Proč nevěřit na zázraky

Tento príbeh z konca vojny sú vlastne osobné spomienky režiséra Antonína Mašu, ktorá sa odohrala tesne pred ukončením vojny v južných Čechách. Dedinčania povzbudený úspechom v Pražskom povstaní chystajú slávobránu pre vojska Červenej armády. Namiesto osloboditeľov sa v dedinke však objavujú ustupujúci Nemci. A nakoľko niekoľko mužov sa im postavilo na odpor, Nemci hrozia potrestaním pre celú dedinu. Osobným zážitkom chlapca, (v skutočnosti budúci režisér Máša) je výmena s ruským vojakom, keď svoj bicykel vymenil za koňa. A detského hrdinu na koni Nemci nakoniec zastrelia. A tu je taktiež zmena oproti sledovanému filmu. Tento film je veľmi zaujímavý tým, že vo filme sa nikto na nič nehrá. A keď niekto cítil potrebu ukazovať svoju odvahu, zle dopadol. Záver film kde Nemci chlapca na koni zastrelia, bol prepracovaný. Rozhodne ide o kvalitný film so zaujímavým pohľadom na vojnu. (17.06.2017)

Do 30. minuty dobré. Uvolněná atmosféra konce války. Zběh z rajchu se klidně prochází v parádním oblečení po vesnici a chystá se na svatbu. Prostě pohoda. Pak se to ale politicky zvrtne do absurdní bramboračky. Slavobrány pro rudou armádu, Němci prý ještě po kapitulaci vypalují a vyhlazují české vesnice. Střílí celé osady včetně žen a dětí. Milionová armáda ofáčovaných nácků táhne do rajchu, ale Macháčkova soukromá divize ještě vyvražďuje celé vesnice, jo???? Jen hnusný patok snažící se rozdmýchat uvadající nenávist mezi Čechy a Němci. Jedna rudá hvězda mezi voči prolhaným filmařům! (05.12.2020)

Taky jsem bohužel viděl pouze zkrácenou verzi. Zkraje film ani nevypadal na nějaký tragický konec, bylo tam i pár veselých a úsměvných okamžiků, ale postupně děj gradoval a napětí stoupalo. I tak byla smutná chvilka, kdy je chlapec Milda svědkem, jak hrstka Němců těsně před příchodem ruských vojáků na koni, zastřelí jeho oblíbenou kozu. Nakonec je jeho smutek vyvážen tím, že dostane darem koně. Myslím, že režisér Máša dal možnost v tomto filmu velkému množství známých herců a dobře udělal, zajímavý byl dabing malého chlapce v podání Aťky Janouškové a pana Jana Hartla namluvil pan Jan Hrušínský. (18.10.2016)

Také dávám hvězdu navíc, protože výsledný produkt není tak úplně dílem režiséra. Ale i tato "zparchanťělá verze" má své kvality. Cítím z toho ryzí upřímnost a místy i autobiografičnost. Máša také nepopíral, že čerpá z paměti své vesnice a ono je to na filmu sakra znát. A co na to Máša: "Ve střizně se musel změnit samotný syžet 100x schváleného scénáře. Dětský hrdina nesmí v závěru filmu zemřít (zastřelen Němci), naopak se musí šťastně usmívat vstříc radostným zítřkům. Dodnes se mi často zdává, jak hledám ve vyřazených záběrech ten optimistický úsměv a ne a ne ho najít....Zato od té doby vím, proč nevěřit na zázraky. A také už žádné nečekám."(Josef Fryš: Antonín Máša) (20.03.2012)

Film má být pouštěn v nezkrácené verzi a věřím, že by všichni hodnotící jakož i já dal o hvězdu navíc. Takhle to bylo až moc naivní a neuvěřitelné. Přesto to i tak působý docela děsivě hlavně závěr, kdy je celá vesnice držena na návsi a mají 30 minut na to se přiznat kdo střílel po němcích jinak celou vesnici postřílí a spálí. K tomu si hlavní esesák sedne před ně ke stolu a obědvá. Na vesničany přitom míří kulomet. Docela psycho. Kupodivu vesničani mlčí i když mezi sebou se dohadují. (pochybuji , že by všichni měli takovou kuráž se nechat postřílet aniž by se nezačali vzájemně obvinovat ,aby si zachránili život). Co pak následovalo bylo spíš dost nereálné. Přesto další zajímavý pohled na válku. (25.01.2010)