Reklama

Reklama

Jakou dobu byste chtěli zažít, kdybyste měli tu možnost? Před tuto otázku je postaven Victor, když od svého syna dostane dárkový poukaz agentury Time Travelers. Ta s pomocí filmových kulis a herců dokáže zinscenovat jakoukoli epochu a zprostředkovat svým klientům setkání se slavnými osobnostmi dějin dle jejich přání. Zatímco jiní zákazníci se chtějí podívat na dvůr Ludvíka XVI. či povečeřet s Hitlerem, Victor touží vrátit se do nespoutaných sedmdesátých let a ještě jednou prožít první rande se svou ženou – dobu, kdy v něm dokázala vidět víc než jen nudného páprdu v pruhovaném pyžamu. Chytrá a zábavná love story vypráví o tom, co by se mohlo stát, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky. Je to potřeba k tomu, abychom se znovu zamilovali? (Aerofilms)

(více)

Recenze (93)

Gemini 

všechny recenze uživatele

V jedné trampské písni se zpívá "pohádko mládí, mějme se rádi, šťasten ten kdo je mlád". Včera jsem se svou drahou ženou byl na Tenkrát Podruhé poprvé, a je to velmi podařená záležitost o tom, že na štěstí není potřeba být mlád, i když někdy to s tím mětím rád (in your face, češtino:)) je po desetiletích soužití těžké. Ano, je to trochu moc růžově zakončené, ale to, jakými cestami se vztahy v průběhu let ubírají, je tam zachycené úžasně. Stejně jako to, že nikdo není stoprocentní klaďas, a v čase se jeho "kvality" mění. Nádavkem k tomu je to i příběh muže, kterému všechny ty VR helmy, online platformy, navigace a podobné ptákoviny lezou krkem. A taky příběh vášnivého italského (dnes by se možná řeklo toxického:P) vztahu krapet šáhlého režiséra a jeho múzy:) Herecké výkony excelentní (aby ne), navíc jak víme, všechny pěkné Francouzky - těch asi dvacet:) - jsou u filmu (Doria Tillier, OMG). K tomu skvělá hudba z přelomu 60. a 70. let (ale ne, není to jako Tarantinovka...). No a humor v mnoha podobách - verbální, vizuální, situační, laskavý, ironický, černý, prostě skvělé. Vřele doporučuji zejména dlouhodobě zadaným:) A těm, kdo se chtějí smát hipsterům:D I když, jestli je pravda, že v Cannes to mělo osmiminutové standing ovations, tak je to poněkud přehnané... 80% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ach tohle byla živá voda do žil, protože Francouzi ještě nezapoměli točit filmy s duší ve kterých člověk slyší tlukot lidskýho srdce a ještě to pořád umí zabalit do nádhernýho, originálního příběhu. Tohle je filmová Francie, kterou jsem před mnoha a mnoha lety zamiloval. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„KOHO BYSTE CHTĚL PŘEDSTAVOVAT?“ … „SÁM SEBE...“ /// Když máte dojem, že vám okolní svět nerozumí, protože vy nerozumíte jemu, není na škodu vydat se tam, kde je všechno v pořádku - byť by to bylo o padesát let zpátky… Firma na zážitky (lidi nevědí co by roupama a s penězi dělali) a dinosaurus Daniel Auteuil, nostalgicky vzpomínající na setkání s manželkou. Hodně zajímavý… Nejen příběh, ale to prostředí s atmosférou „smutného starého muže“, prolínající se s ukázkami „zázitků“, pokrokovou Fanny Ardant a jejich dialogů, ale také monologů ostatních. Vyklube se z toho romantika pro starší a pokročilý… takže za mě – fajn! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, kolik by asi tak stálo bejt mladej. Aspoň tři dny. 2.) Hledám nápad k podnikání. 3.) Thx za titule „Grepissimo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Krásná, dojemná a originální Francie. Daniel Auteuil dostane dárkový poukaz od agentury, která dokáže klienta přenést do jakéhokoliv historického období a umožní mu setkat se s jakoukolvi osobností. Hlavní hrdina si řekne, že by rád prožil znova své první rande se svou ženou v 70. letech. Francouzi opět velmi originální a kreativní, humor byl sice krotší, ale za to skvělé herecké výkony (Doria Tillier vynikající!!), kouzelná atmosféra a slušná dávka emocí. Hezky se na film kouká. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí>Ne. 7/10. