天気の子
Weathering with You
Weathering with You
Weathering with You
Weathering with You
Režie:
Makoto ŠinkaiScénář:
Makoto ŠinkaiKamera:
Rjósuke CudaHudba:
RadwimpsHrají:
Nana Mori, Šun Oguri, Cubasa Honda, Sei Hiraizumi, Júki Kadži, Čieko Baišó, Sakura Kirjú, Kótaro Daigo, Taito Ban, Iori Saeki, Takaaki Torašima, Takahiro Sumi (více)Obsahy(1)
Středoškolák Hodaka se rozhodne k radikálnímu kroku a uteče ze svého rodného, izolovaného ostrova do Tokia. Zanedlouho zjišťuje, že život v Tokiu není žádný med a čím dál více uzavřený Hodaka se dostává do tíživé finanční situace, protože si nemůže najít práci. Nekonečné deštivé dny jako kdyby symbolizovaly Hodakovo trápení. V nouzi přijímá práci editora v podezřelém okultním plátku, ale jeho dny doslova rozjasní až setkání s neobyčejnou dívkou Hinou. Hina totiž má schopnost zastavit déšť a rozehnat oblaka... (Scalpelexis)
(více)Recenze (66)
Další dávka emočního nášupu v kombinaci s neskutečně krásnou animací. Tady mi to dějově přišlo sice takové přímější v rámci celé metafory v příběhu a rozebrání ostatních témat. A zároveň méně naivnější ve zpracování tématu dospívání. Ale to není důvod, aby se mi to proto líbilo míň. Bylo to moc dobrý. Nevím, zda je to tím, že filmy Šinkaie dokoukávám zpětně a ne v pořadí vzniku. Ale i tak se mi to stále neokoukalo. (Už mi od něj chybí jenom jeden kousek.) Ani nemám potřebu porovnávat. Za mě byl každý jeho film úplně jiný. Se společnými tvůrčími prvky, jako to má každý autor, ale pokaždé je úplně jiný :) To je hroch? Ne, žába! Kreslíš..hezky! :D ()
Krásné anime. Režisér Makoto Shinkai už tradičně předvádí neuvěřitelnou vizuální podívanou dovedenou do nejmenšího detailu. Opět jsou zde obsaženy jeho oblíbené prvky jako čarokrásné ztvárnění oblohy, oblaků, deště, krajiny, hry světel a stínů. A samozřejmě vlaků! Těmi je Makoto doslova posedlý :-) K tomu se přidává originální, romanticky a melancholicky laděný fantasy příběh, zasazený do moderní metropole Tokia. Nebudu zde (jako někteří jiní komentující) porovnávat s předchozími filmy pana režiséra, ale drozhodně doporučím, abyste se na ně také podívali :-) Všechny mají společného jmenovatele a tím je nádherná animace propletená s poetickým příběhem. Všechny jsou doslovným pohlazením po duši, i když mnohdy hrají na dosti smutnou notu. ()
Animace opět skvělá. Některý scény jsem měl chuť dát i na repeat. Příběh a hlavně i hudební doprovod tentokrát už ale moc přeslazený ... hlavní hrdina navíc hrozně ukřičenej. Ostatní postavy se objevovaly a mizely, jak se to hodilo. ()
Je mi líto, že to musím říct, ale nejnovější Shinkaiův počin mě nezaujal tak, jak jsem si původně sliboval. Samozřejmě filmu nechybí originální zápletka a litry, opravdu ohromné litry deště. Tento oblíbený prvek, jenž je typický pro prakticky všechny Shinkaiovky, zde funguje ale reverzně - když prší, věci jsou v pohodě, ale jakmile přestane a vysvitne slunko, všechno je zkrátka špatně. Vizuální stránka výtečná, jen jsem si všímal, že i zde se přesto občas šetřilo - přelet nad nočním Tokiem byl dost odfláklý a neunikly mi ani statické detaily - nehybná světla vozidel na silnicích. Na to, že se jinak využívala klasická 2D animace a vše se hýbalo, mě i tyto malé detaily, jichž si normální člověk nevšimne, dost