve všech srdcích, jež ji milovala. (Česká televize)
(více)Recenze (176)
Nemůžu si pomoci, ale já tohle prostě nenávidím! Jak v knižní, tak v této zfilmované podobě. Se vší chutí bych to hodil do odpadu a stejně bych měl pocit, že jsem pro svůj záporný názor udělal velmi málo. Ale je fakt, že do odpadu patří snímky, které nemají co dělat s filmařinou, zatímco zde je jednoznačným negativem předloha. Proto za jedna. ()
Babičku jsem nikdy nečetl, to hned řeknu v úvodu. Nicméně filmová babička je asi téměř dokonalá babička, sen všech vnuků a vnuček a nejspíš i synů a dcer. První díl je vcelku lehce stravitelný. Tam se ještě děj hýbe, ten druhý díl je trochu víc o vzpomínkách a sentimentalitě stáři. Pořád ale pro oba díly platí, že jsou dostatečně dramatické a dojemné. Libuše Šafránková byla okouzlující. Rozhodně tuto verzi Babičky beru víc než tu první, přesto je pravdou, že se ani po shlédnutí filmu do knihy jen tak nepustím. Ale musí se panu Moskalykovi nechat, že vytvořil sympatické, krásné prostředí se skoro idylickou dobou. V jeho verzi to tak rozhodně na diváka působí, trefná hudba to jen podtrhuje. ()
Televizni zpracovani zname knihy,rozdelene-podle me zbytecne -do dvou dilu.Jarmila Kurandova je spravna babicka,i kdyz Terezii Brzkove se proste nevyrovna,atmosfera je dobra a misty pusobi jako spravne drama.Jen prave ta delka,misty zbytecne dlouhe zabery,mu ubiraji na tempu a zajimavosti.Libuska jako Barunka je skvela a uz tehdy bylo videt,ze nam tu vyrusta vyborna hjerecka.S hodnocenim jsem dlouho vahal,ale porovnam-li film z r.1940,musim poctive a jasne dat 70%. ()
Tento film zpracoval knižní předlohu přece jen podrobněji a to je jeho největší klad oproti verzi z 30. let. Pak už bych vyzdvihl jen Libušku Šafránkovou coby Barunku, jelikož ostatní herci už tak výrazní nejsou. Bohužel to platí i o jinak skvělé Jarmile Kurandové, která mi babičku B. Němcové připomíná méně, než T. Brzková. ()
Nepřekonatelně nádherné a dojemné..... pane Moskalyku, opět skládám poklonu..... dokazuje velikost českého filmu a některých jeho nedílných persón..! Naprosto geniální hudba v pozadí dodává dramatu z dávných dob zámků a podzámčí celistvost dovršenou v mém případě slzami..:-) Tak krásnou Babičku by chtěl snad každý... scény loučení-odjezdu do Vídně či s včelkami... je to klenot. ()
Galerie (6)
Photo © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zajímavosti (13)
- Symbolický hrob bláznivé Viktorky (Libuše Geprtová) se nachází v Červeném Kostelci, kde Božena Němcová žila od září 1837 do dubna 1838. Předobrazem postavy byla reálně žijící Viktorie Židová, která ve skutečnosti nakonec zemřela sešlostí věkem v roce 1868 ve svém rodišti, nedaleké Červené Hoře a byla pohřbena na tehdejším kosteleckém hřbitově do společného hrobu chudých. (sator)
- Z politických dôvodov nebol v titulkoch uvedený spoluautor scenára František Pavlíček. (dyfur)
- Erik Pardus, který coby dvanáctiletý chlapec řekl v jednom záběru větu: „Co jsem ti říkal, babička nepřijede.“ Jenže to řekl s absolutním brněnským přízvukem a režisér zastavil na půl hodiny natáčení a řekl: „Naučte ho někdo česky.“ Po půl hodině sjeli nový záběr, který už byl sice lepší, ale pořád byla slyšet brněnština. Moskalyk se zamyslel a řekl: „No co, babička bude z Brna.“ (sator)
Reklama