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Ne že bych se tak miloval, ale v té době nebylo tak špatné být mnou." Bylo to originální, hravý a patrně vhodný pro nás, kteří o roce 1974 nemáme jen teoretický informace. Po desítkách let manželství mě to donutilo hledat bod, do kterýho bych se chtěl znovu podívat a ... já ho nenašel. Někde je chyba. Určitě ve mně, v tom se moje žena s nespokojenou Marianne určitě shodnou. A já se zase shodnu s rezignovaným Victorem, že útěk do hry s jedinečnou Margot je skvělej nápad. Užil jsem si to a zalitoval, že je to jenom film. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Když vám vyraší šediny a vrásky už nejdou přehlédnout, technologie vám ukradnou obživu a zvítězí pocit, že světu kolem sebe přestáváte rozumět, začnete se v myšlenkách vracet do doby mládí, kdy manželka ještě nespala s vaším přítelem a nedávala najevo, že pro ni představujete zátěž a nejraději by vás vykopla z bytu. Do doby, kdy vás ještě nesužovaly obavy a budoucnost vypadala skvěle. Jaká bude vaše reakce na nabídku stát se někým jiným nebo se vrátít do libovolné minulosti? Ne, nebojte se, nejde o sci-fi a nebudete cestovat časem. Jde jen o šikovný komerční projekt, kde vám filmové studio a parta herců zprostředkuje setkání s vaším oživlým snem. Třeba i s vaší životní láskou (zvládnou přece i mnohem těžší kousky). Snímek disponuje vším, co má divácky úspěšný a obsahově kvalitní film mít. Chytrý neokoukaný nápad, výborný scénář i skvělé obsazení. Stará garda v čele s Auteuilem a Fanny Ardantovou si hraní labužnicky užívá a jejich generačně mladší kolegové se nenechávají zahanbit. Tenkrát podruhé je hravá romantická komedie a zároveň příběh zasazený do filmařského prostředí, kde scénárista a režisér je bůh a jeho přání (málem) zákonem. Doria Tillier dokazuje, že zásoba pohledných, charismatických a talentovaných hereček je ve Francii prakticky nevyčerpatelná. Celkový dojem: 90 %. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Lˈamour. Cœur. Esprit. V Bedosově Hledání ztraceného času je vše na pravém místě. Scéna, kdy Marianne vyhazuje Victora z domu, je ve svém břitkém cynismu a přijímání údělu naprosto dokonalá. Variace Fincherovy Hry pro ty, co mají rádi nostalgii, ale zároveň ví, že nejdůležitější je TEĎ, protože na počátku všeho je akce.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„A víš ty co? Odcházím. Marianne, já odcházím! Přísahám ti, že odejdu!“ - „A já na to čekám!“ Jenže aby se opravdu nedočkala…Když nestíháte tuhle dobu, která vás bytostně štve, stejně jako váš úspěšný syn a manželka odmítající zestárnout, už to na moc radosti nevypadá. Ale co když se naskytne možnost zažít znovu dobu, ve které jste byli šťastní? Dlouho (téměř celou první půl hodinu) jsem se na film nedokázal tak úplně správně naladit. Ale od chvíle, kdy jsme se s hlavním hrdinou konečně přesunuli do 70. let, začalo mě to bavit, každou minutou čím dál více. Ne snad proto, že by byl snímek tak vtipný, vlastně těch dialogových výměn, které by mě dokázaly upřímně rozesmát, bylo jak šafránu. Film mi ovšem vytvořil moc příjemnou, uvolněnou a úsměvnou atmosféru, kterou mě bavilo nasávat každým okamžikem, tím spíš, když se zaměřil na sympaťáka Auteuila a okouzlující Tillier. A divákovi je sice jasné, jak to skončí, přesto se mě ta poslední scéna v kavárně, tak smutně krásná a všeříkající, dokázala emocionálně dotknout. Celkově dám slušné 4*. ()

Eliott 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem něco uplně jiného, ale tak jako tak to nebylo nic extra. Průměrná romantická komedie s neobyčejnou zápletkou i když tak všední. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Když já zkrátka tyhle filmy, v nichž se někdo dostane do doby, kterou má rád, miluju. A Daniela taky. Takže jsem si mírně sentimentální snímek užila naplno. Pohladil mě po duši, udělal mi radost a konstatuji, že ta doba opravdu byla krásná. ()