vyváděly z míry. Největší škoda je, že jsem si nedokázal udělat za skoro celé dvě hodiny k úhlavním postavám silnější vztah a zejména u vyvrcholení mi bylo prakticky jedno, co s nimi bude. Děj příliš sázel na fantastičnost spojenou s romantikou a od dost dobrého úvodu, kde se hrdina potýkal s realistickými problémy uprchlíka, upustil od jakékoliv snahy o větší logiku, nebo aspoň promyšlenější děj. Ano, třeba Zahrada slov pojednávala vyloženě o romantice a ničem jiném, ale tuto stránku vystavěla dokonale (a taky tam lilo jak z konve). Tady? Mišmaš, u jakého jsem nevěděl, na co se opravdu soustředit. Na celkem zajímavé osudy vedlejších postav? Na divně se rozvíjející vztah těch úhlavních? Nebo na tu fantasmagorii pojednávající o dešťové kněžce? To, co mě nejvíc zajímalo, jsem se stejně nedozvěděl - třeba důvod, proč skutečně hlavní hrdina utekl z domova, co přesně mu na jeho starém životě vadilo. Akorát jsem doufal, že se přinejmenším dočkám zajímavého závěru. A dočkal, jen trochu jinak, než bych si býval myslel. Kimi no na wa to zkrátka ani zdaleka nepřekonalo a myslím, že na tento snímek i přes jeho veškerou snahu navodit silné emoce brzy zapomenu. Tak snad se mi příště mistr Shinkai trefí líp do noty! ()
Jako ta utečenecká část se snahou se nějak protlouct v hezky vyobrazeném Tokiu, zahaleném v dešti byla fajn, ale ten "milostný patos" byl až moc a strhával to na fakt neuvěřitelný level neuvěřitelnosti. Vizuálně fantastické, ale toho patosu je tam příliš, minimálně pro mě a na poměry Šinkaiových filmů. ()
trochu zklamání. Srovnání s předešlým Šinkaiovým filmem se nelze vyhnout, protože podobností je tu podezřele mnoho. Opakováním jako kdyby hrál až příliš na jistotu. Formálně ale pochopitelně vybroušené a vycizelované jako klenot do vitrínky. Asi nejvíc mě ale zaujal závěr - člověk je ze starší literatury a jiných filmů "vychován" a tak nějak automaticky už očekává, že pokud je hrdinovo štěstí v rozporu s nějakým obecným dobrem nebo ohrožuje ostatní osoby, pak se hrdina hrdinsky svého prospěchu vzdá pro dobro celku. Tady poprvé jsem viděla pravý opak a působilo to na happy end dost hořce. Na druhou stranu, má-li film zachycovat pohled dospívajícího chlapce na svět, pak to docela odpovídá. Mládí umí být pěkně sebestředné. ()
[Jemné SPOILERY!] Makoto Shinkai už pred štyrmi rokmi ohromil (i ochromil) divákov svojim pokusom o pseudo-fantasy romantiku s krásnou animáciou, ktorá miestami ani nevyzerala akoby bola kreslená, no priam natočená reálnou kamerou. Film sám o sebe dostal skvelé hodnotenia a zosadil z postu najúspešnejšieho anime tvorcu Hajaja Mijazakiho, za čom ako odporca jeho tvorby neskutočne rád. Preto mi nebolo prekvapením, že sa pán Shinkai rozhodol riskovať a prísť v podstate s rovnakým námetom ako minule čiže o páre, ktorého niečo razantne rozdelí, no zamerať sa hlavne na zmenu počasia. A táto malinká zmena razantne ovplyvnila celý chod filmu. Animácia sa už nemala kam posunúť teda až do momentu kedy začalo vo filme pršať. Ako som už avizoval je to v podstate Kimi No Na Wa, no s krajším a rozprávkovejším spracovaním aj úžasným humorom, ktorý neraz striedal šok i slzy. Stručne povedané láska, dážď, anime rovná sa umelecké dielo. Čo iné by ste od tak talentovaného tvorcu aj čakali? Tlieskam autorom a som rád, že i navzdory pomalému tempu a zvláštnemu story-tellingu dokázali opäť a zas spojiť zarytých weebov, nie až tak zainteresovaných otaku a úplných anime panicov. Ak ste Kimi No Na Wa videli, viete na čom ste, ak nie prídete na to sami. 99% a Známka: S++ ...Rovnako skvelé remeselné dielko... ()
