Kanec

Mne sa film celkom pačil, možno aj preto že to bolo ine ako všetky tie zvieracie horrory typu Alligator, Piranha natočene v 80. rokoch. Krvi si tu moc neužijeme, ale zase je to všetko moc pekne natočene, skvelá kamera- krásna Austrálska priroda, a aj český dabing sa myslim vydaril. Tak Vam ho môžem odporučat, nie len tým ktorý maju radi zabíjačky a knedlo vepro zeli.... (04.03.2009)

Kdyby si to udrželo úroveň prvních dvaceti minut, jednalo by se o jedno z nejčistokrevnějších zvířecích béček osmdesátkové trash éry. Práce se skutečně strašidelným prostředím je prostě vynikající a jde zde naplno vidět, že Mulcahy a hlavně Dean Semler se později stali v Hollywoodu poměrně respektovanou tvůrčí dvojkou. Také scény s kaňourem jsou veskrze povedené a napříč filmem nápadité (zabití v autě bych zařadil dokonce ke klenotům natural horror) a zpočátku potěší snaha o prosazení buranství a jatek alá Texaský masakr. Bohužel na scénu nastoupí idiotský mužský hrdina, scénář se ubírá nudnou vztahovou cestou a znásilňuje divákovu inteligenci každým činem i replikou dvojice nezajímavých buranů. Střih je často zmatený, což se projevuje hlavně v závěrečném boji s obludou, a tak zbývá na odiv jenom povedený soundtrack, vynalézavá kamera a samozřejmě prasátko, které nikdy nezačne působit vyloženě směšně. Spíše na 2*, ale za úvod a pár dobrých nápadů přilepším.. (18.01.2018)

V žánrové kolonce chybí komedie, protože když vám přerostlý divočák odtáhne půlku baráku i se zapnutou televizí, pak nezbývá než se smát. Špinavý film, kde sympatickou postavu aby člověk špendlíčkem z písku vyšťoural. Novinářka Wintersová (zde nesympatická Morrisová) se chová jako kráva, za což po právu zaplatí. Její muž (Harrison) je velkoměstský blb, který zakopne i o vlastní nohu. Tamější domorodci jsou burani, starý Cullen je zapšklý dědek prahnoucí jen po pomstě, a tak jedinou snesitelnou postavou zůstává Sarah (A. Whiteleyová). Divočina, prasata, továrna na maso, bahno, mouchy a krysy. Útok v autě slušný, jinak většina úmrtí vyžadovala od diváka dostatek fantazie. A kromě klokanů dojde i na dromedára! Kdysi se mi líbilo více.... hodnocení nechávám. (06.11.2018)

Zvířecí a monster horory mám velice rád, zvláště pak starší kousky. Takže jsem se po solidním Proie (2010) začal poohlížet po dalších „kančích“ filmech a pár jich našel. Tento kousek jsem viděl kdysi jako malý, ale moc jsem si ho nepamatoval. Proto když jsem na něj po letech zase narazil, byl pro mě „jasnou volbou“. O tom že jde o klasickou průměrnou osmdesátkovou podívanou nemůže být ani pochyb. Pokud člověk nebude čekat žádné zázraky, užije si tuto australskou podívanou tak jako já. Je však potřeba se oprostit od všech předsudků nad tím, že v celé své kráse, divočáka mockrát neuvidíme, takže se musíme spokojit většinou s jeho tlamou. Jak se později ukáže, byl to dobrý tah. Díky tomu měla atmosféra slušný náboj, který se postupem času pěkně stupňoval a to i zásluhou dvojici „retardovaných“ bratří. 60% (26.05.2013)

Na tento film opravdu pozor! Myslel jsem, že půjde o příjemný béčkový horror, kde bude obří kanec žrát a trhat lidi na kusy. Místo toho jsem dostal obrovskou porci nudy, film, kde se vůbec nic neděje, děj se vleče kdo ví kam, a vlastně to ani o břím dravém kanci není ... Celé to začíná spíš jako nějaký explotation, kdy mladá reportérka přijíždí do Austrálie natočit něco o masovém střílení zvířat, objeví se v místním baru, zavrtí zadkem, odjede z něj a má o průser naděláno. Parta vidláků ji chce znásilnit takhle pěkně přímo pod hvězdami uprostřed noci, ale kňour jim to překazí, oni instinktivně ujedou po prvním jeho zamručení a ona je zabita vepřem ve svém autě. Pak už je to jen nuda a zase nuda, člověk pořád čeká na oběvivšího se megakance, kterému se ale před kameru vůbec nechce a když už, tak ukáže jen ty svoje kelčáky a to je vše. V celku je kanec vidět asi jen 1 x a to tak na 5 vteřin ... Napětí absolutně žádné, finále naprosto typické. Mám horrory s obřími zvířaty rád, ale tohle je nejhorší, co jsem kdy viděl, fakt blbost. Musím pochválit jen výbornou vizuální stránku prostředí a atmosféru. (20.02.2009)