Režie:
Alan ParkerScénář:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrají:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (více)Obsahy(2)
Je zamčený v pokoji jakéhosi losangelského hotelu a hlavou mu táhnou klíčové okamžiky jeho života. Rocková hvězda Pink, na jehož koncert se už možná kdesi venku scházejí tisíce fanoušků. Sedí tu a utápí se v děsivých představách a vizích. Scény represí a lidské agresivity se střídají s frustrujícími vzpomínkami na dětství bez otce, zato s přehnaně ochranitelskou matkou, na školu, pokoušející se všechny semlít do jedné beztvaré, nemyslící masy, na ženu, která jej zradila. Sedí tu, obehnán pomyslnou ochrannou zdí, kterou si kolem sebe kdysi vybudoval, a neví jak dál.
Kultovní snímek "Pink Floyd: The Wall" je jedním z mála filmových děl, experimentujících s ryze hudební látkou. Po úspěchu jevištního zpracování dvojalba populární skupiny Pink Floyd se režie celovečerního filmu ujal Alan Parker (Sláva, Hořící Mississippi, Evita atd.), který se tu poetice hudebního tvaru přiblížil v kinematografických dějinách zcela ojedinělým způsobem. Podle scénáře vůdčího ducha skupiny Rogera Waterse vznikl film, jenž je tříští symbolických obrazů a animovaných sekvencí, volně spojených písněmi a situací fiktivní hlavní postavy. Film, který je nadčasovým vyprávěním o osamělosti člověka i o nejrůznějších zdech, jež si kolem sebe stavíme.
(oficiální text distributora)
Recenze (586)
Naprosto strhující hudební experiment, který nejspíš nemá v dějinách kinematografie obdoby. Je neuvěřitelné, jak dokonale se tvůrcům podařilo vyjádřit hudbu kapely Pink Floyd a přenést ji na plátno se všemi tématy, které se v ní vyskytují, ať už jde o beznaděj, stádnost, útěk, vzpouru či odcizení, a spojit je v jeden víceméně souvislý celek. Snad každá scéna je v tomhle snímku nezapomenutelná, snad v každé z nich se vám bude tajit dech. Depresivní atmosféra, která dýchá z každé vteřiny filmu, je dána nejen onou psychedelickou hudbou a precizní režií, ale také perfektním hereckým výkonem Boba Geldofa a mnoha geniálními animovanými sekvencemi a symboly. Až budu někdy psychicky na dně a budu chtít spáchat emocionální sebevraždu, určitě si tohle mistrovské dílo pustím znovu. ()
"Nejdelší a nejdepresivnější rockový klip historie.“ ()
Nic protí Floyidí hudbě, ale že by to byl nějak vyznamný film to ne. Alan Parker se snažil a udělal co mohl, ale se scénářem Waterse nemohl udělat víc. Film je roztříštěný a jako celek nedává smysl. Roger Waters je prostě jenom do sebe zahleděný a namyšlený megaloman co si staví vlastní pomníky. Do toho ukazuje, že má jakési nevyjasněné vztahy s matkou( komu to cpeš, mě to nezajímá) a že mu umřel otec, kterého vlastně ani nikdy neviděl( podobně jako milionům jeho vrstevníků). Ten radoby protiválečný, a proti-totalitní boj Rogerse je jen povrchní show. Pořád se tam mluví jen o nějaké revoltě vůči systémů, až se nakonec Waters sám stává mainstreamem. Kde se jenom vzala ta potřeba hudebníků ostatní vzdělávat a poučovat? Proč jenom nezpívaji, když nemají co říct? Bohužel mám ten dojem, že celebrity, které měly něco důležitého na srdci a chtěli se o to podělit už vymřely. ()
Zásadní věc... ()
Je úplně jedno, zda-li posloucháte Floydy nebo ne, tohle musíte vidět! Dokonalost sama!! ()
Vynikající hudba od Floydů, avšak film na mě působil celkově tak nějak... Prapodivně. Ano asi to byl záměr, ale nevím co přesně o něm napsat. Depresivní, ponuré, smutné, psychicky namáhavé, nudné, schizofrenní? ()
K tomuto se nedá dodat nic víc, než DOKONALÉ !!! ()
Dokonalá ilúzia materialistickej zmysluplnosti bytia, edukácie a masovej demagógie odkrytá a obnažená v plnej umeleckej nahote! Neuveriteľný zážitok! ()
Dokonalost, která dovede o to víc nadchnout člověka, co si v životě už něco zažil...o depresivní a psycho scénky tu není nouze, všechno nutí k zamyšlení, bez toho vlastně film ani nejde pochopit..a to všechno doprovázeno geniální hudbou..nemám co vytknout, The Wall bude vždycky hluboko ve mně..:-) ()
Těžká audiovizuální kritika společnosti (vztáhnutelná klidně i na současnost). ()
Pink Floyd jsem v životě neposlouchal a drtivou většinu písní jsem slyšel poprvé. Většina songů je naprosto božská a totálně mě dostala. Našly se chvíle, kdy některé songy nebyly můj šálek kávy, ale bylo jich opravdu pár. Animace, které se ve filmu vyskytuje je naprosto úžasná a po skončení jsem měl prostě takový pěkný pocit. Bomba. ()
Kéž by každý z nás dovedl své jizvy z minulosti a noční můry využít k vytvoření tak geniálního díla, jako to udělal Roger Waters... Převedením na plátno se drásavé pocity tísně přímo sálající z tohoto legendárního alba Pink Floyd ještě znásobily a za pomoci úžasných animací Geralda Scarfea, výborného výkonu Boba Geldofa a dobře zvládnuté režie se skloubily v jeden nezapomenutelný filmový zážitek. ()
Naturalni pohled na lidskou spolecnost. A nejen na tu vychodni. ()
Nejdokonalejší hudební album všech dob. Filosofie, která mění životy. Pro filmovou podobu dvojnásobný účinek. ()
Zeď je asi nejvelkolepější terapie, která kdy vznikla. Mínusem filmu je pro mě možná přílišná doslovnost a závěr, kdy dílu jako by docházel dech. ()
nechtela jsem byt sprosta, ale proste to rict musim...TADY TO MEL K***A NEKDO DOBRE VYMYSLENE!!!...nemam slov! Nemusite rozumet textu, staci hudba a obraz...mluvi za vsechno! ()
Kdo rozumí muzice, měl by to tu kladně ohodnotit, víc k tomu netřeba co psát. Tady je všechno na jedničku. ()
Nejsem fanoušek Pink Floyd, ale vydržel jsem to až do konce. A myslím, že jsem dobře udělal. Ten konec totiž zařídil tu 4. hvězdičku. Ovšem pokud někomu tato hudba nic neříká, nemyslím, že se mu bude líbit i tento film. Rozhodně mě ale nepřesvědčil, abych si od nich něco poslechl, a to mě mrzí. Těšil jsem se, že bych si je mohl zamilovat, takhle ale ne. ()
Kvalitné halucinácie ružového Floyda... ()
Povedený videoklip - hudba ani obraz by v mých očích samy o sobě neobstály, ale dohromady je to nezapomenutelné. Potvrzuje to, že hudba může dělat až polovinu dojmu z filmu (nejen u muzikálu). ()
Reklama