Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Jakou dobu byste chtěli zažít, kdybyste měli tu možnost? Před tuto otázku je postaven Victor, když od svého syna dostane dárkový poukaz agentury Time Travelers. Ta s pomocí filmových kulis a herců dokáže zinscenovat jakoukoli epochu a zprostředkovat svým klientům setkání se slavnými osobnostmi dějin dle jejich přání. Zatímco jiní zákazníci se chtějí podívat na dvůr Ludvíka XVI. či povečeřet s Hitlerem, Victor touží vrátit se do nespoutaných sedmdesátých let a ještě jednou prožít první rande se svou ženou – dobu, kdy v něm dokázala vidět víc než jen nudného páprdu v pruhovaném pyžamu. Chytrá a zábavná love story vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky. Je to potřeba k tomu, abychom se znovu zamilovali? (Aerofilms)

(více)

Videa (7)

Trailer 4

Recenze (126)

Fr 

všechny recenze uživatele

„KOHO BYSTE CHTĚL PŘEDSTAVOVAT?“ … „SÁM SEBE...“ /// Když máte dojem, že vám okolní svět nerozumí, protože vy nerozumíte jemu, není na škodu vydat se tam, kde je všechno v pořádku - byť by to bylo o padesát let zpátky… Firma na zážitky (lidi nevědí co by roupama a s penězi dělali) a dinosaurus Daniel Auteuil, nostalgicky vzpomínající na setkání s manželkou. Hodně zajímavý… Nejen příběh, ale to prostředí s atmosférou „smutného starého muže“, prolínající se s ukázkami „zázitků“, pokrokovou Fanny Ardant a jejich dialogů, ale také monologů ostatních. Vyklube se z toho romantika pro starší a pokročilý… takže za mě – fajn! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, kolik by asi tak stálo bejt mladej. Aspoň tři dny. 2.) Hledám nápad k podnikání. 3.) Thx za titule „Grepissimo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Na můj vkus příliš nervózní film mě zanechal na rozpacích. 1)  Cestování časem jako námět filmu beru, ale fiktivní realita, o níž všichni vědí, že je fiktivní (chvílemi si z toho dělají i legraci) mě prostě neuspokojuje._____ 2)  Dost se vidím ve starém Victorovi, i když mobil mám a používám. Ale tu jeho hajtru bych odstřelil na první dobrou. ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

Staří bílí Francouzi dokáží jako málokdo vlastně zhmotnit svou melancholii po starých časech do prostoru, kterým je typická zakouřená kavárna s výlohou ve které se dá strávit celý den a je pozorovat okolí. Z té sledovali revoluce, proměny společnosti i elit, z té si vytvořili svůj iluzorní safe space, ve kterém mohli celé dny sedět v koutě a předstírat, že tvoří, případně přemýšlí o něčem velkém a přelomovém. Pak jednoho dne se najednou museli zvednout a jít s každou cigaretou ven, potom zjistili, že z kavárny se stalo vlastně wellness bistro s wifinou a nakonec jim došlo, že jim je vlastně přes šedesát a nemají místo, kde by mohli dožít ve společenském ruchu. La Belle Époque se zpočátku tváří, že je o tom, nakolik jsme schopni přijmout iluzi za realitu jen proto, abychom měli možnost se vrátit do časů mládí, čímž v zásadě i komentuje proč se tak rádi schováváme do filmů ze 60. a 70. let, nicméně ve výsledku v trendu současné francouzské komedie nabízí jako jediné východisko přizpůsobení se současnosti, znázorněnému zde protagonistou, který si v metru otevře apple počítač nebo v open space produkční firmě svého syna hraje ping-pong s nějakou z tamních krys. Naštěstí se film nezvrhne do jednostranného povýšeného kázání, protože úhlů pohledu je ve filmu více a aby se došlo ke šťastnému finále, musí nastat nějaký všeobecný kompromis. Což se zde podaří naštěstí bez toho, aby se kterákoli postava zde musela úplně popřít. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Jednoduchá myšlenka s obrovským potenciálem pro filmové zpracování. Přitom po prvních asi patnácti minutách filmu jsem měl velmi blízko k tomu, abych tuto autorskou vizi nedokoukal. Postavy mi připadaly protivné a afektované...velmi vzdálené svěží ležérnosti klasiků starých francouzských komedií. Jenže ... . Bedos klame tělem a pod rouškou nepříliš vtipné komedie servíruje příběh o odcizení dvou lidí a o způsobech, jakými se snaží vypořádat se stářím a prázdným místem v srdci. Taky trochu zahrozí, že: usnouti v manželství na vavřínech, parohy opatřiti jest si snadno. Zvláště pak ve Francii, která by je snad měla mít ve státním znaku. Victor sice nezvolil cestu, kterou bych se vydal já, ale já nejsem fromantik. Přesto se ke mě spousta emocí a myšlenek dostala a prostřední část filmu jsem si vysloveně užíval. Příznávám, bylo to i díky Dorii Tillier, která mi připoměla, že Francouzky byly odjakživa ozdobou evropského filmu. Nemůžu říct, že by Bedos ten obrovský potenciál námětu vytěžil, ale rozhodně použil ingredience evropské, resp. francouzské a namíchal odlehčené drama s velmi přesvědčivými hereckými výkony. Typická francouzská komedie je podle mě už dlouho pryč, ale francouzská kinematografie žije a daří se jí moc dobře. ()

TheSpearCZ 

všechny recenze uživatele

Přesně tenhle typ filmů Francie umí nejlépe ze všech. Velice originální nápad, kdy se člověk může přenést do kterékoliv doby, kterou si jen umane je výborný, až geniální, obzvlášť pokud si postarší výtvarník, kterému už nikdo v moderních časech nerozumí vybere dobu, kdy poprvé potkal svou ženu. Atmosféra je nepopsatelně kouzelná, herecké výkony tu jsou dokonalé (stejně tak jako Doria Tillier v tomhle snímku, wow), navíc to hraje všemi barvami - je to v určitých momentech vtipné, smutné, romantické a převážně emocionální a ve výsledku to má i něco do sebe. Krásně se na to koukalo. Lepší 4* ()

Galerie (20)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo od 25. září do 28. listopadu 2018 v Île-de-France, zejména v Asnières-sur-Seine (Hauts-de-Seine), ve čtvrti La Défense a v Paříži. Interiérové ​​scény vznikaly v kinematografických studiích v Saint-Ouen (Seine-Saint-Denis). (bianci)
  • Hrdina filmu Victor (Daniel Auteuil) se ocitne zpět v roce 1974. Když se spolu se svou budoucí ženou (Doria Tillier) v roce 1974 ocitnou na hippie večírku a ona tančí na stole, zazní skladba od dua Baccara „Yes sir, I can boogie“. Tato skladba byla však nahraná až v roce 1976, a na desce vyšla dokonce až v roce 1977. (bubun)
  • Na hippie večírku v roce 1974 je v několika záběrech vidět lahvové pivo Pilsner Urquell. (honza.kuzel)

Související novinky

PF 2020

PF 2020

31.12.2019

Tak Le Mans ’66 nakonec v celkovém hodnocení uživatelů ČSFD.cz porazil i oceňovaného Jokera. Není to zas až tak překvapivé, jedná se přeci jen o pozitivnější film, a to máme rádi. Což dokazuje i… (více)

Reklama

Reklama