Salò o le 120 giornate di Sodoma
Salo ou les 120 journées de Sodome
Salo, or The 120 Days of Sodom
Salo, or The 120 Days of Sodom
Obsahy(2)
Poslední dílo skandálního filmaře Piera Paola Pasoliniho je inspirováno románem markýze de Sade, přemísťuje ovšem děj do fašistické Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší - včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (747)
Nehody filosofů.¬ Taneční hudbou v moll snímek P. P. Pasoliniho začíná, taneční hudbou v moll končí.¬ Ostatek vyplněn jest ohavnostmi: [ODSTRANIL JSEM TŘI ODSTAVCE, PRO NĚŽ BYLO OPOZNÁMKOVÁNÍ SMAZÁNO CENZOREM STRÁNEK.] Od popsaných jevů vede přímá cesta, ba silnice k ostatnímu "hnusu" lidského podvědomí, hnusu mistrně popisovaného markýzem v jeho dílech.¬ Třeba říci, že snímek slušným stupněm věrnosti tlumočí obsah své předlohy, byť zdaleka nevyčerpává její takměř bezedné zdroje až do neuvěřitelna vyumělkovaných zvráceností a někdy spíše naznačí než by ukázal. Nepěknou skvrnou na díle nejsou však ony zvrácenosti, ale jejich přisouzení zvrhlíkům v podobě fašistických představitelů, volbou omluvitelnou snad tím, aby byl takový film ve své době lépe přijat.¬ Taneční hudbou v moll snímek P. P. Pasoliniho začíná, taneční hudbou v moll se i končí. I my, zde na konci, vzdáme jeho tvůrci hold: za jeho odvahu a za jeho jistě dobře míněnou snahu, byť s výsledkem diskutabilním. ()
Tak tohle bylo naprosto nechutné! Myslím, že Pasolini neměl skončit rukou vraha, ale nejspíš někde v servisu, protože natočit tak samoúčelně hnusné dílo je teda výkon! Přitom nejhorší je, že nechutné scény se v podstatě stupňují a gradují na závěr filmu v příběhu "Kruh krve". Působivá je hudba Ennia Morriconeho, ale ve filmu jsem nenašel žádnou kulturní hodnotu... ()
Kdybych se s někým, kdo TOHLE viděl bavil, zeptal bych se ho : "Pro koho myslíš, že Pasolini ten film točil?" Nejde o to, jestli je film sra*ka, nebo neuvěřitelně úžasnou realistickou studií, jak člověka dokonale zlomit. Jde o to, jestli režisér není úchyl. Film si může užívat tak jedině zaritý nacista, sadista a nebo člověk naprosto bez svědomí, který si podobné "parties" praktikuje na chalupě.Miluju filmy a snažím si je užívat a mít z nich co největší zážitek, ale toto už nehraje na psychiku , ale na fyzickou nevolnost. ()
Přišla, viděla, snažila se neodejít... Tento film je opravdu silná káva. Mnozí nevydrželi a odešli i po několika miinutách, já ve svých 16letech se snažila všemožně zmírnit své znechucení a vytrvat až do konce - v té době z intelektuálního přesvědčení, že bude o čem diskutovat... Obscénnost, úchylný režisér i autor předlohy, brutalita 2.sv.v. a fašismu, ale na druhou stranu varování, symbolika... Odpad! pro jedny 5* pro druhé - opravdu záleží na úhlu pohledu, u mne převládá nevolnost u žaludku. ()
Jeden z filmů, který jsem nedokoukal, jelikož na něco podobného opravdu nemám... ()
Tento film má jedno z nejrozporuplnějších hodnocení na čsfd a v součtu je snad nejhůře hodnoceným ze snímků, které se nějak zapsaly do filmové historie. Já si také nejsem úplně jistý svým finálním pocitem, ale spíš budu blíže kladnému hodnocení. Předně - divák, který zná Passoliniho a který četl markýze de Sade, určitě nebude nějak zvlášť znechucen. Výtky ke scénám s výkaly jsou mimo mísu (v knize se v prvních několika kapitolách nemluví o ničem jiném, což je také důvodem, proč jsem ji nedočetl - časem to začíná nudit). U knihy je neuvěřitelné, že byla napsána v 18.století, už proto, že katolickou Itálii (a nejen ji) dokázala její filmová (oproti knize ještě vcelku umírněná) podoba pobouřit i po 200 letech. Filmu se věrně daří zachytit ducha knihy (je-li vůbec nějaký přítomen) a do určité míry šokuje i dnes. Jak moc se povedl nějaký přesah (fascinace možností ovládat druhé a vlastní krutostí, choutky, které, je-li jim dána volnost, neznají mezí či téma kolaborace a udavačství), v tom ještě nemám úplně jasno, byl jsem vůbec překvapený, že se zde o něj Passolini alespoň pokusil (narozdíl od markýze de Sade). ()