Marze

všechny recenze uživatele

Film bez sponzorský výrobků, to je u nás nevídané. Pro mě vynikající výchozí nápad. Nostalgický výtvarník si objedná výlet do časů, kdy svou nynější nevěrnou manželku poprvé potkal, kdy nezvonily mobily a všude se smělo kouřit. Jeho žena projde ve filmu docela zábavnou proměnou. Na scéně se vystřídají další klienti agentury, ať si objednali setkání s Hitlerem či s vlastním zemřelým otcem. Trochu lacině vyzní znovunalezení inspirace již rezignovaně vyhaslého umělce. Trochu mi vadilo, že postavy dle tradice francouzské komedie nepřestanou žvanit. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Polovica úspechu je v dvojici Daniel Auteuil a Fanny Ardant, ale to sa tak nejak čakalo. Bez tej druhej polovice, totiž predovšetkým scenára a nakoniec aj réžie by ale ich snaha bola zbytočná. Reality show, ktorá nám implicitne dáva pocítiť, že aj veľká časť našich životov je iba pretvárka a sny stále zostávajú iba snami a "s nami", ale tejto dramedy dáva temnejšie kontúry. Určite nie je zanedbateľné, že to celé ubehne rýchlo ako voda, respektíve tak rýchlo, ako niekomu, či väčšine, celý život. Možno aj vďaka podobným filmom sa ale rozhodnete občas zastaviť a skúsiť prežiť okamžik nie spred tridsiatich rokov, ale práve ten najdôležitejší, a to prítomný. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Spočiatku je všetko chaotické a množstvo postáv to znásobuje, akonáhle však príde k samotnej myšlienke filmu, všetko sa vyjasní. Ako inak, francúzi sú opäť originálni, filmu vtisli pôvab aj iskru. Možno mali trochu viacej zapojiť do práce aj strihača... ()

