Lupiči paní domácí

Někdo tomu říká zrada, někdo změna – bratři Coenovi „si dovolili“ natočit na pohled tuze hloupou zlodějskou hříčku, ve skutečnosti nebývale odvážnou snahu o redefinici pojmu „black comedy“. Lupiči paní domácí jsou komedií černější než havran krákající na okenní římse NEVER MORE, ale současně s „černá“ se nabízí adjektivum „černošská“. Právě strašlivě sprostý černoch Gawain a jeho představa o humoru („Furt jenom sere a furt mluví o tom, že sere“) mnohé příznivce inteligentnější zábavy pobouří. Coenovi si ovšem za ta léta natáčení dokázali vypěstovat pověst mimořádně chytrých tvůrců, kteří by těžko použili fuckujícího čenocha jenom pro vyvolání smíchu v jistých diváckých řadách. To samé platí o postavě Toma Hankse, jehož smích asociuje punťu dychtivého po míse žrádla a jehož chování připomíná člověka, který dle vlastního mínění zmoudří přečtením etikety na krabici ovesných vloček. Přesto musí být právě on vůdcem neschopné smečky, třebaže sám nejspíš idiot, dokáže budit dojem inteligenta. Přesněji člověka jsoucího nad věcí, což nelze napsat o ostatních členech, jež do puntíku naplňují (a tím také parodují) zlodějské bandy z jiných filmů. Citace E.A. Poea prostupují celý film jako zlověstné memento mori (do něhož nakonec také v nádherně fatalistickém finále vyústí) a jsou jedním z vodítek, kterak sledovat Lupiče paní domácí a nebýt zklamaný z jejich prostoduchosti. Na druhou stranu by bylo příliš neprozíravé přiřknout jim statut veledílo jenom kvůli jménům režisérů, „kteří by přece nic tak plochého nenatočili“. Z této klasické látky v nejlepší tradici Ealing Studios šlo jistojistě vyždímat více. Více vtipů, více potřeštěných hereckých kreací i více sofistikovaného obcházení nepsaných, leč tvůrci dokonale zvládnutých žánrových pouček. Pořád jde však o snímek tolik čnící nad ostatní „jenom komedie“, že rád využiji své chvilkové slabosti a k jasným třem přidám ještě jednu nenápadnou hvězdičku. 75% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, castor, numi, ScarPoul (05.05.2009)

Doufám, že to není s konečnou platností, ale Coeni přece jenom v posledních letech mírně lapají po dechu. Parta "chrámových hudebníků" se přes sklep důvěřivé staré dámy snaží uloupit nějaké ty prašule. Potenciál by tu byl, ale minimum scén je dohráno do bizarností, na které jsme bývali zvyklí. Pointa často chybí. V klíčových momentech se stáhnou do kouta a připravují si půdu pro další scénu. Jde spíše o skok k trochu jinému žánru, který neurazí, ale zároveň nikterak nevyrazí dech. Herecky ovšem nezklame. Ďábelsky intelektuální Tom Hanks (s přízvukem) příjemně zariskoval a musím smeknout, protože mi otevřel další kapitolu svých hereckých možností. Poutavá retro atmosféra, hravé vizuální nápady, parta looserů. Rozhodně se jedná o nadprůměrnou záležitost, nicméně jí schází přesah, který by některé scény zaryl do paměti!! (31.10.2006)

S "Coenama" mám v jejich posledních filmech trošku problém, proto jsem od "Ladykillers" moc nečekal. Ale když do hlavní role obsadili mýho největšího oblíbence, tak zvědavost zvítězila. A udělal jsem dobře. Film nezapře charakteristický rukopis tvůrců, Tom Hanks je neuvěřitelně "jiný" než obvykle a já se skvěle bavil. (26.01.2005)

Černá komedie a to v obou významech tohoto slovního spojení bří Coenů je příjemným zpestřením nedělního odpoledne, kdy nemáte nic na práci a chcete se inteligentně a lehce pobavit, herecký koncert "jiného" Toma Hankse, špetka dnes tak oblíbeného fekálního humoru a velký kopec černého humoru ryzí kvality, především poslední půlhodinka stojí za to... (21.03.2005)

Dvojnásobné zklamání, dvojnásobná škoda ! Bratři Coenovic, nemůžu si odpustit - dnes již žijící legendy (Zbytečná krutost, Fargo, Muž, který nebyl...) - a Tom Hanks, jeden ze současných nejtalentovanějších herců Hollywoodu (Forrest Gump, Road to Perdition...) a taková filmová otupělost. Nemá to humor (černý), cynismus (krutý), výkony (nezapomenutelné) ani režii (zručnou). 2*, protože doufám, že to bylo jen takové škobrtnutí, kdy si Bratři jen potřebovali odpočinout a zase se hodit do formy pro další boží film. (03.09.2005)