Kukačka v temném lese
Kukułka w ciemnym lesie
Cuckoo in a Dark Forest
Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Vladimír KörnerKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Ivan KurzHrají:
Miroslava Součková, Oleg Tabakov, Alicja Jachiewicz, Vilém Besser, Míla Myslíková, Jolanta Grusznic, Rafał Wieczyński, Jana Andresíková, Adam Baumann (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný pokus načrtnout věrohodný portrét nacistického důstojníka, velitele koncentračního tábora, se dotýká protikladných stránek jeho osobnosti - na jedné straně starostlivý, pečující o rodinné blaho, na druhé straně bezcitný nacista, uplatňující bez zábran vyhlazovací politiku. Právě tento člověk, podmanivě ztvárněn Olegem Tabakovem, se ujme třináctileté Emilky z Moravy určené na převýchovu; jejíma očima se pak díváme na vnucenou rodinu, na složité utváření vztahů k člověku, jenž se k ní snaží chovat laskavě. Děvčátko prochází bolestným poznáváním pravé skutečnosti. Během svého pobytu v Německu se snaží nezapomenout na svůj skutečný domov a věří, že se ještě jednou ve svém životě setká se svou maminkou a vrátí se... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (74)
Tabakov-Součková..kdo z nich byl lepší? Příběh,z kterého mrazí..příběh,co ho pan Moskalyk dovedl k dokonalosti..byl takový,jako celá ta doba.. ()
Do 5 hvězdiček tomu něco chybí. Vynikající Oleg Tabakov s dvojí tváří, venku bezcitný lagerkomandant, doma pod pantoflem své energické a zlé manželky. M. Součková, která celý film vzdoruje snaze poněmčení, což je asi nejlépe vidět před koncem války při hře na klavír. Poslední role Viléma Bessera, který se nedožil ani premiéry filmu. Ten má dvě extra silná místa. Jednak počáteční rasovou selekci a podle vzorníku oči a vlasů rozdělování dětí na vhodné a nevhodné a pak závěr v zajateckém táboře s lynčováním a ukamenováním Kukucka. Jenom ten vězeň v pruhovaném, co ho poznal a pak za ní běhá po továrně jako atlet, je trošku přitažená za vlasy. Navíc slova učitele, že kdo ponižuje, bude jednou ponížen a ti, co ponižují, se před ponižovanými budou plazit jako odporný hmyz. Tato slova zazní zhruba uprostřed filmu, aby při likvidaci Tabakova, mimochodem výborně nadabovaného P. Kostkou získala ten správný rozměr. ()
Kukačka v temném lese je silným válečným příběhem, který nechá málokoho chladným. Scénárista Vladimír Körner opět, tak jak je pro něj naprosto typické, předkládá divákovi střet malého, de facto obyčejného člověka, tedy v tomto konkrétním případě české dívky Emilky, a Velkých dějin (V píšu velkým písmenem záměrně). Körner při vytváření scénáře evidentně využil některých motivů, které můžeme objevit i v jeho předchozích beletristických pracích. Ať už se jedná o Střepiny v trávě či, pro někoho možná překvapivě, Písečnou kosu, odehrávající se ve středověku. Vůbec, variování některých tématických okruhů ve vícero textech je jedním z výrazných literárních postupů Körnerových. Výborně se hlavní úlohy zhostila Miroslava Součková, která na svůj tehdejší věk zaujala vskutku vyzrálým herectvím. O nepopiratelném přínosu Viléma Bessera a Olega Tabakova zde bylo napsáno již dost, osobně mi však úplně nesedl dabing druhého jmenovaného, kterého se zhostil Petr Kostka. To ale rozhodně nemůže být překážkou tomu, abych Kukačku v temném lese neocenil jako jeden z nejvýraznějších českých, resp. polsko-českých, filmů první poloviny 80. let a jeden z nejkvalitnějších "zářezů na pažbě" převážně televizního režiséra Antonína Moskalyka. ()
Viacrozmerny portrét nacistu a českej divenky, ktorá sa nechce poddať svojmu osudu ()
PředKlíčový snímek, odpoštený soudružskou propagandou, vše prožito náctiletým děckem, unboxovaným na základě říšských tabulek. Jj i v té době se točil velmi dobrý film. Herkukučka super a samozřejmě Soumrak bohů. ()
Tenhle film se mi moc líbil,ačkoliv válečné filmy nemám ráda. Ztotožnila jsem se s tou dívkou, bylo mi líto jak byla odtržená od maminky a fakt jsem se s ní ztotožnila a hrozně moc jí fandila. Vůbec jsem těm dětem nezáviděla,co musely prožít, si ani nedovedeme představit. Jsem ráda za dobrý konec,při kterém jsem brečela, jak se setkala s maminkou,která byla ráda, že vidí svoji holčičku a že má ty náušničky,co jí dala. A ten konec tomu nacistickýmu hajzlovi jsem fakt přála, to si zasloužil. Parchant. ()
