Vidíš měsíc, Danieli

Dosti suchý příběh. Ale co jiného čekat ze syrské pouště. Ono koukat na dánské filmy, když čekáte nějaké drama ze severu a vy se dostanete někam k teroristům. Což Není na škodu, akorát tématicky mě to v celku dost obchází. Nicméně to nebrání tomu, aby byl film vlastně dobrý. Příběhem jdete s chutí a i určitým napětím až do hořkosladkého konce, ve kterém asi dokážeme zhodnotit, že šlo o dobrý film, který zanechal neodkrytý příběh, který musel něco důležitého odvyprávět. (23.12.2020)

Príbeh uneseného dánskeho novinára v Sýrii je v poradí druhou sfilmovanou verziou toho istého skutočného príbehu. Tou prvou boli dve epizódy dánskeho seriálu Dicte, nakrútené v roku 2016. Tie v necelej hodine obsiahli v zásade to isté čo "Vidíš mesiac, Daniel", nevynechajúc pri tom nič podstatné. Akurát boli trochu zmenené mená a voľnejšie sa pracovalo s postavami i príbehom. Z môjho pohľadu bolo seriálové spracovanie dramatickejšie. K čomu nepochybne prispelo, že bolo o hodinu a štvrť kratšie. Takže milý Daniel, nabudúce si pôjdem pozrieť naozajstný Mesiac. Namiesto toho, aby som si zopakoval už dva razy videný, v zásade totožný, no predsa len trochu zdĺĺĺhavý príbeh. (29.01.2021)

„Vidíš měsíc, Danieli?“ „Vidím piču, ISIS mi dal voucher do sklepního apartmá.“ Vydat se dobrovolně bez Alláha v zádech fotit do válečné zóny kontrolované nejvypatlanějšími a nejzmrdštějšími hadrovými hlavami světa, jejichž nejoblíbenější kratochvílí jsou sériové dekapitace nevěřících psů na Tytrubku, to jeden musí být regulérní psychopat, mentální zaostalec nebo senzace, slávy a penězchtivá hyena s kompulzivní touhou vyhrát World press photo či Pulitzera. Myslím si, že nejčastější pohnutkou těchto dementů je c), a tak se „bezhlavě“ vrhají do hnízda Alláhových lovců lebek, zcela jebajíc na to, že následným výpalným přispějí Džihádistovi Džonovi na zbrusu novou kudlu či pár tun Semtexu do sebevražedných vestiček a terminálně zruinují celou svou rodinu, případně ji následným ořezem terminálně zarmoutí. Načež vás mediálně nakrmí močopudnou píár fňukhistorkou, že jim v hloubi duše nešlo o nic jiného, než urputně informovat svět o utrpení sýrů v Sýrii. Na což ovšem svět vesměs z vysoka jebe. Čili něco jako dobrovolně skočit natřený sardelovou pastou mezi hladové aligátory, protože jste zcela nesobecky strašně chtěli zdokumentovat utrpení bažinných rybek. Ale co, film je to pěkný, takový barevný, slušně zdramatizovaný, plný rozkokošných islamistů a vyvolává zadostiučiňující pocity typu „Dobře ti tak, kokote!“ Tenhle dánský psychotický chcípák to se štěstím odskákal „jen“ lekcemi džihádistického tanga a finanční devastací svých příbuzných, takoví Sotloff s Foleyem pro svých 15 minut slávy zcela ztratili hlavu. Budiž to ostatním dementům mementem. (04.05.2020)

Pre mňa osobne, rovnako ako pre mnohých iných, asi nepochopiteľné. Prečo by kroky človeka mali smerovať niekam, kde je ohrozený na živote? Je sa potom dôvod čudovať, že sa dostane do takejto situácie? Miestami veľmi tiesnivá atmosféra, umocňuje komplexný zážitok z niečoho, čo by nikto z nás (nemal) nechcel zažiť. (23.04.2020)

Ovšem tohle se hodně povedlo...Měl sem takový krátký období, tohodle severskýho rejži a tak sem si dal tenhle film. Napínavý teda od začátku do konce a hlavně drsnokrutý. Jeden z těch filmů, při kterým si říkáš, že seš hrozně rád slovan a né jarabák. Brr, z toho jejich životního stylu se mi chcve řvát. Herecký výkony na nejvyšší úrovni, vyslýchací metody ještě na vyšší. Jako po pravdě do tědlech končin se může dobrovolně vydat jen naprostej blázen. Dopadlo to vostře, ale i dobře. (13.08.2022)