Emocionálního klimaxu Kimi no na wa. to nedosahuje. A už vůbec ne třeba 'Zahrady slov' (Kotonoha no niwa), která je pro mě prvním a nedostižným filmem japonského režiséra. Možná jsem zhrubl, možná mě moje deprese pohltila hlouběji. Ale i tak to byla fajn pohádečka se srdcem na správném místě. Šinkai je ve svých nejlepších počinech zkrátka sázka na jistotu, ale tady to trochu drhlo. ()
Vizuálně uhrančivé, leč vypravěčsky poněkud zmatené poselství o síle přírody a síle lásky. Paradoxně mi to přišlo lepší ve své první polovině, která je působivým sociálním dramatem, do něhož se jen postupně a zlehka vkrádají romantické, mystické a klimaticko-katastrofické prvky. Ve druhé polovině pak dojde k přímočaře brutálnímu fantasy zvratu, navíc servírovanému s větší než malou dávkou hysterie, a celá ta zajímavá, pomalu budovaná atmosféra existencionálních nadějí a nejistot jde do kopru. Kontrast mezi počátečním civilním slice of life a expresivním, dramaticko-pohádkovým koncem příběhu je opravdu hodně zvláštní zážitek. Nicméně uznávám, že co se zobrazení poetiky života týče, nemá v současnosti Makoto Shinkai sobě rovného. ()
Fascinujúci pohľad na to, ako sa zmeny počasia odrážajú na stavoch myslí postáv. Tenki no ko vie svojím príbehom vziať emočne a i vizuálne je to nanajvýš opojné. ()
1* za animáciu. ()
„NICMÉNĚ, JE TU DROBNÁ SOUVISLOST SPOJUJÍCÍ LIDSTVO S OBLOHOU. VÝJIMEČNÉ DĚVČE, KTERÉ DOKÁŽE PŘEVZÍT LIDSKÁ PŘÁNÍ A DORUČIT JE DO NEBES…“ Hodaka se jednoho krásného dne spakuje a vyrazí lodí do Tokia. Ale protože to nemá v palici ještě srovnaný, tak místo dohody s rodiči prostě vezme roha. Bez občanky tak zkouší sehnat brigádu, ale příliš se mu nedaří. Díky tomu však pozná Hinu, brigádnici v Mekáči… » Co se mi líbilo: 1) Tokio. Velkoměsto je tu největším tahounem mé pozornosti. Tiše jsem slintal nad dominantami města; tedy Tokio Tower, sjednoceným systémem veřejné dopravy a Tokio Sky Tree. A právě velkoměsto tu má úhlavní roli v pozdějším vývoji děje. 2) Animace a hudba. To by nebyl Šinkaův film, kdybych nechávlil toto umělecké duo. Soundtrack se od posledního filmu výrazně zlepšil a dostávám tak hudební zážitek blížící se Tenmonovým skladbám. Z běžných skladeb vyzdvihnu píseň Is There Still Anything That Love Can Do od Radwimps. V animaci vychválím takové drobnosti jako jsou barevné odlesky ohňostroje od oken věžáků či přechod od deštivého počasí k silným slunečním paprskům. » Co jsem nemusel: 1) Nedomyšlenosti. Zatímco u předchůdce jsem je díky skvěle budovanému příběhu nepostřehl, tady mi byly trnem v oku. Nedaly se přehlížet. Celý film jede v netypickém branded prostředí, kde vidíme snad každou službu pod jejím oficiálním logem a pak máme záběr na televizi, která to už tak nemá. Ono vůbec, myšlenka deštiholky, pokud tak nazvu hlavní hrdinku, byla hodně děravá. Stačí se zamyslet nad hlavními událostmi po shlédnutí filmu a každý si pár drobností všimne. 