Skrytá hra

Nečekaná staroškolská špionážní pecka kinematografii państwowej z dob, kdy ještě válka nezteplala, avšak pár militantních buzerantů každou chvíli laskalo prstem jaderné tlačítko PLAY, kdy vícestranní agenti třípísmenných institucí museli z důvodů nepřítomnosti 5G a IEEE 802.11 smogu pašovat v tělesných otvorech mikrofilcky, přičemž křehkou rovnováhu ukazování si čuráků mezi diktaturou proletariátu a diktaturou kapitálu mohl narušit kdejaký mat šachových ufonů a odstartovat tak houbařskou sezónu. Svižné, hlavopatoidní, krásně natočené, výborně zdramatizované a hlavně fantasticky zahrané! Reprezentant Stanów Zjednoczonych Wilchelm Ciągnierz je v roli genitálního matujícího notáře poprostu niesamowity a spolu s neméně úžasným Bobo Więckiewiczem tvoří natolik chemicky kompatibilní Wyborowe duo, až by se mohli z fleku nechat partnersky zaregistrovat. Samozřejmě ne v Rzeczipospolitej, tam by je nechaly kudlanky upálit. Každopádně bych je moc rád spolu zase viděl, nejlépe v nějakém kamarádském napínači jako třeba Śmiercionośna śmierć lub Poskromiona wódka. Prostě výborná a zábavná oddechovka, a já velmi doufám, že se zdejší homixoví rozumbradové a sexuální dezorientovanci už vyklikali a záhy se to dostane do zcela zasloužených červených čísel. (28.02.2020)

Nápad na šachový souboj mezi Rusákem a Američanem v době karibské krize, kdy jak jedna, tak druhá velmoc si honí ega, kdo je lepší, a to i za cenu mrtvých agentů a snad možná i nějakého toho spolku šachistů, není úplně marný. Ale natočené je to nudně, bez invence, prostě jen čekáme na konec, jestli to dopadne podle očekávání, a ti demokratičtější vyhrají. Vlastně je to ozvláštněno tím, že americký šachista, profesor v podání Billa Pullmana, nejlíp hraje, když je totálně ožralý. Jo, a pak je tu taky hypnotizér  a opilecká procházka Varšavou se vzpomínáním na válku, ale pořád mne nic z toho nedovedlo vytrhnout z celkové letargie, jež plynula z až otravné předvídatelnosti lineárně nalinkovaného příběhu (kdo viděl Rockyho IV, ví, o čem mluvím, jenže tam je to přiznané a nehraje si to na umění). A vlastně mi i dost vadí, jak je to uměle naroubované na dnešek (on ostatně i ten sovětský šachista má vizáž Putina) s tou patetickou výzvou na konci., takže to nakonec připomíná ze všeho nejvíc právě angažované komunistické agitky a budovatelské filmy, Ostatně - neuteklo mnoho let, a situace je zase jiná. (04.01.2024)

Bill na E4. Šach. Skvelá ruskoamerická špionážna záležitosť v poľskom prevedení neobvyklých kvalít. Vadila mi snáď jedine hudba, ktorá chcela rozhodne viac obmeniť, ale inak to bolo bezchybné. Bod navyše získal zvrat na hajzli. Extra bod dávam aj za filmom prepletené archívne dokumentaristické zábery. Výborná špionáda. Kvalitka. (08.04.2020)

Na současný polský film je to rozhodně lehce slabší partie, ovšem s dokonalými hráči jak v pozadí, tak i v popředí, myšleno především herecky. Bill Pullman to rozhodně nemá lehké, přesto děj z větší části táhne a věčnou opilost hraje výborně. Jeho parťák na noční procházky Robert Więckiewicz, už má za sebou průpravu od samotného "Strážnýho anděla" a Alexej Serebrjakov zase od "Leviatana". Nakonec, jistě bych i u Pullmana nějakou tu dřívější opileckou roli našel, čili sestava na ve vodce utopenou šachovou špionáž, jak má být. V příběhu navíc funguje i mírná nadsázka, například postava, kterou taktéž výborně hraje Serebrjakov, má příjmení Krutov... a je to znát. Jenže zvolený styl vyprávění je právě tím, co dělá tuto partii lehce slabší, především cestou k finále se skáče příliš. Naštěstí potom přichází záchodový zvrat (nemá nic společného s koníčkem hlavních postav) a tím i nejlepší scéna filmu, která mimo hlavní pointu překvapí například i svoji drsností... taková forma likvidace se už přeci jen nevídá často. 70% (09.12.2020)

Celkom solídny poľský špionážny film, do ktorého sa produkcii podarilo zohnať Billa Pullmana. Ten tu hrá amerického šachistu, ktorý počas kubánskej krízy v roku 1962 hrá vo Varšave turnaj so sovietskym veľmajstrom a popri tom má splašiť mikrofilm, ktorý môže krízu zažehnať. Je to trochu pritiahnuté za vlasy, ale okrem fungujúcej špionážnej línie to má aj humorné ladenie - americký hráč je totiž taký génius, že predvída 8000 ťahov dopredu a aby sa vôbec dokázal sústrediť na hru, musí sa "spomaliť" - teda ožrať. Čo by v krajine, kde sa "na raňajky nepije pomarančový, ale zemiakový džús", nemal byť problém, ale dozvedia sa to Rusi a snažia sa hrdinovi zabrániť, aby sa dostal k chľastu. Nemá to až také grády, ako keď sú Fantozzi alebo Jackie Chan hladní a snažia sa pol filmu zohnať niečo pod zub a všetko im v tom bráni, ale aj tak príjemné osvieženie. (13.02.2020)