classic 

všechny recenze uživatele

„Dobré časy” sú už nenávratne preč, teda minimálne, čo sa Victora Drumonda týka. Tento starší, prešedivený pánko má už dobre po šesťdesiatke, k tomu je asi pod papučou manželky Marianne, ktorá ho dokonca ešte i z bytu vyhodila, skrátka absolútne im to neklape, a tak vlastne, čo teraz so životom ? Ďalší bonus sa skrýva pod podvádzaním z jej strany, čiže rovno môže ísť skočiť pod TGV, čiže smrť bude strašne rýchla a bezbolestná, či snáď nakoniec vôbec nie... ? Nedovolím si ho považovať za šialeného samovraha, pretože má jednak veľmi veľký talent na kreslenie, ktoré čochvíľa i zúžitkuje, ale trochu netradične, a predsa zaujímavo. Totiž, jestvuje agentúra: „Cestovanie v čase” , ktorá sa priam špecializuje na sprostredkovania "historických večierkov" , doslova na vlastnej koži. Dokážu naprosto realisticky navodiť danú dobu, na akú si snobská myseľ čo by len pomyslí a priplatí si, trebárs povečerať so samotným Adolfom Hitlerom, ak chcete, t. j. v rôznych ateliéroch, či zapožičaných interiéroch, vám typickým, filmovým spôsobom zinscenujú výpravu, kostýmy a samých hercov, či aj komparzistov, bez ktorých by sa to sotva zaobišlo, keď na všetko tiež dohliada bystré oko režiséra zo zvukového štúdia, je to taký mix divadelného javiska a skrytých kamier. Je to väčšinou statická scéna, ktorá je ale dopredu poriadne pripravená a nacvičená, viď poznámky vyššie. Jednoducho celá ožíva. Ok, je načase konečne prejsť ku Victorovi. Áno, aj on si objedná služby tejto dejepisnej agentúry, ale dokážete uhádnuť, kam sa chce ísť pozrieť... ? Menšia pauza... V poriadku, prezradím vám to, lebo nemám ani na výber: Viktor sa rázne rozhodne, že si chce opäť pripomenúť staré, « dobré časy » , keď prvýkrát stretol Marianne, čo bolo 16. mája 1974, čiže presúvame sa do retro obdobia. Už som spomínal, že je vynikajúci kreslič, a tak tým pádom kreslí samé » storyboardy « , ktoré putujú rovno do réžie k režisérovi Antoineovi, ktorý obsadí hlavnú herečku Margot. Na základe toho je úplne každá sekvencia maximálne hodnoverná, každý presne vie, čo má v daný moment urobiť a povedať. Ale čo v takom prípade, ak sa Victor nebodaj zamiluje do herečky, ktorá "stelesňuje" jeho budúcu ženu za mladých liet ? Vykľučkuje z tejto trápnej situácie, pokiaľ sa ešte vôbec dá ? Existuje možnosť návratu do normálu ? / Francúzi sa snažia byť strašne cool, čiže si často vypomáhajú šťavnato-okysličeným, pôvodným, Bedosovým scenárom bez servítky, áno, je ostrý, ako žiletky Astra Platinum ! Taktiež sa trochu vnucujú anglickými pesničkami, čo bolo miestami už otravné. No na druhej strane - vychválim šikovnú výpravu Stéphane Rozenbaum, ocenenú prestížnym Césarom, ktorá je neuveriteľne nápaditá, interesantná a rozmanitá + kostýmy a masky. Hereckí veteráni Daniel Auteuil a Fanny Ardant, sú univerzálni, najmä Danči má o niečo viac priestoru, než kolegyňa, že i ona je na málo hereckej ploche naozaj omračujúca. (Ne)vkusne ich dopĺňajú Guillaume Canet a Doria Tillier. Film mi nesadol tak, ako som sprvoti (naivne) dúfal, možno som tiež staromódny, ale nejako som sa nemohol stotožniť s postavami a s celkovou štruktúrou, inak celkom obstojného filmu. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Zpočátku nepěkně uštěkané, rychlé, hysterické, nepřehledné, nepříjemné, na to si zrovna nepotrpím. V kombinaci s titulky a epileptickou kamerou nic moc, ale uznávám, jako názorná ukázka dnešní uspěchané, přetechnizované doby ("bez lásky") to bylo trefné. Pak se film rozběhl směrem, který mě bavil. Úsměvné, nostalgické, milé, Daniel byl naprosto famózní, nebýt lehčího žánru a dlouhého seznamu jeho kvalitních rolí, nebála bych se termínu životní výkon. Žrala jsem mu to i s navijákem každou vteřinu. Dámy se také blýskly v nejlepším světle, jen režisér splněných přání mě neoslovil. Love story s herečkou mi v celém příběhu neseděla. Uvřískané, otravné, jejich chemie mě totálně míjela, protože taková Itálie vypadá jinak. Sekvence plné hrubých hádek, nadávek, žvýkačka nalepená na obraz, zahozená berla a kravál střídající řev, kecy do sluchátka, mi kazily film, ačkoli tuším, co tim chtěl scénárista a režisér říct. Nebýt to takto přeplácané, nemám výhrad. Čtrvrtou hvězdičku pouštím jen kvůli Danielovi. Jinak jde o pohodový průměr, příjemně originální, s několika silnými mimenty. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Staří bílí Francouzi dokáží jako málokdo vlastně zhmotnit svou melancholii po starých časech do prostoru, kterým je typická zakouřená kavárna s výlohou ve které se dá strávit celý den a je pozorovat okolí. Z té sledovali revoluce, proměny společnosti i elit, z té si vytvořili svůj iluzorní safe space, ve kterém mohli celé dny sedět v koutě a předstírat, že tvoří, případně přemýšlí o něčem velkém a přelomovém. Pak jednoho dne se najednou museli zvednout a jít s každou cigaretou ven, potom zjistili, že z kavárny se stalo vlastně wellness bistro s wifinou a nakonec jim došlo, že jim je vlastně přes šedesát a nemají místo, kde by mohli dožít ve společenském ruchu. La Belle Époque se zpočátku tváří, že je o tom, nakolik jsme schopni přijmout iluzi za realitu jen proto, abychom měli možnost se vrátit do časů mládí, čímž v zásadě i komentuje proč se tak rádi schováváme do filmů ze 60. a 70. let, nicméně ve výsledku v trendu současné francouzské komedie nabízí jako jediné východisko přizpůsobení se současnosti, znázorněnému zde protagonistou, který si v metru otevře apple počítač nebo v open space produkční firmě svého syna hraje ping-pong s nějakou z tamních krys. Naštěstí se film nezvrhne do jednostranného povýšeného kázání, protože úhlů pohledu je ve filmu více a aby se došlo ke šťastnému finále, musí nastat nějaký všeobecný kompromis. Což se zde podaří naštěstí bez toho, aby se kterákoli postava zde musela úplně popřít. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Moje hodnocení je čistě subjektivní, pocitové, melancholicko-nostalgické.. Hlavní postavě rozumím asi víc, než se mně samotné líbí, k tomu tedy já též vlastním flanelové pyžamko, tss.. Stárnoucí pár Daniel Auteuil a Fanny Ardantová naprosto dokonalý a ten druhý mladší pár za nimi nezaostává, zdatně jim sekunduje, Guillaume Canet a Doria Tillierová velmi dobří.. Pro mě osobně nevýslovně krásná záležitost.. ()

Flipnic-RE 

všechny recenze uživatele

Nádherná komedie, brečel jsem dojetím. Pro věkově středně pokročilejší, jako jsem třeba já, velmi silný film ... ;-)) ()

Reklama

Reklama