2) Zdlouhavý nástup poutavého děje. První hodina filmu mě vůbec nezaujala. Stojí za tím skutečnost, kdy sleduji mladýho kluka, co si naivně myslí, že si může dělat v šestnácti co chce a pak se diví, že ho tahle lehkomyslnost dožene. Vypadá to, že si myslel, že „stačí, že budu vydělávat peníze“ a nějak přežije. Naštěstí, v druhé půlce filmu si mě film získal. Nikoliv však děním okolo ústředních postav, ale událostmi v okolním světě. » Shrnutí: Film je dle mého oprávněně řazen mezi slabší kousky z pera pana Šinkaie. Film hodně vytahuje zvolená kombinace animace a hudby. Taktéž mu dopomáhá dobře budované napětí, které je ale často nevhodně ruinováno. Neprožil jsem žádné výraznější emoce, na rozdíl od jiných Šinkaiových filmů. Avšak ve výsledku jde stále o příjemnou podívanou. Jen nečekejte, že vás něčím vytrhne z pohovky. ()
Originalni premisa v prekrasnem kabatu se v druhe pulce preklopi do popikove limonady. Skoda. ()
Zase prší... Tokio je strašný... Copulonimbus. Není nad to potvrdit si vlastní stáří pocitem úlevy, že už 'tam' nepatříte. Jak Sinkai zdokonaluje na prodlužující se trajektorii své kariéry vykreslení atmosférických a meteorologických jevů, zároveň ztrácí na mladistvé spontaneitě, což mu nebrání vyhrotit na odporně vykalkulované zápletce o čistém vzplanutí patos sky-high; naopak a doslova. Rozpolcen mezi úžas ze světly a vodou utápěného velkoměsta a intenzivní pocit trapnosti z toho, na co vlastně koukám, utvrzoval jsem se v jistotě, že označení 'kýč' nedává mimo planetu Zemi (rozuměj: mimo Evropu) žádný smysl. Tenki no ko je strašný, environmentálně i romanticky pomýlený bullshit. Zvláštní místo v mém srdci (a videotéce, což je prakticky totéž) mají ale filmy, které [mě] nějak vyvedou z komfortní zóny. Takřka nepřerušovaný hysterický řev šestnáctiletého Hodoko a melódie skupiny Radwimps, nejprvoplánovější tónické řady v dějinách hudby, mě zatáhly tak tak daleko předaleko do emocionálních mlh cukrových vat, že to chvíli hrozilo výletem bez návratu. ()
Začátek zajímavý, prostředek i část konce v podstatě jedno velké wtf. Vizuální spracování překrásné, až jsem slintala blahem, ale když pokulhává příběh, oči mi trochu zarudnou podrážděním. Kdyby film byl poloviční a jednalo by se jen o první půlku, byla by to lahůdka. Takhle mám nemastný, neslaný pocit o tom konci. Rozhodně si nezaslouží to "slávu" kolem, protože to až tak super nebylo. 7,5/10 ()
Na začátku zdůrazňuji, že jsem velký fanoušek Šinkaiových snímků a viděl jsem doposud všechny. Proto jsem měl i od tohoto filmu velká očekávání a moc jsem se těšil. Jenže jsem možná udělal chybu v tom, že jsem očekával další velkolepost, kterou ve mně probudily snímky Kimi no nawa a 5 centimetrů za sekundu. V podstatě hodně souhlasím s komentářem Hromina, který zde jasně poukazuje na podobnost s krásným románem Haruki Murakamiho Kafka na pobřeží. Inspiraci zde také nalezneme v Salingerově díle Kdo chytá v žitě. Jsou zde jasně vyobrazeny podobné motivy malého chlapce utíkajícího pryč z domu a uvědomování si toho, že se z dítěte nestane muž ze dne na den, ale potřebuje k tomu velké životní zkušenosti, které nezíská hned. Možná se Šinkai lehce inspiroval, jelikož zde podobnost vidím nejen v hlavní postavě Hódakovi, ale i v Keuisukovi - cítím z něho