Poslední noc v Soho

Číra slasť. Originálna variácia na giallo a Suspiriu, ktorá si berie zo žánru nosné motívy a štýl a pretvára ich do funkčného moderného celku tematizujúceho mladosť, Londýn, 60te roky a ich odvrátenú stránku. Nejde pritom o jednorozmerný horor a na rozdiel od druhej tohtoročnej pocty Talianom Malignant si to užije aj niekto, kto v živote nevidel jediné giallo. Dokonca prvých cca 40 minút sa ani nič desivé nestane - ak teda nepočítam veľmi autenticky napísané a zahrané trápno chudobného mladého dievčaťa, ktoré prichádza do londýnskej školy. Celý mysteriózny príbeh je pozorne vyskladaný, všetky stopy a motívy precízne naaranžované a nástup znepokojivej atmosféry (meniacej sa zo swinging sixties cez ligotavú špinu Londýna 60tych rokov až po otvorený horor) je pozvoľný, no o to efektnejšie vrcholí v záverečnom šokujúcom klimaxe. Atmosféra sa dá krájať, neóny blikajú a Argento tu tečie potokom. Tlačili sa mi slzy do očí z toho, aké je to celé dokonalé. Takto som si kino neužil, ani nepamätám. (10.11.2021)

Edgar Wright je jeden z nejlepších mladších režiséru současnosti a tady ukazuje svoji ohebnost, rozsah a schopnost kloubení žánru. Film o přehnaném idealizování minulosti nebo vlastně čehokoliv. Nic není tak krásné, jak si to člověk maluje ve své mysli. Horor fungující hlavně skrze nehmatatelné strachy, které jsou pro mě o to děsivější. Jako například strach z toho jít spát nebo z nemožnosti rozeznat reálné od nereálného. Člověk má však největší strach o hrdinku Ellois, perfektně ztvráněnou Thomasin McKanzie i Anna Taylor Joy jako dívka z minulosti je naprosto skvostná. To vše je skloubeno v úžasné režii a stylu Wrighta. Jen ten spolužák John, mohl být krapet prokreslenější! (10.01.2022)

Tam kde Wan zazářil, tak Wright absolutně pohořel. Natočil sice vizuálně celkem zajímavou podívanou,  ale nudí tak neuvěřitelným způsobem, až z toho bolí kouličky. Co se napětí nebo strachu týče, tak jděte taky o dům dál, Wright si myslí, že strach vyvolá šedivými panáky a strašně přeboostěnou hudbou... doufám, že týpeček se bude od horrorů držet co nejdál, ty mu totiž opravdu nejdou. (11.11.2021)

Křečice v noční košili hledá v londýnských uličkách vlivného vizážistu a stylistu, aby mohla vyřešit záhadu svých snových retro vizí. Mladá venkovanka chce být módní návrhářkou a za tímto účelem přijíždí studovat do Londýna, kde si pronajme pokoj v domě postarší ženštiny, ve kterém se nepořádaly jen příjemné čajové dýchánky. A posléze začne mít nevysvětlitelné vize z dávné minulosti, konkrétně z šedesátých let minulého století, kde střetává neznámou atraktivní blondýnku, která rovněž touží po kariérním rozvoji. Během filmu se nabízí hned několik možností, jakou cestou se film hodlá ubírat, případně jakou psychickou poruchou či újmou trpí hlavní mladá představitelka. Ve hře je rozdvojená osobnost, schizofrenické hrátky, nevylučují se ani vize ze záhrobí, v neposlední řadě může jít i o rozpad osobnosti bez labutě a zjeví se i nějaký ten démon, ovšem bez Windinga Refna. Film má na to dvě hodiny a rozhodně nikam nepospíchá. První hodina je docela vlažná. Z upjaté venkovské dívky je rázem žena, kterou by mohli kontaktovat porno producenti, stačilo jen vykouzlit si na palici pěstěnou blond hřívu a trochu změnit šatník. Thomasin McKenzie opravdu nikdy nebude kandidátkou na žhavý kalendář roku, ve své roli ale celkem byla zapamatovatelnou. Od sexy křivek je zde její kolegyně Anya Taylor-Joy, vesměs také hnusná, ovšem pochvalme vizážisty, že za tři hodiny útroby vizážistického studia vyplivly něco pro oko akceptovatelného. Šlo hlavně o to, jak příběh těch dvou hnusek zdárně propojit, v závěru dodat, pokud možno, smysluplné vysvětlení a také finálně diváka napnout a dodat i krvavé manévry. Naprosto odstrašující sekvence byly ty, v nichž se zjevovali mrtví pánové. Něčím tak nepovedeným nedisponuje ani pokleslá béčková kategorie hororů. Mně to přišlo prudce směšné. Edgar Wright ovšem není nikterak špatný režisér, velmi kvalitně se umí ohánět vizuální stránkou filmu, která je oslnivá a výpravně taktéž v ničem nezaostává. Rozhodně se jednalo o dost zásadní složku. Naivnost příběhu, jeho atmosférické pnutí a zároveň jeho neproniknutelnost byla velmi příjemná kombinace. Film obstojně fungoval v rovině detektivní, hororové sekvence byly místy slabší a místy vytříbené, ovšem je nutno ocenit zejména práci s nožem, kdy žádný z detailů nebyl skryt. Není to film, který bych si okamžitě zopakoval, a rozhodně jsem to čekal hororovější, určitě se však jedná o poměrně svěží temnější jízdu, která divákovi umí zahrát na nervy tím správným napnelismem. 7/10 (29.11.2021)