Samotáři

Ať si kdo chce co chce říká, film Samotáři prostě zkultovněl. Alespoň pro jistou generaci. Film pojednává o třicátnících, ale paradoxně si jej vzali za své teenageři, do kterých se Petr Zelenka společně s Ondříčkem nějakým záhadným způsobem převtělili. A to tak přesně, že teenageři už i v normální mluvě používají věty z tohoto filmu. To se o většině snímků říct prostě nedá. Vynikající soundtrack doprovází přesně stylisticky nastavené záběry, ve kterých odehrávají své party herci, kteří se při natáčení očividně náramně bavili, a možná proto je jejich podání realistické a uvěřitelné. Ano, možná se takhle třicátníci nechovají, ale teenageři...? Rozhodně. (19.01.2003)

Vesmír strukturálně otravný - obsahově blízký a přitom stovky světelných let vzdálený. O motání se v bludném kruhu mezilidských vztahů byly natočeny veletucty filmů, když se však v něm začne motat film samotný, nastává problém. Kultovní status Macháčkova nezralého banánu, jenž zahalen v mlze THC trousí na počkání životní moudra, mi poněkud uniká.. (02.09.2013)

Možná je moje štěstí v tom, že jsem Samotáře viděl až v době, kdy to všeobecný nadšení z Macháčkovejch hlášek trochu vyšumělo. Vzpomínám si, jak v době, kdy byl tenhle film IN, do mě pořád někdo hustil hlášky ze Samotářů, což mi celej film zprotivilo a to jsem ho ještě ani neviděl. Po pár letech jsem se odhodlal Samotáře zkouknout a ono to překvapivě bylo docela vtipný. Od Ondříčka se mi líbilo i Šeptej a Samotáři byli minimálně stejně dobrý, takže pro mě je to jeden z mála českejch režisérů, kterej mě nezklamal. Skoro se až bojim podívat se na jeho další filmy, abych nepřišel o iluze... Jinak, abych tady zareagoval na komentář jednoho z mých oblíbených uživatelů, tak ve chvíli, kdy Křen rozmlátí čelní sklo u Megana a pak najednou jede s pečlivě vyříznutym sklem, z toho nejde mráz po zádech, ale spíš je to k smíchu. Výměna čelních skel je pro mě denní chleba, takže vim, jakou to dá práci takový vlepený čelní sklo z auta vypreparovat. A bejzbolka je ten nejhorší možnej nástroj :-) (26.09.2009)

Vyloženě jenom a pouze na "vtipnosti" a "namachrovanosti" založený film, nad kterým raději nepřemýšlet, a především ho nesledovat na druhý či vícerý pokus. V tomto případě vás možná začne štvát, možná otravovat, ale asi ne úplně nudit. I na poprvé je nutné zapomenout na realitu a pokoušet si vychutnat Macháčkův a dle mého názoru především Trojanův výkon. Kromě nich je to ale bída a trápení. Jako dějová konstrukce to alespoň akademicky sedí, nepočítáme-li za přečin příšernou figurkovitost všech "postav", což předem vylučuje jakýkoli "komplexnější" portrét. Jako dobrý a kvalitní experiment bych to bral, jako film, jak jsem již napsal, jednou a nikdy víc. (Nevím pak, proč jsem tenhle film viděl alespoň čtyřikrát.) (22.04.2005)

Samotářům nelze upřít, že ve své době přinesli do malého českého filmového rybníka něco nového a vcelku originálního. S odstupem času už ale film nemá svoje kouzlo, které kdysi udeřilo jako blesk z čistého nebe. Snímek se stal kultovním díky několika vtipným hláškám a postavě Jiřího Macháčka a částečně i Ivana Trojana. To je ale ve výsledku vše, co dělá film zajímavým. Za největší problém považuji, že film v podstatě nemá děj. Plácá se to od ničeho k ničemu a je to dost fádně zakončený. Chybí gradace a dramatičnost v pozadí událostí. Jednotlivé příběhy, které spolu nesouvisí, jsou poněkud nevěrohodně pospojovány známostmi jednotlivých postav. Ti dobří herci mají málo prostoru. Z herců, kteří dostali prostoru víc, září jen Trojan. Jako bonus lze brát pár pražských interiérů a exteriérů. Dle mého názoru trochu přeceňovaný film, i když neříkám špatný. 62% (27.01.2011)