Babička

Spíše adaptace (a to příliš věrná) Kašparových ilustrací než Němcové, chybí i dramatičtějš rozměr / což je v Němcové Babičce záměrně potlačeno, aby vynikl příběh Viktorky a autorka zapomenula na krušnou dramatičnost svého života/ . Podle mě začátek uhlazené nudy současné produkce ČT. Preferuji Čápovo zpracování, Moskalyk je téměř neemocionální. Pozitivně hodnotím scény z umírání vojáků v závěru filmu, který dodávají snímku sílu. Mnoho lidí zapomíná, že do promluv babičky Němcová vkládala své sociální a politické názory. Mám dojem, že autoři této adaptace poněkud potlačili kontrastní stránku mezi babičkou a její dcerou, tedy kritiku mamoměšťáckých paniček, které Němcové celý život ničily život. (20.04.2014)

Po roce jsou tu opět Velikonoce a já si znovu, jako každý rok, zopakovala mou milovanou Babičku. První desítka není nafukovací, bohužel, ale toto je opravdu jeden z mých nejzamilovanějších filmů vůbec. Při každém novém shlédnutí jsem dojatá, dalo by se říci, že s každým dalším rokem tam nacházím víc a víc pravd, které platí stále, jen se podle nich lidé stále míň a míň řídí. Škoda. Každopádně je to snad jediný film, u kterého se pokaždé rozbrečím, ať si říkám, už dost, vždyť to přece už znáš nazpaměť. Ale to spojení krásné předlohy, dokonalého scénáře, kamery, nadpozemské hudby (Luboš Fišer je opravdu mistr, ale tato hudba, to je něco neskutečně nádherného - když slyším jednotlivé motivy, přesně vím, s kterými okamžiky filmu jsou spojeny - DOKONALOST!!!), fantastických hereckých výkonů všech, ale hlavně paní Kurandové a Šafránkové, to je koncert. A ještě si neodpustím jednu poznámku: Jsem zdrcena některými komentáři tady, nechápu, co to může být za lidi, kdo toto dílo tak pošpiní. (06.04.2012)

Babička. Už když jsem četl knihu (tenkrát povinnou) tak jsem si říkál tady něco není v pořádku, mně to baví! A tenhle film ještě více, neuvěřitelné na rok který vznikl (1971) je to skoro zázrak. Povídka Viktorka drží celý příběh Jaroslava O. a Libuše Š (vlastně prvnotina!) podávají životní výkony. Spoiler (:-) děj graduje a z vesnického prostředí na východě Čech se stává drama z života v porovnání s životem "zhýralé" vrchnosti. Podpora teorii, že Božena Němcová byla nemanželského původu a byla dcerou kněžny Zaháňské a knížete Metternicha. Nemůžu jinak než *****5. (05.07.2011)

Tá pravá Babičkovská poetika mala možnosť počas dvoch a pol hodín filmu naozaj dobre vyniknúť. Spočiatku by sa zdalo, že ide o zbierku banálnych príbehov z dediny, ale po chvíli sa ukáže pravý opak. Hlavnými postavami sú Babička a Barunka, pritom sú v úlohe pozorovateľov a všetko podstatné sa deje postavám vedľajším. Libuše Šafránková je viac ako rozkošná, na chvíľku sa stala aj Maruškou, aj Popoluškou, v jej budúcej kariére dôležité míľniky. Tentoraz ako Barunka na hranici detstva a dospelosti niektoré veci chápe, niektoré menej a iné ešte vôbec. Podobne to môže cítiť aj divák. Inak film vezme dieťa ako rozprávku, inak dospelejší ako drámu ľudských osudov. A že je to rozprávané nie celkom chronologicky, pridáva plusové body, za mňa až na silné štyri hviezdy. –––– Byla jste vždycky šťastná? – Žádná růže nekvete celý rok. –––– Někdy je úpřimnost milá, ale když přijde nevhod, je po přátelství. (05.04.2018)

Zde se mi líbila Libuše Šafránková v postavě Barunky, herečka Jarmila Kurandová byla skvělá, ale přeci jenom Terezie Brzková v předešlé verzi byla přesvědčivější. Nelze přehlédnout, jak si Božena Němcová uměla vytvořit ve své duši nádherně zidealizovaný obraz svého mládí, které prožila se svou babičkou. Podobně jako předešlá filmová verze i tato imponuje vyrovnaností děje. Předešlá filmová verze ve vztahu s literární předlohou Babičky má přeci jenom blíže. Protože je tam více zdůrazněné babiččino vlastenectví a křesťanské vyznání. Které se mi zdá, že se zde jaksi vytratilo, ale to přičítám době vzniku filmu. Jinak, má to hezkou poetiku a příjemný obsah obrazu té doby, ale co naplat skutečný život se s Barunkou nemazlil. (08.07.2010)