Režie:
Sam PeckinpahScénář:
Alan SharpKamera:
John CoquillonHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Rutger Hauer, John Hurt, Craig T. Nelson, Dennis Hopper, Chris Sarandon, Meg Foster, Helen Shaver, Sandy McPeak, Burt Lancaster, Christopher Starr, Jan Tříska (více)Obsahy(2)
Nic není, jak vypadá na první pohled. Drama ze zákulisí sdělovacích prostředků a mezinárodní špionáže. John Tanner, populární speakr televizních show, je obviněn zástupcem CIA, že se v jeho domě scházejí zástupci špionáže jiných zemí. Aby se „vykoupil“ z obvinění, k němuž jsou mu předkládány důkazy, přistoupí Tanner na to, aby další schůzka byla pod kontrolou pomocí utajených videokamer. Nevědomky tak rozpoutá doslova peklo, v němž se ocitne i jeho vlatní žena a děti… Film podle románu Roberta Ludluma natočil známý americký režisér Sam Peckinpah (Jízda vysočinou, Divoká banda, Balada o Cable Hogueovi, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž). Úlohu Johna Tannera ztvárnil Rutger Hauer, roli agenta CIA hraje John Hurt. Hudbu k filmu připravil Lalo Schifrin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
,,AK JA SOM PLÁŠŤ, VY MUSÍTE BYŤ DÝKA." __ Posledný Peckinpahov film vykazuje všetky typické črty tohto svojrázneho režisérskeho outsidera. Príbeh je vystavaný v rýchlom strihu, ktorý pôsobí chaoticky pri striedaní rôznych prostredí a neprehľadne v automobilovej nahánačke (podobne ako skorší ,,Útek") a v akčných scénach obohatených o - tu nevhodne zvolené - charakteristické spomalené zábery a zvukové efekty. Podstatne lepšie vyznejú ženské postavy, často ukázané ,,hore bez" a svojím konaním pripomínajúce šľapky. Všetko zmienené iba svedčí o rozpoltenosti Peckinpahovej labutej piesne, ktorá sa na jednej strane oháňa dobrým hereckým obsadením, zároveň však napriek svojmu atraktívnemu námetu pôsobí kvôli priveľkej nadsázke a viacerým ťažko uveriteľným situáciám pomerne neukotvene. Úvod a stred filmu sa mi preto žánrovo páčili omnoho viac ako mierne konšpiračná posledná štvrťhodina. Napokon Lancasterova veta: ,,Pokiaľ nebude zdravá Amerika, budeme žiť v beznádejnom svete." pôsobí ako vytrhnutá z úst súčasného amerického prezidenta. Príjemným žartíkom bolo, že vo vydarenom českom dabingu dabuje Jan Tříska Jana Třísku. (399. hodnotenie, 42. komentár k filmu) ()
Vnějškově efektní starosvětsky modulovaný špionážní film. 1) Hrubě mi nesedla režie i celá koncepce snímku, o nepřehledném ději ani nemluvě._____ 2) Zaujali mě 39letý stále přitažlivý Rutger Hauer (Tanner z televize), 43letý John Hurt (agent CIA Fassett) a 47letý Jan Tříska, který si střihl malou roli ruského špióna Andreje._____ 3) Výstižný koment: F.W.Colqhoun**. ()
Ze začátku jsem pociťoval alespoň trochu zájmu: co, kdo, proč. Postupem doby mně to ale přestalo zajímat, protože motivace jednotlivých postav byla stále méně čitelná. A na konci jsem nevěděl, mám-li se smát. Co to je? Varování před establishmentem? Před vlivem televize na společnost? Před ochranou státních zájmů jakýmikoli prostředky? Možná, že Peckinpahova idea byla úplně jiná (srovnej alternativy na IMDb) a producenti ji bezohledně zmršili, v tom případě je výsledek spíše varováním před vlivem producentů na filmové tvůrce. ()
Docela podivný film... Každopádně však v rámci žánru zajímavě pojednaná studie o manipulaci a zneužití moci, s poctivě odehranými rolemi hlavních protagonistů - a byť s přece jen místy trošku nepřehledným a za vlasy přitaženým dějem, přesto důstojné rozloučení se Mr. S.P. s tvůrčí prací... - - - P.S. Ovšem - nemůžu si pomoct, ale do "zlatého fondu světového filmu" (aspoň v rámci českého vydání na dvd v levněknižní edici ZFSF) přece jen i přes svou zajímavou formu a nesporné kvality nepatří... ()
"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. ()
Reklama