Samotáři

"Mohl bych dostat něco k pití? Vodu nebo...Ale jistě. Máme tu třeba výborný koláčky" Pro mou generaci zcela jistě kultovní film . Možná místy přitažený za vousy, ale "každopádně" zábavnej! Macháček si roli vyloženě užívá (nebo spíš marihuanového opojení?) a Trojan přesně takový, jakého mám rád. Jenom doufám, že se jednou nedostanu do stavu, kdy budu říkat: "Ty vole to je svělej film! Co je to za film?" (04.10.2006)

Ti lidi jsou možná blázni, ale upřímně - nepoznáváte se v nich aspoň trošku? Nejsme většinou úplně mimo, a když náhodou ne my, tak zcela určitě ti okolo nás? Nechceme každý někdy někoho obejmout, zmizet v kouzelníkově krabici, zapomenout, zhulit se a být naprosto v pohodě? Není někdy jednodušší najít UFO, než to, co hledáme? Výborná komedie, nezapomenutelné hlášky, fajn hudba i drama jednoduše o lidech. Filmy Davida Ondříčka mě baví a Samotáři patří k mým nejoblíbenějším filmům celkově. (12.11.2010)

U většiny českých filmů z poslední doby se buď nudíte a nebo se vám z té trapnosti chce zvracet. Samotáři ovšem mezi tyto filmy nepatří. Copak se ale stalo v roce 2000? Ondříček se vynořil ze zabředlých českých kinematografických vod a v ruce nám přinesl vtipnou, inteligentní, netrapnou a hlavně JINOU komedii, na jakou už čeští diváci dlouho čekali!!! Film je dělaný hlavně pro mladé, díky čemuž působí až nečekaně svěžím dojmem a navíc si taky za velmi krátkou dobu získal kultovní status. Nebudeme si nic nalhávat - může za to především životní role Jiřího Macháčka, z jejíhož stínu už nikdy navystoupil a v každém přicházejícím filmu už jen paroduje sám sebe. No a nesmím zapomenout také na úžasnou Muchowovu hudbu. ***Věděli jste, že: Jiří Macháček si ve filmu celkem 37x potáhne marihuany.*** (24.03.2007)

Hanka s Petrem se narodili jeden pro druhého, ale zatím si tím nejsou zcela jistí. Než na to přijdou, tak se budou muset rozejít kvůli voyerovi lidských neštěstí Robertovi, zdeptat pyromanského neurochirurga s instalatérskými sklony Ondřeje, čekat s bodyshotovou barmankou Vesnou na UFO a hlavně si užívat pohodově zhulenou linii života s mírně zapomnětlivým stěhovákem Jakubem. A Japonci mohou být kdekoliv. (04.11.2009)

Nová projekce po letech mi ukázala Samotáře trochu v novém světle. Nejvíce si na tomto filmu cením jeho formální invence (úvodní titulky, skvělá kamera) a hudebního doprovodu - Muchowův soundtrack jsem naposlouchal za ta léta nepočítaně. Současně jsem reflektoval, že to ale rozhodně není film, kterému bych dnes mohl s klidným svědomím dát plné hodnocení - na to jsem se při sledování až příliš často ošíval trapností nad humorem některých scén nebo některých hereckých výkonů. A vadilo mi i to, že Samotáři moc nevypráví nějaký silný příběh, ale tříští se v sled více či méně vtipných epizod. Navíc si myslím, že se Samotářům nikdy nezdařilo fungovat jako generační zpověď (pokud o to vůbec stáli), protože celý děj působí dost nepravděpodobně. A především všechno a všechny naprosto nekompromisně válcuje postava věčně zhuleného Jakuba v podání Macháčka, jehož zásluhou se ze Samotářů dávno stala oblíbená komedie, před jejímž sledováním se stalo oblíbenou kratochvílí "smotnout brčko". Přijde mi to téměř jako úsměvný paradox, protože postava Jakuba je ve skutečnosti smutná - jeho poškozená paměť a věčná nepřítomnost duchem vlastně moc k smíchu není, protože Jakub je politováníhodná postava se zpackaným životem, která nemá daleko k outsiderům z Kaurismäkiho filmografie. V tomto ohledu Samotáři "doplatili" na podobný úděl, jemuž čelí porevoluční satira Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág, v níž na sebe Polívka svým živelným herectvím (podobně jako Macháček) strhl veškerou pozornost, a otupil tak satirický tón snímku, který měl ambice kritizovat buranské manýry tehdejších restituentů. A tak se ze Samotářů stal film, na nějž lidé koukají kvůli Macháčkovým zhuleným hláškám, podobně jako si u Kurvahošigutntág oblibují pro změnu hlášky Polívky, která dávno zlidověly. UPDATE 5.1.2019 - Nové zhlédnutí Samotářů v telce jsem si hodně užil, ten film je strašně vtipný, hraje k tomu dokonalý soundtrack, a herci jsou perfektní. A přijde mi skoro neuvěřitelné, že je ten film už starý skoro 20 let - to je hrozné, jak ten čas letí, a na tom filmu je to hodně znát - dnes už působí jako takové (vlastně ještě devadesátkové) milé retro. (23.02.2013)