Totalita v jakékoli formě je přece krutá, zvrácená, pohrdající lidstvím, hnusná, ubíjející a dokonce i šedá a anonymní. Takže pokud se jedná o alegorii a symbol, není o čem diskutovat. Pokud tomu tak není, existují možná stovky lepších a zábavnějších porno filmů. A protože si chvílemi nejsem úplně jistá, do které z výše uvedených kategorií film zařadit (což by P. P. Pasoliniho jistě potěšilo), dám slabé 3*. V roce 1975 bezbřehá provokace, dnes nuda, při které se občas musíte přesvědčovat, že jde o umělecký záměr a kritiku politických a sociálních poměrů s poselstvím... Jinak řečeno: Salò o le 120 giornate di Sodoma netřeba démonizovat, ale ani se není nutné rozplývat nad jeho přesahem (jenž je ovšem přítomen, stejně jako určitá dávka samoúčelnosti). P.S. Skutečný svět dokáže šokovat mnohem více, než podobenství, byť absurdní a zdánlivě pokřivené. ()
Ku filmu by som sa vôbec nedostala nebyť článku, v ktorom sa písalo o najkontroverznejších filmoch všetkých čias. S tým, že tu pôjde o nejaký hnus som bola vopred vyrovnaná (z diskusií). Ale aj tak mi to nepomohlo, skutočne ma natiahlo na vracanie (4krát!). Keby som mala možnosť stretnúť Pasoliniho osobne, tak ho pošlem do riti. A možno by som to pre istotu ani neriskovala. Film sa topí v sračkách, však má aj časť s názvom Kruh hovna, kde sa dozviete aké hovno je najsmradľavejšie = najdelikátnejšie. Do konca som ho nevládala dopozerať, akurát som to pretočila až na koniec (prišla som o vylúpnutie oka). Nebudem sa dívať na pokus natočiť veľa druhov porna (prevažuje fekál) dokopy a obalený do pozlátka drámy s fašistickou tématikou. Vyserte sa na tento film, lebo sa on vyserie na vás. DOSLOVA! ()
Salo není zrovna obyčejný film a jako takový se velmi špatně hodnotí - spousta záběrů je nechutných, perverzních, atd (asi už tu všechno někdo napsal) a nemyslím si, že se na něj ještě někdy v budoucnu podívám, protože to opravdu není můj šálek čaje. A jestli někoho jo, asi by se nad sebou měl trochu zamyslet. Na druhou stranu, stopáž skoro dvě hodiny a já se nenudil a vyloženě netrpěl s očekáváním konce, takže nejspíš za to ta jedna hvězda - film dokázal vyvolat emoce, i když ne ty příjemné. ()
Ha tohle mně připomnělo, že s kamarádem jsme to kdysi v kině vydrželi asi tak do půlky a pak už tenhle nesmysl nedostal od nás ani minutu navíc. To bylo poprvé a naposled co jsem z kina takto odešel, kardinální hovadina. ()
Jak se dá obhájit dílo, které je pro drtivou většinu lidí neobhajitelné? Jen málokterý film dokázal v době svého uvedení vyvolat takovou vlnu protichůdných názorů. Jen málokterému režisérovi se během života dostávalo tolik nenávisti a uznání zároveň. Když o tom teď tak přemýšlím, dochází mi, že snímek Saló aneb 120 dnů sodomy čeří hladiny vod i dnes a to žijeme v éře, kdy slovo tabu tak nějak začíná ztrácet svůj význam. Saló není historickým filmem o stejnojmenné loutkové republice. Není ani filmem, který by sledoval poslední dny fašismu a nesnaží se fašismus ani nějak zevrubně analyzovat. Text scénáře téměř vůbec nebere ohled na historické skutečnosti, ani časovou soudržnost. Název filmu je pouhým prostředkem, jež scénář využívá k významovému obohacení své alegorické vize. Pasolinimu nešlo o zpodobnění fašismu v rámci historického období, potřeboval jej použít pouze jako nástroj, kterým by zdůraznil hrůzu lidského podrobení. Nechtěl popisovat minulost, ale naopak se snažil objasnit současnost formou uměleckého protestu. Ať je to jakkoliv, faktem zůstává, že proklatá krása filmu Saló je stejně oslnivá jako v době svého vzniku. Pasolini dokázal zajistit svému poslednímu dílu trvalou hodnotu, neboť Saló má schopnost být pro své příznivce trvalým zdrojem metafor, které se dají použít jako vhodný prostředek k označování a formulování dřívějších i současných problémů naší reality. V tom spatřuji jeho nejsilnější hodnotu. Více. ()
K jídlu ideál. ()
pochopit tento film dá jednomu vážně zabrat a cítit z toho filmu kritiku fašismu je velmi těžké ()
Nechutné.........Hnusné.........Skandální...........................Nehodnotitelné.......................................Bezúčelné. ()
