poster

Pramen panny

  • Švédsko

    Jungfrukällan

  • Slovensko

    Prameň panny

  • USA

    The Virgin Spring

Drama

Švédsko, 1960, 87 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ulla Isaksson

Kamera:

Sven Nykvist

Hudba:

Erik Nordgren

Střih:

Oscar Rosander

Zvuk:

Aaby Wedin

Scénografie:

P.A. Lundgren

Masky:

Börje Lundh

Kostýmy:

Marik Vos-Lundh
(další profese)
  • choze
    ****

    "PANENKY SE BOJÍ V LESE?" Oba Bergmanovy výlety do středověku se mi líbily, ale faktem je, že PRAMEN PANNY působí vedle SEDMÉ PEČETĚ jako chudý příbuzný. Jak napsal už Roy, postrádá její myšlenkové zázemí, pak také humor a navíc pokud šlo Bergmanovi skutečně o konflikt víry a touhy po pomstě, jak je film prezentován, nikde ho tam nevidím, snad jen úplně na konci. SPOILER: Postavy sice jsou hluboce věřící, ale když se dozvědí o tom, že mají pod střechou vrahy své dcery, žádné hamletovské váhání se nekoná, Sydow vezme nůž a jde je pomordovat. Také mi nějak uniklo, proč pastevci nabídli svým hostitelům k prodeji šaty jejich mrtvé dcery, když se hned po příchodu dozvěděli, že to jsou rodiče jejich oběti a proč vůbec šli směrem, kterým jim Karin řekla, že leží její statek. KONEC SPOILERU Postavy a jejich vztahy, stejně jako dialogy jsou ale napsány dobře, i když se o pastevcích prakticky nic nedozvíme, pochvalu si zaslouží i kamera a výprava a Sydow mi svým vznešeným, mocným projevem evokoval nějakého severského boha. "LES JE TEMNÝ A JÁ NEMůŽU DÁL."(16.1.2007)

  • dwi
    *****

    Dlouho jsem se rozmýšlel mezi **** a ***** hvězdičkami, ale jeden z posledních záběrů mě utvrdil v tom, že pět hvězdiček si Pramen panny opravdu zaslouží. Když k tomu ještě přidám trojici pojmů jako je Ingmar Bergman, Sven Nykvist a Max von Sydow, jde o dokonalý celek. Po Sedmé pečeti se režisér vrací opět hluboko do středověku a zpracovává zpívanou legendu Toreho dcera ve Vange. Znovu je zde rozvržen problém zločinu a následné pomsty. Sven Nykvist s kamerou a s precizně rozvrženým osvětlením "vytváří" reálné pocity jednotlivých herců. V exteriérech dává vyniknout ladné poetičnosti, kráse panny. V dramatických scénách naopak umisťuje světlo jen tam, kde je to bezpodmínečně nutné či pro záběr důležité. Časté pomalé sekvence s absencí hudby se starají o sílu dramatičnosti. Je pravda, že ze snímku jsem neměl takový dojem jako ze Sedmé pečetě (např. postava mentorujícího sluhy je zde příliš okatá a násilná), ale plné hodnocení je přesto adekvátní.(24.10.2003)

  • sportovec
    *****

    Historická linie uzavřené Bergmannovy tvorby je stejně invenční jako ta současná. Dokonalé převedení tak plochého a dějově nevýrazného žánru-textu, jakým je legenda, nebylo snadné. Přesto i tady opakovaně osvědčil Bergman vůli i schopnost sledovat a vysledovávat na pozadí přesně zachycených historických dobových reálií podstatnou dějovou linku. Tragický osud zprvu rozmarné, a posléze tragické mladé ženy, bezesporu takovou linkou byl a je. Geniální vždy působí jako samozřejmé, spontánní a přirozené.(25.8.2007)

  • Morholt
    ***

    Moje první setkání s Bergmanem a jsem z něj trochu na rozpacích. Ne že by se mi film úplně nelíbil, ale čekal jsem něco složitějšího. Tohle je zkrátka jen o tom, jak otec pomstí znásilnění a smrt své dcery. Nějaký konflikt víry coby důvod, který by v pomstě bránil, jsem tady nezpozoroval. Snad jen na konci, ale to už bylo spíš mlácení prázdné slámy. Navíc mi tu vzhledem k tématu chyběla trocha poetické vláčilovské deprese. Natočené je to hezky, zahrané také, ale připadá mi, že hodnocení je tak vysoké jen proto, že se jedná o Bergmana. 60%(7.4.2018)

  • Webb
    ****

    Atmosféra středověku podobně hrubá jako známe od F. Vláčila a taková má své kouzlo, působí věrohodněji a vtáhne více do děje. Bergman tu prakticky zachytil život lidí tehdejší doby s jejich zvyky a do motivu náboženství zasadil příběh o člověku, který v kontextu své víry stojí před největším rozhodnutím svého života. [8/10](11.3.2010)

  • - Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)