The Party and the Guests
A Report on the Party and Guests
Režie:
Jan NěmecKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Karel MarešHrají:
Helena Pejšková, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jan Klusák, Jiří Němec, Ivan Vyskočil, Dana Němcová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sedm lidí je pozváno na slavnostní hostinu k narozeninám jakéhosi papaláše. Hosté tvoří vlastně vzorek celé společnosti. Brzy začnou vycházet najevo nepříjemné paradoxy celé situace: účast na hostině je sice dobrovolná, avšak nelze ji odmítnout. Každý smí kdykoliv odejít, avšak odchod je považován za urážku hostitele. Počáteční přátelskou atmosféru brzy vystřídá napětí, nejistota a tušení nebezpečí. Kupodivu se většina hostů snaží mocenský nátlak a manipulaci přehlížet. Pouze jeden projeví morální úroveň a odejde. Na odpadlíka, který si dovolil odvrátit se od ostatních, je nakonec uspořádána štvanice… Symbolické podobenství o totalitní moci je dílem režiséra Jana Němce, avšak jeho autorství je nutno připsat i scenáristce a výtvarnici Ester Krumbachové, tehdejší Němcově životní partnerce. Závažný a divácky náročný snímek získal v roce 1966 zaslouženou přízeň filmové kritiky a patří mezi díla, která nelze v souvislosti s českou Novou vlnou pominout. Za normalizace film pochopitelně putoval do pomyslného trezoru. (Česká televize)
(více)Recenze (155)
Československá nová vlna není můj šálek kávy. Nedokážu se bavit, jenom se hrozně stydím a trpím. Ester Krumbachová a její výtvarné vidění mi ale znovu udělalo radost. ()
I když se může člověk snažit sebevíc, aby se jen bavil povedenou letní taškařicí, nedokáže se ubránit nepříjemným pocitům a sklouzávat myšlenkami k druhé stránce filmu. Tam pak objevuje stále další skryté významy a vyrůstá před ním obraz, na nějž už naštěstí může jen vzpomínat. O tomto filmu jsem předtím nikdy neslyšel a jsem rád, že má celkem dost hodnocení, protože se jedná o opravdu vynikajíci záležitost. ()
Mrazivy film a neprijemne alegoricky odraz jiste doby. Minimalne pro ty, kteri se ztotoznuji s Hostem, ktery odesel. ()
Moc mě to nebavilo, můj dojem +/- vystihl v komentáři Jazzzz. ()
"Němcova tvorba je osobitou syntézou třech sugescí - surrealismu, Kafky a Dostojevského" (oficiální text distributora) - prdlajs. Kafka dejme tomu, surrealismu ždibíček a co má s Němcovými filmy společného Dostojevskij, netuším. Zato je v nich přítomno mnoho nesmyslných dialogů či monologů, prkenného herectví a okázalé vyumělkovanosti. Tento film není výjimkou. Nelíbí. ()
Zvláštní je, jak některá podobenství začínají v podstatě velmi nenápadně…třeba jako vtip, jako odraz špatné nálady ze slavnosti, pokažené odchodem jednoho hosta… jak se některé dialogy skládají z tříště nesouvisejících vět, často naprosto prázdných, které ale přesto dostatečně charakterizují jednotlivé postavy…síla jednoduchosti, která nepřesvědčuje, neútočí, jenom je. ()
Herecká výkon Jana Klusáka budu z hlavy dostávat hodně dlouho. ()
Nejsem si úplně jistý, jestli jsem všechno, co se v té hodince a něco odehrálo, pochopil, ale jsem si jistý, že mě to pořád nutilo přemýšlet a hledat interpretaci. Našel jsem tam podobenství o tom, jaké postoje může člověk zaujmout vůči despotické nadvládě a pokrytectví. Nejlépe dopadne ten, kdo maže med kolem huby nebo naopak kdo, jak se říká, drží hubu a krok. Odpor bude po zásluze potrestán. Ale nejvíc dokáže despoty rozčílit, když se člověk odmítne na jejich pokryteckých akcích podílet svou účastí. Vůbec se nedivím, že v tom našel Novotný (a myslím, že nejen on) urážku svého majestátu. Jan Němec si zaslouží velký respekt za to, že se v roce 1966 nebál natočit film, který by tehdejší zřízení ukazoval v jeho donebevolající absurdnosti, zrůdnosti a pokrytectví. ()
Geniální...Tehdy i teď... ()
Ja na tyhle sedesatkovy podobenstvi nejsem. Asi dokazu pochopit o co jim slo, ale me to proste nebavi. ()
Pocitově to mám za 70%, rozumově maximálně za 50. Říká se “hloupého trkni”. Potřeboval bych pořádnou šlupku, abych pobral, co tím chtěl Jan Němec tehdy říct. Ten jinotaj je tu příliš umně skryt. Mohl bych se nad ním rozplývat, bylo by to ale jako chválit císařovy nové šaty. ()
Asi nejvíc mě zaujal Jan Klusák, pak ještě Karel Mareš. Podobenství od Jana Němce, od kterého jsem kdysi viděl 'Démanty noci', které si ale příliš nepamatuju. Nicméně, tyhle realitou podivná podobenství, správně zmiňované, až kafkovské, jsou zajímavým odrazem reality, zároveň asi i cíleně ale zároveň skrytě útočící, připomnělo mi to do jisté míry i Vláčila, tou náladou. Krátká záležitost, která umí upoutat pozornost a svého času měla asi dost jinou razanci. ()
Znepokojijící, atmosférické,mnou nepochopené-prostě Němec a filmová nová vlna jak poleno. ()
Nádherná podívaná, která dýchá tou nejoduševnělejší českou tvorbou 60. let. Není divu, že se jednalo o velmi oblíbený film Václava Havla... ()
Pro současného diváka bude tento film asi už jen nepříliš srozumitelnou alegorií kritizující někdejší, již poměrně dávné politické poměry. Nyní máme jiné poměry a jiné problémy a dnešní pocity nesvobody, tísně a strachu jsou jiné, než byly ty tehdejší. Proto je těžké s tímto filmem pocitově rezonovat. Ryze archivní záležitost. ()
Ty dialogy mi ze začátku připadaly strašně umělé, ale pak jsem si zvyknul. Ve finále super film. ()
Film mi bol protivný od začiatku až do konca, vadilo mi v ňom skoro všetko. Prázdne tliachanie o hlúpostiach, nesympatické postavy, niektoré "iba" švihnuté, niektoré doslova debilné. Keďže celý film pôsobí hlúpo a navyše herci sú drevení, nejaké skryté politické posolstvo mi môže byť ukradnuté (to u mňa môže fungovať len ako nadstavba inak výborného filmu a nie ako jediná podstata filmu). Film mi svojim štýlom pripomína Hoří, má panenko (aj keď ten je kvalitou niekde inde), čo je jediný Formanov film, ktorému nedokážem prísť na chuť. Ďalší výrazne nadhodnotený film iba z toho titulu, že bol trezorový a protikomunistický. Potvrdzujú mi to mnohé komentáre, ktoré vyjadrujú sklamanie z filmu a napriek tomu používatelia dávajú vysoké hodnotenia. ()
-zhasněmež- ()
ABSOLUTNO, část druhá. ()
Když to viděli soudruzi museli se zděsit, jelikož to pro ně muselo být, jako kdyby se koukli do právě vyleštěného zrcadla na své "proletářské" ksichty. ()