Tak tedy se mi dostalo možnosti shlédnou další opus mistra, kterého mám velice rád.A nezklamal mne.Šílená tenze a hovno.Co jiného může ukázat na zběsilost, krutost, cynismus a špínu čehosi, co se již kdysi pregnantně pokusil jeden pojmenovat v jistém románu 1984.......Tady by bylo třeba výkladu pana Freuda, který by patologii pojmenoval a určil její příčiny. Ovšem film je určen divákovi, rozuměj divákovi průměrně inteligentnímu.Ale k vlasnímu filmu.Markýz de Sade, který psal ve smyslu své aberace poskytl režisérovi solidní základ pro sdělení něčeho mnohem silnějšího, než je znásilňování, mučení mladíků a dívek anebo, chcete-li, pojídání výkalů.Můžeme se jen dohadovat kolik toho, co vidíme je součástí Pasoliniho osobnosti, a co je alegorií.Ale ať tak, či onak jde o geniálně sdělenou podstatu společenského zla. Alegorie typické pro Pasoliniho práci se tu projevují velice silně.Je tu pořád těch několik mladíků v šedivých uniformách, nebo jejích částech, kteří stojí vždy poblíž hotovi splnit každý rozkaz.Už název filmu sděluje to, čím se mistr chce obírat.A dělení filmu do jednotlivých okruhů to podtrhuje. Peklem.Odkaz na Danteho ! Ukázal na podstatu fašismu, který měl v Itálii v relaci dosti široké zázemí a transformoval ji do svých obrazů.Tady můžeme dosadit namísto fašismu i jiné ideologie......."Co se stane, když bolševik skočí do Rudého moře?....,no udělá to žbluňk!...Ani umřít nedovolíme bez mučení.....Příšerné.Budete žrát naše hovna...,prasata a zdechnete, až vám to dovolíme..., a ve finále si nešťastníci přejí zemřít krutým způsobem.Nepřipomíná Vám "to", vážení, cosi? Exkomunista Pasolini na "to" ukázal. V malém a poklidném lázeňském městečku Salo "to" vzniklo a po 120 dnů odehrávalo... Anebo snad někde jinde? K čertu ano!! A mnohem déle než 120 dnů, mnohem déle.....Ale to už je jiný, a přesto týž příběh. Mnohem a mnohem delší a neméně krutý. Fantastický film! Hodnotím vysoko,velice vysoko ! ()
ked si vratite vo flashbackoch Natashu Kampusch, Fritzla, amerických vojakov a iránskych väzňov... v podstate Salo je niečo ako filmové 1984. lenže to malo byť varovanie a nie návod. bravúrny film. ()
Veškeré násilnosti a krutosti ve filmu jsou zpracovány poměrně dobře a věrohodně(avšak pocitu nevolnosti jsem se nedočkal),vše je navíc doplněno oplzlými dialogy a všudypřítomnou ironií osudu. Herecké výkony jsou spíše průměrné. Největším problémem je délka,jenž spolehlivě dokáže unudit během několika minut,následují postavy,jenž se nedokáží(a možná ani nechtějí) vzepřít svým trýznitelům. Problém je i ten,že veškeré postavy nejsou vůbec charakterizovány,a divák se tak nemůže vcítit do jejich pocitů. Díky tomuto tento snímek stojí jen na nudných rozhovorech o mrdání,mrdce samotné,kupodivu i na pojídání sraček a celkem povedeným gore efektů,jenž se dočkáme v závěru. Pokud se příště rozhodnu pro nějaké kontroverzní filmové dílo,spolehnu se radši na srbský Srpski Film,italské Kanibaly a nebo nizozemskou Lidskou stonožku... 35% ()
Hledání podobenství v hovnu. Chtěl bych hledače alegorií upozornit na to, že 1) je lze nalézt v jakémkoliv filmu, 2) jsou často jen záminkou k natočení prasáren, 3) fašisti jsou pro tohle hrozně vděčný téma, 4) u tohohle filmu nebylo potřeba pro vyjádření podobenství vynaložit mnoho úsilí ("týpci mučí svoje otroky, to je jako, že když tu byli nacisti a hrozně týrali nevinné obyvytelstvo, chápeš?"). Navíc vám ta alegorie nesedí, protože ve filmu (krom jediné výjimky) nedošlo k žádnému odporu. Čtyři "týpci" alias starý úchylácký plesnivci se nechávají prznit do análu a semtam to okoření čokoládovým čevabčiči. A přitom, kdyby si do tý vily pozvali jen ty holky, mohlo to být docela příjemný softpéčko =). Hodnotím podprůměrně hlavně proto, že zhruba od půlky (vyjma posledních pár minut) se děj nikam neposouvá a navíc je to loupácky ozvučený (to mě sralo asi nejvíc, ale možná za to může jen moje verze s dabingem). (25%) ()
Co tohle mělo být? To bylo myšleno jako vážně? Zhovadilost nejhrubšího zrna hrající si snad na umělecké dílo s nějakou vypovídací hodnotou, a to mi na tom vadilo opravdu nejvíce.. Trapnost nad trapnost. Docela zírám, že tohle má i svoje fanoušky. Prostě film o ho*ně. :-D ()
Při vzpomínce na kruh hoven mé trauma vždy ožije. ()
Související novinky
12. Seminář archivniho filmu: Marco Ferreri
12. ročník tradiční akce proběhne v Uh. Hradišti 7. - 9. května a přiblíží u nás až na výjimky vesměs neznámou tvorbu slavného italského režiséra Marca Ferreriho, který v mnoha ohledech bořil… (více)