Dobrá filmařská práce, ale ta závěrečná kýčová scéna je dneska těžko přijatelná. ()
Škoda, že už aj vtedy sa uplatňovala hodina a pol. Príbeh a scenár by si zaslúžil o niečo viac. Ešte takú polhodinu až hodinu. Pocitovo čas zbehol veľmi rýchlo. Teraz k ratiu -> vykreslenie postáv a ich charakterov bolo úžasné, jednoduché zameranie sa na hlavných hrdinov, a ostatní boli len komparz. Samozrejme skupinová dynamika v triede sa nedala prehliadnuť tiež, no nebola tak podstatná a dobre vykreslená. Slovom, jasná a výstižná charakteristika postáv. Čo sa dejovej linky týka, priznám sa, že spočiatku, pri pohľade na Emilku, si divák povie, že táto spácha v závere samovraždu. No nakoniec dopadlo všetko tak, ako to predpovedal pán oberlehrer, a teda, že "Kdo se povyšuje, býva ponížen. A koho ponižujete, ten vás mnohdy přeroste tak, že se před ním budete plazit jako pouhý odporný hmyz." Zakomponovanie zopár scén, ktoré tam nemuseli byť, len dotvárajú charakter postáv, ktorý však je zrejmý. K tomuto treba vyzdvihnúť aj to, že herci sa svojich rol chopili bravúrne (opäť až na malý detail, keď padali bomby na dom a Frida sa snažila zavolať Emilku a zároveň dostať s vozíkom preč, vidieť, ako kýve nohami, čo je pochopiteľne z biologického hľadiska nevyhnutné, ak človek nie je chromý). Knihu som nečítal, a tak mi je ťažké to porovnať. Ale až si ju prečítam, pridám tu aj tento poznatok. ()
Herecký výkon Olega stojí za jedničku s hvězdičkou. Celkově je film herecky vydařený. Téma převýchovy zajímavé. Žánr dramatu je tu zřetelně cítit, přesto díky minimu násilných scén, působí takovým jemným a pro citlivé duše dobře stravitelným. Na mě už to bylo až moc rozvláčné, scény z písku a z pobřeží tam na mě působily spíš rušivě. Já mám raději, když filmy odsýpají, ale zas na dobu svého vzniku, asi fajn. ()
Podívala jsem se na film před pár dny po dost letech, ale pamatovala jsem si, že se mi kdysi hodně líbil. A bylo tomu tak i tentokrát. Pozoruhodné výkony hlavních představitelů. Některé scény byly hodně silné. Zarazila mě jen Emilčina tvrdost až bezcitnost při náletu, kdy nechala "macechu" napospas osudu (sice to byla hrozná ženská, ale přeci jen byla na vozíku) a korunu tomu nasadil Kukuck, který tam svou bezmocně ležící manželku při hledání Emilky přeskakoval jako kůň překážky při dostizích - ale od něho se to asi dalo čekat. ()
Pokud mám říct, které příběhy z nacistického Německa mě nejvíc dostaly, pak je to krom Modlitby... "Přežil jsem svou smrt" a "Kukačka v temném lese." Hrůzu nejlépe vykreslíte pomocí kontrastu... krutost versus láska, smrt versus život. Není potřeba kolem toho dělat nějaké ciráty, každý máme touhu a nejvyšší poslání, přežít. Jen každý máme jinou startovní pozici. ()
Nácek v podání Tabakova je fakt hodně vostrej ()
Film krátce po premiéře ještě před revolucí v r. 1989 na čas zmizel z distribuce. Cenzorům se dodatečně znelíbila "lidská tvář" Otto Kukucka. Režisér Moskalyk vytvořil špičkové psychologické drama z války a i kdyby Miroslava Součková/Emilka neřekla jediné slovo, hodnotil bych pěti hvězdičkami. Hraje očima, mimikou tváře, v níž se jí odrážejí všechny pocity. Vržena do nepřátelského prostředí, nakonec zvolna a postupně získává křehký citový vztah ke svému otčímovi. I Kukuck si po čase dívku oblíbí, nazývá ji téměř nezměněným jménem a chrání ji před zlobou své manželky. Touha po dítěti načas vítězí nad nacistickou ideologií. Vztah Emilky k němu mizí v okamžiku, kdy je dívka svědkyní vraždy vězně. Pak už jen hraje nebezpečnou hru, aby se jí - Kukačce, tedy Kukačkové - podařilo z temného lesa vyjít na světlo. ()
Skvělý film, dnes by se natočil daleko sugestivněji, zejména výběr přesné normy ideální Němky. Excelentní Oleg Tabakov který je legenda mezi herci byl ještě lépe předabován Petrem Kostkou, nebo Věra Galantíková perfektně Aliciju známou z filmu Dobří holubi se vracejí. Nyní k filmu, příběh známý z knih a skutečností více či méně, jak by jsme se chovali v surrealismu kdy mravní hodnoty byly zvráceny tak že i normální člověk se v práci ošklivil a toužil po něčem pěkném ,dokonalém a přitom se aktivně podílel zvrácenostech ovšem v režii NSDAP. ()