Nashledanou, sbohem a amen (S11E16)

Závěrečná epizoda, nebo tedy spíše film, tohohle kultovního seriálu skvěle shrnuje podstatu celého toho 11 let trvajícího kolotoče. Tenhle film jsem viděl teprve podruhé (prvně tak před 10, 12 lety), a bohužel jsem se zatím nedostal k oné plné, 3 hodinové verzi, nicméně nejsem si jist, jestli bych bez brilantního českého dabingu měl vůbec zájem. Každopádně ačkoliv mi první polovina filmu přišla dost odlišná od toho, na co jsem byl zvyklý u seriálu, v druhé polovině už jsem našel, co jsem hledal. Celý film je laděný do dost depresivní nálady, což jeho podstatu ještě umocňuje. Závěrečné minuty filmu pak vehnaly zvýšenou vlhkost do očí snad každého alespoň letmého fanouška MASHe. A při sledování těch záběrů je patrné, že slzy vyhrkly do očí nejednoho herce i přímo na placu. Přeci jen to byl seriál, který některé z nich doprovázel až 11 let. Není pochyb o tom, že pro ně to nebyla jen práce, ale že se stali součástí něčeho, co si zamilovali a jen těžce se s tím loučili. A to je taky ten důvod, proč si MASH zamilovalo i tolik lidí z řad diváků. (07.12.2018)

Důstojné zakončení. Tak se to obvykle píšívá nebo písává? Většinou u seriálů, které měly svoji největší kvalitu někde uprostřed a pak už to jelo tak nějak setrvačností ke konci. To ale není případ MEŠE. Ten si svoji kvalitu udržel do poslední série, přesto (nebo právě proto) že trošinku zvážněl a místo neustálých žabomyších válek s Frankem, se okruh námětů poněkud rozšířil. Upřímně MASH miluju v obou jeho polohách. I tu humornější, i tu vážnější. Obě jsou totiž součástí i mě samotného. Každopádně kromě Simpsonových, je to seriál, který mě vždycky dokázal rozveselit a dokázal mě držet se nad vodou i v dnech, kdy mi nebylo zrovna do zpěvu. A to není vůbec málo. Díky za to. Všem tvůrcům. Protože tímto MASH přesáhl svoje hranice pouhého seriálu. Stejně jako zmiňovaní Simpsonovi. Oba se staly něčím mnohem víc. Staly se celosvětovým fenoménem napříč několika generacemi. To se moc seriálům nepodařilo. Těmhle dvěma ano. A poslední díl není rozhodně důstojným zakončením tohoto fenoménu. Je nádherným a moudrým rozloučením, plným emocí a smutku, ale i radosti z konce válečného šílení. A že tu není moc humoru? Není, a co? Jak už jsem napsal výš, tu vyhýbku seriál přehodil už trochu dřív. A myslím, že na trochu vážnější díl na konec mají tvůrci po těch 11ti letech báječné zábavy nezadatelné právo. Stejně jako Hawkey na svoje rupnutí v bedně. Charlesova anabáze s korejskými muzikanty hrajícími Mozarta, je jedna z nejemotivnějších z celého seriálu. A upřímně ta poslední dvouhodinovka zvážněla tím děním, tak nějak naprosto přirozeně, stejně jako třeba díl, kdy se loučil Henry, že mi to opravdu nepřišlo jakkoliv nepřirozené. A kdo tenhle seriál miluje a při posledním goodbye se zvedajícím se vrtulníkem nemá mokré oči, nejspíš se ještě s nikým nikdy neloučil...Ne, tohle opravdu není jen důstojné zakončení...Je to mnohem, mnohem víc než jen to... (30.01.2020)

Bohužel se v závěrečném díle projevila postupující slabina celého seriálu a každá hlavní postava tu musela dostat svůj sentimentální příběh. Celé to působí značně nesourodě, jako by slepili několik dílů, chybí nějaký nosný děj (kromě konce války) a vtip. Tvůrci tak propásli poslední šanci udělat klasický film, třeba i s nějakou novou postavou. Ony ale vůbec díly režírované Aldou byly všechny na jedno brdo. Samozřejmě, to dvacetiminutové loučení na konci každý s každým (a s diváky) si už seriál zasloužil. V půlce devadesátých let ten seriál pro mě hodně znamenal a tak i po téměř dvaceti letech (2014) to ve mě budí velké emoce. Nicméně ne tak velké, jako když zabili Henryho Blakea, parchanti. Pro mě jediný aspoň trochu srovnatelný závěrečný díl co do emocí je TNG. (10.01.2006)

Film s najfantastickejšou možnou predohrou tvorivo naskladanou 106 a pol hodinami nepretržitého humoru, ľudskosti, malých aj veľkých zlostí aj radostí, ale aj osobných tragédií s tou najväčšou - masovou - na pozadí. To samo o sebe silne dojíma. O to silnejšie, že v závere tvorcovia nepoľavili a napísali a zohrali pre nás nádherný, zároveň intímny aj veľkolepý The end. Goodbye Howkeye. (01.02.2014)

Důstojné završení jednoho výborného seriálu; jako vždy se dočkáme vtipu i dojemných okamžiků (těch je tentokrát víc), akorát patetické závěrečné loučení působilo poněkud rozpačitě. Až příliš bylo znát, že se loučí především herci se seriálem, co je dlouhá léta živil... a vlastně mi to ani nevadilo, bylo to tím ještě autentičtější, jen to mohlo ke konci být o něco kratší;-). Seriál M*A*S*H běží v TV nejméně po šesté dokola, ale tento film se mi kupodivu podařilo vidět pouze jednou. Opakovanému skouknutí se bránit nebudu, jakkoliv seriál už dlouho ignoruju (2x mi to stačilo, nechci si ho neustálými reprízami nechat zprotivit). 81% (24.11.2009)