The Party and the Guests
A Report on the Party and Guests
Režie:
Jan NěmecKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Karel MarešHrají:
Helena Pejšková, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jan Klusák, Jiří Němec, Ivan Vyskočil, Dana Němcová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sedm lidí je pozváno na slavnostní hostinu k narozeninám jakéhosi papaláše. Hosté tvoří vlastně vzorek celé společnosti. Brzy začnou vycházet najevo nepříjemné paradoxy celé situace: účast na hostině je sice dobrovolná, avšak nelze ji odmítnout. Každý smí kdykoliv odejít, avšak odchod je považován za urážku hostitele. Počáteční přátelskou atmosféru brzy vystřídá napětí, nejistota a tušení nebezpečí. Kupodivu se většina hostů snaží mocenský nátlak a manipulaci přehlížet. Pouze jeden projeví morální úroveň a odejde. Na odpadlíka, který si dovolil odvrátit se od ostatních, je nakonec uspořádána štvanice… Symbolické podobenství o totalitní moci je dílem režiséra Jana Němce, avšak jeho autorství je nutno připsat i scenáristce a výtvarnici Ester Krumbachové, tehdejší Němcově životní partnerce. Závažný a divácky náročný snímek získal v roce 1966 zaslouženou přízeň filmové kritiky a patří mezi díla, která nelze v souvislosti s českou Novou vlnou pominout. Za normalizace film pochopitelně putoval do pomyslného trezoru. (Česká televize)
(více)Recenze (155)
Hluboce mrazivá sonda do československého režimu šedesátých let dvacátého století. Nejlépe pro mě vystihuje formu filmu sousloví absurdní, surrealistické podobenství, které Němec vycházeje ze svého špičkového scénáře (s podílem Ester Krumbachové) dotáhl k dokonalosti. V tomto snímku je vše a vydá za stovky hodin přednášek z historie komunismu. 5 hvězdiček. ()
Zajímalo by mě, kolik lidí (zejména těch, co tomu dali plný počet) by si dalo tuhle hodinovou torturu dobrovolně ještě jednou. Ve své době to mělo možná hodnotu, ale dnes to nemohu vnímat jinak, než jako nudnou snůšku blábolů. Nemluvě o tom, že většina lidí ve skupině je na pěst ještě než vůbec otevře hubu. ()
Intelektuálsky zarámovaná bublina zřejmých tezí a antitezí s humanisticko-filozofickými nuancemi, kterou deklamativně generují pozdější signatáři Anticharty na jedné straně a emigranti na druhé. Filmově nudné. ()
Film jsem viděl po delší době podruhé a tentokrát jsem se aspoň neztratil v ději, některé herecké výkony musím dokonce kvitovat (zvláště ten bláznivý Rudolf, rozšafný oslavenec v podání Ivana Vyskočila, ale i jednotlivé figurky té původní skupiny chystající se během pikniku na slavnost). Jinak ale vůbec nechápu, co tím chtěl autor říci, prostě klasická Ester Krumbachová a Jan Němec. Česká vlna šedesátých let mi prostě k srdci nepřirostla. ()
70% - Podobenství mají občas tu smůlu, že jsou až příliš zašifrovaná. Toto je ovšem průzračně čisté a jednoznačné, však se v něm tehdejší nejvyšší soudruh poznal. Mnozí komentátoři píší, že jim vadil ochotnický projev většiny (ne)herců. Já si naopak myslím, že to byl tvůrčí záměr, který měl zdůraznit plochost a pokryteckost slovních projevů účastníků, kdy mluví, protože v dané chvíli je žádoucí, aby mluvili, ale zároveň říkají jenom to, o čem jsou přesvědčeni, že chtějí druzí slyšet a co jim nemůže ublížit, hlavně nedat najevo žádný svůj názor. Pro mě osobně podal nejlepší výkon Jan Klusák v postavě šíleného Roberta, který však má téměř absolutní moc a taky ji dokáže využívat k naplnění svých zvrácených choutek. Jediný, koho se bojí a ke komu se poníženě lísá, je "nejvyšší" v taktéž výtečném podání dr. Ivana Vyskočila, do sebe zahleděný vládce, který se sice tváří jako milý a chápavý "strýček" a naoko kárá i "nezbedného" Roberta, ve skutečnosti je to však tyran, který nesnáší odpor a jiný názor a který Robertovy špatné vlastnosti bez skrupulí využívá k upevňování své moci. Je až neuvěřitelné, že podobnou situaci prožíváme i teď — místo Roberta si dosaďte jakéhosi Ovčáčka a místo "nejvyššího" jistého Zemana a je to jako přes kopírák. Konec je, jak už to u podobných filmů té doby bývá, poněkud ustřižený, otevřený. Pro mě mnohem stravitelnější než např. Démanty noci. ()
Oceňuji především výbornou "kafkovskou" sekvenci procesu. Fakt dost dobrý ()
