Chlast

Ono tá teória s 0,5 promile s veľkou pravdepodobnosťou funguje, samozrejme aj vlastná skúsenosť. Problém je, že to časom málokto dodrží, tak ako sme svedkami aj pri sledovaní štvorice učiteľov v tomto filme. Mikkelsen tradične skvelý, rovnako aj partia okolo neho. Film Chlast je o tenkej deliacej čiare medzi jedným pohárikom na povzbudenie a alkoholikom, ktorý to jednoducho musí mať za každú cenu. Vinterberg  je skvelý režisér, ale osobne mi tu chýbal viac rozobratý rodinný život Mikkelsena, zopár ostrých stretov s manželkou by bodlo. Napriek tomu spokojnosť. 80%. (30.03.2022)

Komentář obsahuje SPOILERY. Můj problém je zřejmě v tom, že jsem se na to podívala na doporučení mladší, nevdané a bezdětné sestry, která film uvedla jako "strašná prdel, Mads tam řádí, tančí v sáčku, učitelé věčně ožralý, no prostě super komedie." A tak jsme si to pustili na výročí svatby. Ahahaha, tak to jsme teda nečekali. Začátek - krize středního věku, vyhoření, odcizení v manželství., ponižující schůze s rodiči a žáky, Mads Mikkelsen pláče na narozeninách kamaráda. Hm, říkám si. Ta komedie se jistě brzy rozjede. Dobrý, chlapci najíždí na experiment s chlastem, pořizují si balónek, super. Pár záblesků vtipu, Mads už nepláče. Chlapci chlastají trochu víc, vtipná část s ožráním se až do extrému. Následuje: pomočení do postele na ženu a děti, ožralého Madse si syn odvádí domů, ožralý učitel tělocviku přijde na schůzi a všichni tiše čumí, hádka a rozvod, tělocvikář se omylem utopí. A já si říkám, kdy už, sakra, začne ta komedie. No, ten konečnej taneček byl skvělej. A momentálně neznám lepšího herce než je Mikkelsen. Strčí do kapsy prostě každýho a zasloužil by Oscara zhruba za každej svůj výkon, a to asi 100x víc než většina každoročních výherců. Vždycky se na něj ve filmu ráda podívám a i tady byl prostě boží. Film jako takovej byl ale jen lepší průměr. A na výročí svatby to spíš nedoporučuju. (31.07.2022)

„UŽ LÉTA JSEM SE NECÍTL TAK DOBŘE…“ /// Pomalý drama o jednom experimentu. Ze života. Protože půjde o pití do jeho nejzazší katarze, věřím, že hodně z nás by mohlo tenhle film někomu věnovat. Není to tak drastický jako třeba tenhle polskej, přesto ukáže, co démon dokáže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, proč se říká „vožralej jak Dán“. 2.) Nejsem alkoholik, já piju, protože mě to baví! . 3.) Thx za titule „sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.12.2020)

Ako natočiť film o pití alkoholu s výstižným názvom Chlast s tým, aby ste ním príliš nemoralizovali, ale zároveň etanol nestavali na vysoký piedestál? Thomas Vinterberg prišiel s pomerne uspokojivou odpoveďou. S alkoholom sa vo filme narába decentne – tak, aby si ho ľudia užili, ale zároveň nemali pocit, že ho tvorcovia velebia. Mads Mikkelsen bol znova fantastický a všetky jeho eskapády som si vychutnal ako dobre načapovanú Plzeň. Ostatné postavy sú však oproti tej jeho menej výrazné. (21.12.2020)

Někdy je alkohol příčinou i řešením všech problémů, abych parafrázoval Homera Simpsona. Vinterbergovi jde na ruku svěží a dobře napsaný scénář a především spolupráce s famózním Sturlou Brandthem Grøvlenem, který dokázal spojit realismus a kinetiku kamery do podoby, kdy člověk skutečně má pocit blízký intoxikaci. Ano, v něčem je to podobně jako Hon modelově vystavěné drama, u kterého cítíte, kam směřuje. Jenže Vinterbergovi se povedlo být bolavě osobní a civilní, něco, co mu zoufale nevyšlo ve zdechlé Komuně. Jeho postavy a jejich opilecký pohyb skutečností jsou zcela oproštěné od morality, v tom filmu je něco nebývale upřímného. Zatímco po Rodinné oslavě občas Vinterberg působil jako manýrista nebo apatický dělník stříbrného plátna, tady převažuje naléhavost a sarkastická energie. Jedná se o jednu z nejlepších dramatizací prázdnoty a pocitu bezcennosti, která přichází určitém věku. Zároveň Chlast brilantně vystihuje pomíjivé pocity euforie a momenty, kdy člověk nabyde pocitu, že vyzrál na život (aby se vzápětí zklamal). Je to film o bolavém hledání, destruktivním přátelství a taky o tom, že katarze nutně nemusí znamenat nalezení odpovědi, ale odevzdání se okamžiku. Mikkelsen tím závěrečným výstupem stvrzuje životní formu a pohybem opisuje něco, co moc dobře znám a ve filmu v téhle průzračné severské otevřenosti zas tak často nevídám. (08.10.2020)