Cesta do nemožna
The Impossible Voyage
Režie:
Noro DržiakKamera:
Michael KabošHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Tomáš Mischura, Jana Stryková, Petr Vaněk, Kristína Svarinská, Arnošt Goldflam, Judit Pecháček, Ján Greššo, Jan Vondráček, Marek Ťapák, Jana Oľhová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Milan Rastislav Štefánik byl mužem mnoha tváří a profesí. Na cestě za osvobozením vlastního národa a vznikem Československa dokázal mnoho neuvěřitelných skutků. Originální koprodukční trikový film, který naznačuje, že Štefánik by klidně mohl být předobrazem moderního Indiana Jonese, připravil Noro Držiak... 4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal se s mnoha významnými lidmi své doby: vědci, umělci, politiky. Měl ale i hodně nepřátel. Navzdory všem úspěchům na poli vědy a politiky si všichni jeho současníci mysleli, že Štefánikův největší životní sen – nezávislé Československo – zůstane jen utopií. Nakonec dosáhl i tohoto cíle, ale neužil si ani vavřínů, ani slávy, jeho život 4. května 1919 ukončila letecká nehoda nedaleko Bratislavy. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (61)
Životopisný historický film pojatý jako pocta počátkům kinematografie, a Mélièsovi obzvlášť (ostatně už názvem). Tolik triků v hraném filmu a podobně hravým stylem u nás používal snad jen Karel Zeman, jehož filmy mi to také občas připomínalo. A přitom do této pestré koláže dobře zapadly i skutečné dokumentární záběry. Štefánikův životopis je ostatně téměř neuvěřitelný, takže forma vlastně odpovídá. ;-) Noro Držiak se každopádně zařadil mezi filmaře, jejichž další tvorbu budu vyhlížet s očekáváním. ()
Veľmi sa mi páčila vizuálna stránka filmu od začiatočného Star Wars textu až po absolútne úžasnej scenérii Štefánikovej tváre nad obzorom na konci. Neviem či to bol zámer tvorcov, aby všetky tie exteriéry vyzerali tak počítačovo-umelé alebo len animátori precenili svoje sily, každopádne aj tak sa mi tá neprirodzenosť prostredia páčila. Veľmi originálne a svojsky je spracovaný Štefánikov príbeh, čo sa mi tiež páčilo, i keď rozumiem, že nie každému tento štýl sadne (z kinosály odišli 20 minút po začiatku dve slečinky, ktoré sa už nevrátili). U mňa veľká spokojnosť. ()
Což o to, většina věcí, co tu Štefánikovi zazní platí, ale to zpracování bylo zase všelijaké. Technické zpracování bylo zajímavé, ale nic pro mě. Nicméně opět si kladu otázku, jestli nešlo zpracovat jenom část jeho života. Takhle mi to připomnělo životopisný film, který vznikl už ve 30. letech. Tak nějak na stejné úrovni. ()
Je na tom nepřehlédnutelně vidět spousta snahy a dobrých úmyslů, což prostě nedokážu neocenit. Přijde mi dost smutné, že většina (nejen) současných českých filmů má asi tak o tisíc vizuálních nápadů míň než tento. Občas je té výtvarné stylizace ale až zbytečně moc, takže to nejednou může působit samoúčelně a rušivě. Navíc mě to nikdy nedokázalo svým značně zkratkovitým dějem naplno strhnout (tedy když nepočítám kratičkou scénu s nahou Sárou Affašovou...). 55 % ()
Vědomě nadhodnocuji, protože taková forma je v českých nebo slovenských filmech něco skutečně nevídaného a i když nevypadá bůhvíjak skvostně (zvlášť někdy je znát, že to bylo dělané na koleně, třeba při požáru domu), i tak to je na naše poměry celkem povedené. Blbý ale je to, že z toho filmu nejdou žádné emoce (natož reálné), o Štefánikovi krom pár obecných věcí nám to neřekne nic (a chvílemi mi trošku přišlo, že se ten film z něj snaží udělat ikonu věčně hodného hrdiny, ale ne skutečného člověka), je to chatrně zahrané a hlavně mě ten film dost nudil, nezaujal a kvůli tomu jsem si z něj nic neodnesl. Jistě, můžete spekulovat, jak moc je to problém můj a jak moc problém toho filmu, ale když je to tak bezemočně natočené, viděl bych to spíš na ten film. A občas to působí i směšně, viz. třeba úvodní titulky jak ze Star Wars. Z kladů pak nakonec zůstane jen forma... Normálně bych dal míň, ale na slovensko-český počin je to originální a v té nekonečné záplavě nejtuctovějších (povětšinou romantických) komedií a politických dramat je to aspoň nějaké osvěžení, ačkoli jen a pouzte v té formě. Hodně slabé 3* ()
Galerie (42)
Zajímavosti (11)
- Vizuální stránka filmu odkazuje na tvorbu francouzského průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, u nějž měl vypravěč příběhu – fiktivní český filmař Otakar Kubánek – pracovat při natáčení filmu Cesta do nemožna roku 1904; z natáčení Mélièsova filmu je například scéna s hořícím Sluncem ve dvanácté minutě. (Korsak)
- V jednom zo záberov v prvých pár minútach filmu vlaje česko-slovenská (dnes česká štátna) vlajka, ktorá ešte ani v čase Štefánikovej smrti (4.5.1919) neexistovala - napriek tomu, že Česko-Slovensko už malo za sebou prvý polrok existencie. Vlajka vstúpila do platnosti až po zavedení novej Ústavy ČSR - 29. februára, resp. 1.marca 1920, kedy už generál Štefánik nežil. (andykanadan)
- V jednom zo záberov v prvých minútach filmu vlaje česko-slovenská (dnes česká) štátna vlajka, ktorá ešte ani v čase Štefánikovej smrti (4.5.1919) neexistovala - napriek tomu, že Česko-Slovensko už malo za sebou prvý polrok existencie. Vlajka vstúpila do platnosti až po zavedení novej Ústavy ČSR - 29. februára, resp. 1.marca 1920, kedy už generál Štefánik nežil. (andykanadan)
Reklama