Skvělé a především nadčasové. Film byl samozřejmě hlavně míněn jako jinotajná satira na tehdejší režim a dost možná i jeho konkrétní představitele (když už se v tom údajně poznal i ne zcela intelektuálně hemživý Antonín Novotný). Přesto si myslím, že je to stále platná umělecká fenomenologie praktik, jimiž si blbost uzurpuje vládu nad lidmi, a ti nemají dost chytrosti, bystré reakce a odvahy, aby prokoukli, včas se ohradili anebo bojovali. Pokud máte pocit, že se to týká jen bolševiků - vy jste nikdy nebyli na podnikovém večírku nebo výroční poradě? ()
Mrazivé podobenství o mechanismech totalitního režimu, jeho způsobech manipulace, zastrašování a oblbování stáda. Množství symbolů a náznaků z něj dneska dělá trochu příliš intelektuální podívanou, ale atmosféra tísnivé nejistoty a nepostřehnutelného nátlaku je navozená skvěle. ()
O spoločnosti v systéme, ktorý už, dúfajme, nadobro pominul. Film s výstižným správaním typových figúrok na pozadí absurdných situácií. Pasivita, riťolezectvo, vylúčenie. Podobenstvo v popise je úplne výstižné. Je tu plno symbolov a odkazov, ktoré sa usilujú zakryť pravú podstatu filmu. Ako divák neznalý doby sa musím priznať, že som mnohé veci nepochopil. Raz darmo, kamuflovať sa vtedy muselo. Toľko ešte o tej dobe viem. ()
Přišla jsem, viděla jsem, nechápu, odcházím. ()
Herecké výkony dobré, ale jinak tento počin není mým šálkem kávy ani v nejmenším. 48% ()
Jasný trezorový film plný podobenství a černé grotesky. V šedesátých letech se u nás točily takovéto filmy, ne každému byly srozumitelné. ()
Doteďka nechápu, co to mělo znamenat a o čem to bylo. Ale jednu věc vím jistě - nudil jsem se. To vám asi moc neřekne, ale fakt nevím, co napsat k filmu, který je "o slavnosti a" přítomných "hostech", kde se vedou, mi nic neříkající, dialogy, o kterých celý film prakticky je.... ()
legračně podivné, hravě ucourané, podobenství tragikomické. ()
Nedokážu si dost dobře představit lepšího představitele Rudolfa než Jana Klusáka - perfektně vlezlej, rozšafně slizkej, žoviální vtěrka, brr fuj a zároveň tleskám. Vše zarámováno nenuceným hereckým výkonem kouzelného dědečka hříbečka - pana profesora Ivana Vyskočila, člověka velmi důstojného vzezření, avšak s nepotlačitelnými sklony k lotrovinám a recesím. Podobenství je velmi srozumitelné, člověk ale na to musí být naladěný, jednou jsem vypl s tím, že je to nějaká filmová manýra, napodruhé už jsem si to rozkošnicky vychutnal. A proč se to prezidenta Novotného dotklo, kvůli čemu, podle čeho poznal, že se má urazit zrovna on? Nepochopil jsem. ()
Mrazivá alegorie na totalitní "komunistický" režim? Režisér Němec má dodnes naučenou repliku, že to nemá s politikou nic společného. Pak by ale všechny tyhle nadšené ovace ztrácely smysl, ne? Spíše než mrazivou alegorii vidím nepříjemného upištěného a ukecaného Vyskočila (skladatele Klusáka též), kterému by z tohoto zřízení brzo utekli i hlídači. Pak skupinku ochotníků, neherců a komprazistů a nákladné dekorace a nesmyslné obleky uprostřed lesa, na kterých se opět vyřádila Krumbachová. A tak za "dělnické" peníze mohl vzniknout experiment, který tvrdě tepe zlou dobu, ve které prý všichni nemají jinou starost, než chytat zběha. A fízl, který si s dětskou radostí vzpomene, že má dokonce i psa, kterého samozřejmě použije, aby mrazivost byla dokonalá. A kavárníci se rozplývají. Aktualizace 2024: Tísnivá atmosféra šikany, pohrdání, posměchu a strachu. Zednářská symbolika: 23:58 – začátek skryté ruky, 25:08 – konec skryté ruky. Celkem skrytá ruka 70 vteřin. Možná nejdelší skrytá ruka v českém filmu svědčí o velkém významu tohoto podobenství pro klub a napovídá, jak a kde mohli vzít na takovou nákladnou slátaninu prachy. Skrytá ruka = pocta antikristu. Zachariáš 11:17 Běda mému bezcennému pastýři, který opouští stádo, meč na paži a na pravém oku! Jeho paže bude zcela uschlá a jeho pravé oko bude zcela zatemněno. ()
"Vy byste měl mít víc sebekázně, u muž je taková věc zapotřebí!" Podobenství jsou vždycky divná. Takže záleží na tom, zda je pochopíte nebo zkousnete. Tohle já nezkousnul. ()
55th KVIFF ()
Dokonalé absurdní divadlo... akorát je dnes možná trošku na škodu, že je (jakože alegorie) příliš ukotvené v těch 60. letech... ovšem především Vyskočil & Klusák jsou úžasní, dialogy geniálně nesmyslné (neoceníte, pokud vám smysl pro absurdno zakrněl už v druhém trimestru; mně se vyvinul hypertrofovaný:))... řeč už ztratila význam a jediný rozumný(?) raději mlčí... ()
Možná v roce 1966 to bylo něco!!Hledala se každá narážka na režim.. ve všem. Dnes jsem film protrpěla do konce ,abych v něm hledala jeho úspěšnost. Škoda času !! ()