Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Alan Alda je čistý melancholik, ktorý strašné rád všetko rozoberá a nad všetkým hĺba a filozofuje. Všimol som si to pri každej časti MASHu, ktorú sám režíroval a to isté sa deje aj tu. U mňa tento jeho režisérsky pohľad vôbec nefunguje, aj keď ako herca ho mám naozaj veľmi rád. Nebyť toho úvodného rozoberania Pierceovho duševného stavu, pri ktorom som sa zúfalo nudil, mal by tento film 5*. Ďalej sa to našťastie pekne rozbehne a je so znova starý dobrý MASH. (28.10.2008)

Geniální, nesnášim, když nevím, jestli seriál bude čí nebude pokračovat. Tady to máte jasně napsány. Jsem tvrdej kedlub, ale tady jsem byl na měkko. To precizní jednotlivé rozloučení s každou postavou.......co je víc než geniální?? Je to jako s první láskou, žádná další nebude tak upřímná a hluboká. (21.11.2011)

Bohužel se v závěrečném díle projevila postupující slabina celého seriálu a každá hlavní postava tu musela dostat svůj sentimentální příběh. Celé to působí značně nesourodě, jako by slepili několik dílů, chybí nějaký nosný děj (kromě konce války) a vtip. Tvůrci tak propásli poslední šanci udělat klasický film, třeba i s nějakou novou postavou. Ony ale vůbec díly režírované Aldou byly všechny na jedno brdo. Samozřejmě, to dvacetiminutové loučení na konci každý s každým (a s diváky) si už seriál zasloužil. V půlce devadesátých let ten seriál pro mě hodně znamenal a tak i po téměř dvaceti letech (2014) to ve mě budí velké emoce. Nicméně ne tak velké, jako když zabili Henryho Blakea, parchanti. Pro mě jediný aspoň trochu srovnatelný závěrečný díl co do emocí je TNG. (10.01.2006)

Důstojné zakončení. Tak se to obvykle píšívá nebo písává? Většinou u seriálů, které měly svoji největší kvalitu někde uprostřed a pak už to jelo tak nějak setrvačností ke konci. To ale není případ MEŠE. Ten si svoji kvalitu udržel do poslední série, přesto (nebo právě proto) že trošinku zvážněl a místo neustálých žabomyších válek s Frankem, se okruh námětů poněkud rozšířil. Upřímně MASH miluju v obou jeho polohách. I tu humornější, i tu vážnější. Obě jsou totiž součástí i mě samotného. Každopádně kromě Simpsonových, je to seriál, který mě vždycky dokázal rozveselit a dokázal mě držet se nad vodou i v dnech, kdy mi nebylo zrovna do zpěvu. A to není vůbec málo. Díky za to. Všem tvůrcům. Protože tímto MASH přesáhl svoje hranice pouhého seriálu. Stejně jako zmiňovaní Simpsonovi. Oba se staly něčím mnohem víc. Staly se celosvětovým fenoménem napříč několika generacemi. To se moc seriálům nepodařilo. Těmhle dvěma ano. A poslední díl není rozhodně důstojným zakončením tohoto fenoménu. Je nádherným a moudrým rozloučením, plným emocí a smutku, ale i radosti z konce válečného šílení. A že tu není moc humoru? Není, a co? Jak už jsem napsal výš, tu vyhýbku seriál přehodil už trochu dřív. A myslím, že na trochu vážnější díl na konec mají tvůrci po těch 11ti letech báječné zábavy nezadatelné právo. Stejně jako Hawkey na svoje rupnutí v bedně. Charlesova anabáze s korejskými muzikanty hrajícími Mozarta, je jedna z nejemotivnějších z celého seriálu. A upřímně ta poslední dvouhodinovka zvážněla tím děním, tak nějak naprosto přirozeně, stejně jako třeba díl, kdy se loučil Henry, že mi to opravdu nepřišlo jakkoliv nepřirozené. A kdo tenhle seriál miluje a při posledním goodbye se zvedajícím se vrtulníkem nemá mokré oči, nejspíš se ještě s nikým nikdy neloučil...Ne, tohle opravdu není jen důstojné zakončení...Je to mnohem, mnohem víc než jen to... (30.01.2020)

Ačkoliv mnohé tenhle film zklamal, jelikož už to nebyl krátký a vtipný díl seriálu, ale předlouhé loučení, které nikdy veselé není, moc se mi líbil a dojal mě k slzám. Mé oblíbené herecké postavy, se kterými jsem toho tolik prožil, najednou dostaly realistickou tvář, plnou utrpení, smutku ale i štěstí a úlevy. Člověk se alespoň tady zamyslel nad válkou a lidech v ní. Moc krásný konec pro nejkrásnější seriál o nejošklivější věci, který jsem měl tu čest vidět. 95% (21.08.2010)