Skrytá hra

Poláci se tímto filmem opřeli o peníze Netflixu a natočili si špičkové špionážní drama v době Studené války a s hlavní rolí, kterou ztvárnil hollywoodský herec Bill Pullman. Ten si navíc svého alkoholika-génia vysloveně užíval. Vlastně stejně tak jako si Robert Wieckiewicz užíval svojí roli bývalého generála a současného ředitele paláce kultury a vědy. Navíc záběry na onen palác byly neskutečné, ostatně stejně jako záběry na samotnou Varšavu. Místy sice příběh byl trošku zmatečný, ale to u špionážních filmů většinou bývá. Nemáte totiž agenty a tajné agenty, máte také dvojité agenty a dvojité tajné agenty, a pochopit souvislosti všech čtyř skupin v kontextu s aktuální situací je občas na hlavu. Pokud ale budete ovládat šachy stejně tak bravurně jako Bill Pullman v tomto filmu, nebudete s námětem mít žádný potíž. (14.01.2021)

Opakování je matka moudrosti...Takže je dobře, že vznikl tento staromilský spy game film a ukázal nám co se mohlo stát...Vyrůstat v té době nebyla žádná hitparáda a to i bez té všudypřítomné jaderné hrozby...Při nacvičování bojového poplachu, ale stačilo mít pláštěnku a plynovou masku a to bychom to těm amíkům ukázali jak jsme v tom východním bloku odolní...No nic, měli bychom začít něco dělat, poněvadž Vláďa Putinovič se začíná nudit a hlavně mu chybí to první místo v čemkoliv, ať to stojí co to stojí...Vždyť lidí je jak sraček...Za mě 85% (06.03.2020)

Vnímám to jako ukázku ohromného sebevědomí soudobého polského filmu. Varšava jako hlavní město intrik studené války, špičkoví herci z celé Evropy, polská filmová superstar jako plnohodnotný parťák světové, hollywoodské filmové superstar... Úspěšný polský producent si stavěl křiklavý pomník, který nikdy neuzřel na vlastní oči. Tenhle záměr mu vyšel, ale jeho Bohové se mi líbili podstatně víc. Navzdory svému názvu nebyli tak namachrovaní a drželi se příjemně při zemi. Tady bylo naopak všechno velkolepý, a to pak není těžký sklouznout do určité trapnosti. Nebylo jí moc, nebyla tak okatá, ale byla. Nemrzí mě to, je to daň žánru. (26.03.2021)

Nápad na šachový souboj mezi Rusákem a Američanem v době karibské krize, kdy jak jedna, tak druhá velmoc si honí ega, kdo je lepší, a to i za cenu mrtvých agentů a snad možná i nějakého toho spolku šachistů, není úplně marný. Ale natočené je to nudně, bez invence, prostě jen čekáme na konec, jestli to dopadne podle očekávání, a ti demokratičtější vyhrají. Vlastně je to ozvláštněno tím, že americký šachista, profesor v podání Billa Pullmana, nejlíp hraje, když je totálně ožralý. Jo, a pak je tu taky hypnotizér  a opilecká procházka Varšavou se vzpomínáním na válku, ale pořád mne nic z toho nedovedlo vytrhnout z celkové letargie, jež plynula z až otravné předvídatelnosti lineárně nalinkovaného příběhu (kdo viděl Rockyho IV, ví, o čem mluvím, jenže tam je to přiznané a nehraje si to na umění). A vlastně mi i dost vadí, jak je to uměle naroubované na dnešek (on ostatně i ten sovětský šachista má vizáž Putina) s tou patetickou výzvou na konci., takže to nakonec připomíná ze všeho nejvíc právě angažované komunistické agitky a budovatelské filmy, Ostatně - neuteklo mnoho let, a situace je zase jiná. (04.01.2024)

Celkom solídny poľský špionážny film, do ktorého sa produkcii podarilo zohnať Billa Pullmana. Ten tu hrá amerického šachistu, ktorý počas kubánskej krízy v roku 1962 hrá vo Varšave turnaj so sovietskym veľmajstrom a popri tom má splašiť mikrofilm, ktorý môže krízu zažehnať. Je to trochu pritiahnuté za vlasy, ale okrem fungujúcej špionážnej línie to má aj humorné ladenie - americký hráč je totiž taký génius, že predvída 8000 ťahov dopredu a aby sa vôbec dokázal sústrediť na hru, musí sa "spomaliť" - teda ožrať. Čo by v krajine, kde sa "na raňajky nepije pomarančový, ale zemiakový džús", nemal byť problém, ale dozvedia sa to Rusi a snažia sa hrdinovi zabrániť, aby sa dostal k chľastu. Nemá to až také grády, ako keď sú Fantozzi alebo Jackie Chan hladní a snažia sa pol filmu zohnať niečo pod zub a všetko im v tom bráni, ale aj tak príjemné osvieženie. (13.02.2020)