pana Óšimu z tohoto románu (myslím si, že ti, co Kafku na pobřeží četli mi dají za pravdu). Druhým znakem tohoto filmu je (opět s Hrominem souhlasím) důvěryhodné zachycení japonských reálií a chodu života v tomto velkém městě, což je takový nový znak Šinkaiových snímků. K těmto skutečnostem rozhodně dávám klady. Avšak jak jsem již zmiňoval na začátku, čekal jsem asi další velký snímek, a to byla chyba. Jedná se totiž o civilní příběh, bez silnějších zapamatovatelných momentů, a když už se nějaký pomalu začíná vyvíjet, je zadupán další scénou. Film tak nedokáže působit komplexně, jak by potřeboval. Navíc zde nejsou vysvětleny některé důležité věci ohledně Hino - na jak dlouho třeba přestane pršet, když se pomodlí. Také zde nevidíme téměř žádný vývoj mezi těmito postavami, který je spolu spojuje. Hódaka se zkrátka zamiluje a je to. Propracovaný vývoj nevidím ani u Hino. Velmi dobrý vývoj má nečekaně jedna z vedlejších postav - Nagi Amano, který bavil. Když už se tedy schyluje k velkému zvratu a naplnění, snímek jaksi vyšumí do prázdna - není zcela jasné, jak si Hodaka mohl být jistý tím, že Hino přivede zpátky. Některé tyto mezery ve scénáři pak škodí výslednému dojmu z filmu, a takových skutečností bych tu mohl napsat více. Nechci však film vůbec shazovat, spíše jen uvádím subjektivní pocity na pravou míru. Šinkai nenatočil špatný film, ale nenatočil také žádné druhé Kimi no nawa nebo 5 centimetrů za vteřinu, které považuji za to nejlepší snímky od něj. Film zkrátka doplácí u většiny diváků, kteří Šinkaie milují, na velmi vysoká očekávání. I když režisér dokázal přivést nové prvky a osvědčené motivy (vlaky, letadla, déšť, obloha, chod města) taktéž znovu fungovaly, civilnost příběhu, lehké díry ve scénáři a očekávané vyústění dělají z výsledného efektu pouze nadprůměrný film bez velkoleposti. 65% P.S. Všimli jste si, že jsou v tomto snímku protagonisté Kimi no nawa? Je tu Taki i Mitsuha:) ()
Po veleúspěšném Kimi no na wa působí Tenki no ko jako klasické "dvojkové" pokračování, kde je všeho více, všechno je velkolepější, ale základní vzorec je v podstatě stejný, a tak při srovnání, kterému se v tomto případě člověk jen těžko brání, vítězí starší předchůdce. To ovšem v žádném případě nesráží kvality Tenki no ko, které nabízí opravdu nádherné vizuální zpracování, jímavou hudební kulisu a pěkný příběh, který diváka opět několikrát dojme. Rozhodně stojí za vidění, jen je to po prvním zhlédnutí spíš mezi 4 a 5 hvězdičkami než že by to bylo jednoznačných 5*... ()
Dokonalý (!!!) vizuál, krásny príbeh a ďalší skvelý soundtrack v podaní Radwimps! Stále len 47-ročný talent Makoto Šinkai sa tak po výbornom Kimi no na wa. znova ukazuje v tom najlepšom svetle, opäť raz s ľahkosťou vyráža dych a zároveň potvrdzuje svoje miesto medzi špičkou súčasnej animovanej tvorby v Japonsku. Som nadšený a verím, že ďalšie fantastické kúsky na seba nenechajú dlho čakať. 9/10 ()
Bylo to rušivé. Mám ráda vizuální čistotu, kterou především na japonských filmech hledám, ale spolu s ní i čistotu děje, jednoduchost a plynulost, nerušenou rychlými střihy, a tady jsem se místy ztrácela tolik, až jsem ztratila zájem o to vědět, jak to dopadne... ()
Uzasne vizualy a paradni soundtrack. Pribehove je to klasicky Shinkai :) ()