Osvícení

Vernejšia adaptácia nerovná sa automaticky kvalitnejší film. Akokoľvek môžu pasáže knihy pôsobiť hororovo, tajomne a napäto, pokiaľ to zle uchopíte, môže to vo filme pôsobiť jednoducho blbo. A to je prípad aj tohto snímku. Predovšetkým chýba tomu tá stiesnená atmosféra, ktorú človek pociťuje pri čítaní knihy a nedopomáhajú k tomu ani mizerní herci. King môže na Kubrickovu verziu nadávať ako chce, pravdou však je, že tento film nesiaha tomu Kubrickovmu ani po členky. (14.05.2019)

Jak zde již spousta uživatelů psala, nemá smysl srovnávat tuto televizní minisérii s jedinečným Kubrickovým uměleckým dílem. Každý film je na úplně jiné úrovni. Převážnou část děje této filmové adaptace jsem zhlédla na Universal Channelu, doba vysílání byla určena mezi devátou večerní a třetí ranní. Sledovala jsem do jedné hodiny, neboť bych zřejmě další den nebyla schopna fungovat, pokud bych zůstala až do konce. Velmi velká škoda, protože právě v té chvíli mi připadalo, že se začala odehrávat nejlepší část příběhu. I přes svou délku jsem v něm nenašla příliš mnoho nudných pasáží, pár bych jich sice zkrátila, jinak mi však stopáž nijak nevadila. Osvícení se docela přesně drží Kingovy předlohy, místy však možná až trochu i křečovitě. Chyběla mi však nějaká atmosféra a napětí. Vše se, i přes spoustu dobrých míst, drží ve stojatých, průměrných vodách. Co se týče i scénáře a dialogů. Z obsazení jasně vyniká Steven Weber a Courtland Mead (ten kluk má ale ksichtík:). Rebecca De Mornay je možná hezká žena, ale pro mě charakterově i herecky naprosto nevýrazná. Velmi jsem byla potěšena podmanivou hudební stránkou a líbivou melodií In The Mood od Glenna Millera, která také zazněla v jiné minisérii podle Kinga, Dům v růžích. Zde jsem ji slyšela prvně a strašně se mi zalíbila. (07.10.2010)

Já si prostě nemůžu pomoci, ale ani druhé zpracování Kingovy knihy mě nedokázalo okouzlit natolik, abych si tento příběh zamiloval. Dokonce si myslím, že je úplně na stejné úrovni jako všemi vychvalovaný Kubrickův film z roku 1980. Knižní předlohu jsem nikdy v životě nečetl, ale ve skutečnosti se ani moc nedivím, že sám King nebyl s prvním filmem moc spokojený a proto se po delší odmlce rozhodl s pomocí Garrise natočit vlastní. Kubrick se totiž (co jsem se dozvěděl) předlohy zrovna moc nedržel a i já měl pocit, že Nicholsonova proměna z hodného otce na šílence rozhodně neproběhla nikterak postupně, jak správně měla. Což však neznamená, že by byl jeho herecký výkon špatný, to v žádném případě. Zde se vše rozjíždí pěkně pozvolna, jenže až moc. Byl jsem rád, že se tvůrci více věnovali samotné historii pochmurného hotelu i samotným trampotám Jacka a jeho rodiny, ale v některých momentech to bylo až moc nezáživné a zdlouhavé. Což taky nebylo zrovna dobré. Nicméně jsem se dokázal do děje více zakousnout, než tomu bylo u Kubricka. Možná i proto, že zde nebyl rušivý element v podobě Shelley Duvall – Rebecca De Mornay byla mnohem lepší volbou a to jak po stránce vzhledu, tak i hereckého výkonu. Oproti tomu i zde jsem narazil na malého fakana, který mi po většinu filmu pil neskutečně krev. To Steven Weber nebyl vůbec špatný – byl prostě jiný než Jack Nicholson, ale svou kvalitu rozhodně měl. Na televizní film to nebylo špatné, přesto i zde jsem narazil na spoustu věcí, jenž bych klidně vynechal, nebo alespoň výrazně zkrátil. Dokážu se vžít do pocitů čtenáře, který nechává pracovat svou představivost a King vždy uměl překvapit skvělým a poutavým příběhem, ale když potom sleduju některé scény a jejich nedokonalost (mnohdy až ohyzdnost), tak bych se bez nich raději obešel. Takže pokud tedy přejdu k finálnímu hodnocení, tak Kubrickovu filmu jsem dal 60-65% a tady to bude úplně na chlup stejné. (21.01.2018)

Krásné poměnkové oči Rebeccy de Mornay skvěle ve filmu zrcadlily prožívanou radost, vášeň i hrůzu. Vše doplňovaly výborné výkony Stevena Webera a Courtlanda Meada . Nejsem moc horrorový typ, takže se mi začal svírat žaludek strachem již v okamžiku prvních zvuků filmu. Celkově zvuk či hudba byly úchvatné zvláště pak v anglickém originálním znění, u kterého jsem si vypomohl francouzskými titulky. Připravte se, zlo přichází … (29.11.2010)

Co to sakra bylo?! Laciná a trapná ubohost s příšernými herci. Jediná výjimka byl Melvin Van Peebles v roli Richarda Hallorenna. K čemu je, že tato verze věrněji kopíruje knihu, když je výsledkem otravně protahovaná báchorka z Věřte něvěřte? Teoreticky by se dalo čekat, že když film vznikl skoro o 20 let později, tak přinese nějakou změnu k lepšímu, například po stránce efektů. Ale z chodících buxusových keřů Střihorukého Edvarda, (které mají plynulost pohybu asi jako dinosauři v Cestě do pravěku) zmalovaných cirkusáků, kutálejících se míčků, vlčích masek a lebek se zkříženými hnáty na dveřích, strach opravdu nejde. Danny s matkou nechutně přehrávají a na oba jsem si už během prvního dílu vypěstovala silnou alergii. Po prvním záchvatu Danny vypadá spíše jako po útoku pedofila a chvíle, kdy svému otci domlouvá, je tak hrozně pitomá až jsem se styděla, že na to vůbec koukám. Jack v mnoha scénách nepůsobí jako šílený, ale spíše jako dementní. Místo krásného, honosného hotelu, se děj odehrává v ukrajinském, ušmudlaném penzionu. Venkovní pohled zřejmě vyřešila nějaká kulisa, aby se z nízkého rozpočtu zaplatily "dechberoucí" efekty se sprintujícími keříky. Podle knihy zde vzorně zůstává pokoj s číslem 217, protože ani pověrčivý divák by z něj po shlédnutí téhle frašky nemohl mít strach. A co měl znamenat ten Tony? Tím, že se zjevuje v podobě pubertálního šprta, úplně ztrácí na tajemnu, bylo to k smíchu stejně jako všechny ty šeptající hlasy. V trapném dodatku nám velký pan režisér odhalí, že Danny vlastně mluvil se starší verzí sebe sama. Z toho by měl psychiatr jistě radost. Jediné, co se mi tu možná líbilo více, než ve starší verzi, byla maska ženy v koupelně, ale scéna s ní byla opět utopená v bažině béčkovité trapnosti. Tady to máte, mistře Kingu! Takhle to dopadá, když se místo zavrhovaného Nicholsona role chopí ten váš seriózně vypadající herec! Všechno to, co mě na starším zpracování tak ohromilo, se tady vypařilo a vyletělo do povětří spolu s celou tou zaplivanou ubytovnou a špatnými, kabaretními herci z ochotnického spolku. (29.03.2013)